Stará vlna s novým obsahem. Retro značky se vrací

Do obchodů se vrací staré zboží za nové peníze. Novinky hlásí Botas, Čezeta, Favorit i Snaha.

Továrna firmy Botas ve Skutči na Pardubicku byla koncem roku 2012 na velmi nakloněné rovině. Její ztráty šly do desítek milionů korun a její spolumajitel František Nestával stál před zlomovým rozhodnutím.

Vyhodil kompletní management společnosti a se spolumajitelkou začal firmu řídit sám. V těžkých dobách pomohl Botasu přežít výrazný trend posledních let – láska Čechů k retru.

V Botasce nad propastí

„Můj táta řídil hotely a restaurace a říkal, že jakmile jdeš domů, začnou se dít věci,“ ohlíží se tři roky zpátky Nestával. Časy, kdy ve Skutči šili pro světové značky jako Salomon, Adidas, CCM nebo Jofa, byly tehdy už pryč a firma si nedokázala s novým prostředím poradit. „Museli jsme následně dělat tvrdá opatření. Bylo to těsně před bodem, než to mohlo celé špatně dopadnout,“ popisuje spolumajitel firmy. Botanu, později Botas, mimochodem vede od roku 1995.

Naštěstí se v těžké době začala slibně rozjíždět retro edice Botas 66. Ne že by sama o sobě mohla firmu spasit, ale v nejistotě kolem se dalo alespoň o něco opřít.

Pan Botas. František Nestával je spolumajitelem firmy Botas od roku 1995. Předtím pracoval v podniku Pragoexport, který produkty Botasu od počátku osmdesátých let vyvážel za hranice Československa.

Nápad nevznikl uvnitř firmy. Někdy v roce 2006 se zrodil v hlavách nadšených studentů uměleckoprůmyslové školy Jana Klose a Jakuba Korouše. Napadlo je vydat upravenou edici modelu Botas Classic uvedeného na český trh v roce 1966. „Musím se přiznat, že jsem tomu projektu zprvu vůbec nevěřil. V byznysu bot dělám dlouho a designérů bylo za tu dobu hodně, včetně italských. Většinou to byly vyhozené peníze,“ vzpomíná František Nestával.

Postupem času si ale oba studenti získali jeho přízeň a dnes jsou z nich obchodní partneři. Botas 66 má dva pražské obchody, které jsou v jejich režii, stejně jako vymýšlení edičních novinek.

Retro styl na české zákazníky zabírá. Jak František Nestával říká, stačilo změnit barvu tkaničky, dát do dírky červený cvoček a prodej modelu vyletěl o třicet procent nahoru. Obuv si díky šikovné marketingové komunikaci získala komunitu obdivovatelů. Podle marketingového specialisty Roberta Němce se v tomto případě povedla značce zajímavá věc, že sklízí úspěch u zákazníků, kteří často ani původní botasky neznají.

„Mladší zákazníci mají touhu se odlišit. Řeknou si: všichni se oblékají moderně, já to zkusím postaru. Tohle velmi dobře zabírá, pokud to firma umí uchopit,“ vysvětluje Němec.

Koncept Botas 66 také obsazuje místa v předních světových designérských soutěžích. Proto se boty z edice neprodávají v obyčejných obchodech s obuví, ale právě jen ve speciálech.

Firma to zkoušela i u běžných prodejců, ale retro značce tenhle přístup škodil – málo se lišila a také obchodní marže musely být nízko.

Hipsterská móda ze Skutče se pomalu stěhuje i za hranice. Botas je ke koupi v prodejně v německém Lipsku, připravuje ve spolupráci se zahraničním partnerem otevření prodejny v Chicagu a chystá expanzi v Jižní Koreji.

Společně s běžnými produkty Botasu, mezi které patří hlavně sportovní obuv včetně bruslí, se začalo firmě dařit. Z předloňského minusu 1,3 milionu se vloni konečně vyhoupla nad nulu. Botas teď prodává 60 tisíc párů bot ročně, z toho 55 procent v Česku.

Snaha, Favorit a ti druzí

Ze starých českých značek ohlásila znovuzrození na letošní rok Snaha. Podnik s tradicí z roku 1945 už dvacet let nepřišel s novou řadou bot. Nyní má ale nachystáno dvanáct modelů. Do budoucna se chce také spojit s malými značkami a designéry a nabídnout jim spolupráci. Vloni se kvůli tomu firma přestěhovala do nových prostor a i díky dotacím si pořídila nové technologie. První výraznější spoluprací bylo spojení sil Snahy s autorkami projektu Local Icons, díky němuž vznikla nová linie dámských sandálů v autorském designu.

Návrat na výsluní hlásí i další značka – Favorit. Firma nyní představuje novou kolekci silničních závodních kol s názvem F1. Právě nyní se lehký model o váze jen 8,8 kilogramu začíná vyrábět. Efjednička má tři řady – sport, speciál a superspeciál, kterých půjde na trh jen asi padesátka za rok. Edice navazuje, jako správné retro, na kola z padesátých až osmdesátých let.

Efjednička z Rokycan. Slovák Richard Galovič ve městě vzkřísil tradiční kola Favorit.

A stejně jako retro Botasu nevzniká v Číně, ale zásadně v Česku, také favority putují na trh z továrny v Rokycanech, kde má výroba tradici od roku 1922. V dubnu Favorit otevírá svůj concept store v Bratislavě. Ten pražský podle návrhu architekta Martina Laha se zákazníkům představil letos v únoru. A s ním i model Cronos, který má řemen místo řetězu a je určen pro pohyb ve městě. A stejně jako za botaskami, také za favoritem stojí designéři. Za novinkou Cronos Petr Novague.

A za retro značkou Favorit je Slovák Richard Galovič. Koupil ji v roce 2011 za několik milionů korun (přesnou částku nezveřejnil), když skončily soudní spory o ni.

Retro Prase

I další český retro návrat přináší kombinaci designu, moderních technologií a trochu bláznivého nápadu. I on míří na generaci třicátníků a čtyřicátníků, kteří si vydělali peníze a cítí nostalgii po kdysi běžných a někdy vysmívaných součástech svého dětství. Jde o skútr Čezeta přezdívaný Prase. Místo benzinového dvoutaktu jej ale bude pohánět elektromotor.

Letos chce firma Čezeta Motors dodat na trh 100 skútrů, v roce 2017 již 500 kusů a za pět let plánuje prodávat kolem tisíce strojů. Pomocí elektromotoru může skútr dosáhnout rychlosti 100 kilometrů za hodinu s dojezdem až 100 kilometrů. „Dobíjení trvá přibližně 4,5 hodiny, aktuálně však pracujeme na rychlejším systému nabíjení, díky kterému bude baterie plně nabita za 30 minut,“ uvedl britský konstruktér skútru i samotné baterie Neil Smith. Ten stojí též majetkově za Čezetou Motors.

Sázka na Prase. Ručně vyráběný stroj vychází z designu původních modelů, které vyjížděly z ČZ ve Strakonicích.

Ručně vyráběný stroj pod označením 506 vychází z designu původních modelů 501 a 502, které vyjížděly z ČZ ve Strakonicích.

Nově bude vznikat v Mirošovicích u Prahy. Elektromotor je z Číny, elektronika ovšem podle Smithe z Evropy. Čezeta 506 bude vybavená novými technologiemi, například možností propojení skútru s počítačem prostřednictvím USB, GPS vyhledáváním či využitím mobilní aplikace. Jen cena není moc retro. V základu půjde o zhruba deset tisíc eur.

S hašlerkou v puse

Oblast, kde se retro v posledních měsících prosazuje nejvíce, jsou potraviny. Od února třeba poslala společnost Nestlé do obchodů retro Granko. Šlo o půl milionu balení s holčičkou Veronikou, která se na krabici objevila poprvé v roce 1979. Firma Nestlé měla od začátku v retro Granko důvěru. Spojila edici s podporou PR a reklamními spoty. Přestože srovnání s klasickým balením bude k dispozici až na konci dubna, už teď se ví, že se po něm zaprášilo. „V současné době ještě mohou být v některých prodejnách zbylé kusy,“ uvedla mluvčí Nestlé Andrea Brožová.

Firma také vyrobila omezené množství bonbonů Bon Pari, Hašlerky a čokolády Kofila v původním obalu. Zejména o hašlerky byl prý enormní zájem.

Zboží Nestlé vyrobila pro týdenní akci Lidlu, který se už poněkolikáté zaměřil na retro výrobky. „Akce se připravovala několik měsíců. Výrobky jsme vybírali jednak po dle atraktivity a také podle toho, zda bude možné produkty v požadovaném množství a obalu vyrobit,“ říká mluvčí obchodníka Zuzana Holá. Výrobců, jako je Nestlé, se na akci podílelo kolem čtyřiceti. Lidl eviduje jejich rostoucí zájem.

Trhák. O hašlerky v původním obalu byl enormní zájem.

Oproti předchozím retro týdnům také přibývá zboží, které nabízejí. Ve srovnání s loňskými čtyřiceti to bylo nyní šedesát. Celkem měl řetězec už tři retro týdny. Čísla prodejnosti jednotlivých výrobků v porovnání s klasickými nechce zveřejnit, nicméně svůj první loňský týden označuje za „senzaci“. „Vzhledem k tomu, že i tentokrát byl týden velmi úspěšný, další pokračování nevylučujeme,“ říká Zuzana Holá.

Největší zájem byl prý o mléko v sáčku, lančmít, dezert Metro, Vaječný šampon, Termix či Turecký med. Ne všechny výrobky ale měly původní složení. Výrobci ho dali jen těm, u nichž to ještě bylo technologicky možné nebo to dovolovala současná přísnější legislativa.

Touhu Čechů po starých časech a s tím spojený velký zájem může dokumentovat i to, že reklamy na retro edice znějí z reproduktorů i dalších supermarketů, například Albertu. „Z marketingového hlediska je to tah, který funguje. Lidé mají selektivní paměť, zapomínají časem to špatné, éru výrobků mají spojenu s mládím. Tím, že se jim vrátí, můžou i oni zažít příjemný pocit návratu. Dojde pak ke spojení emoce s výrobkem a výsledkem je nákup,“ popisuje marketingový specialista Němec.

Výrobci jiných potravin kouzlo retra objevili už dávno. Příkladem může být úspěch nanuku Míša nebo znovuzrození nápoje Kofola. Za rodinnou firmou stojí dnes Jannis Samaras, syn vloni zesnulého Kostase Samarase, který původní značku vzkřísil. Dnes má firma miliardové tržby a několik výrobních závodů i mimo Českou republiku. Kromě Čechů a Slováků ji znají také Poláci či Maďaři.

Retro není jen český fenomén. Například Lidl se inspiroval úspěchem svých kolegů v Maďarsku, kteří si nápad vyzkoušeli ještě před nimi. Nostalgie zkrátka přináší zisky všude.