Síť pro tajnou komunikaci bude provozovat ministerstvo vnitra
Bezmála dvě desítky českých ústavní činitelů a vládních úředníků dostanou nové telefony, každý za zhruba půl milionu korun. Vláda totiž minulou středu schválila návrh ministra vnitra Stanislava Grosse na vybudování nového systému vládního utajeného spojení.
Půjde o zcela samostatnou – od veřejných sítí oddělenou - digitální komunikační síť k zašifrovanému přenosu hlasu a dat. I při výpadku veřejné sítě zůstane vládní síť v provozu. Celý systém přijde na 205 milionů korun. Vláda ale detaily z bezpečnostních důvodů pečlivě tají.
Je známo jen to, že většina z jeho uživatelů (momentálně jich je 164, požadavků je prý podle ministerstva vnitra dvojnásobek) bude mít tajnou linku vyvedenou přímo na stole ve své kanceláři, někteří z nich - ti z hlediska bezpečnosti státu důležitější - i doma.
Prezident, premiér a předsedové obou komor Parlamentu dostanou k dispozici plně mobilní zařízení, takže budou moci do telefonu říkat informace označené jako „tajné“ odkudkoli, třeba z jedoucího auta.
Dokonce pro videokonference.
Komunikační síť by mělo podle informací týdeníku EURO provozovat přímo ministerstvo vnitra. Někteří experti právě proto upozorňují na nebezpečí kumulace moci – ministrovi vnitra je totiž podřízena nejen policie, ale i její speciální složky a navíc řídí i civilní rozvědku, jejíž příslušníci se mohou na území republiky vykazovat běžným policejním průkazem.
Ministerstvo vnitra hodlá nejprve zahájit zkušební provoz systému. Do pilotní fáze projektu chce zapojit osm státních úřadů, například zpravodajské služby, ministerstvo obrany a Úřad vlády.
Nový systém pro zabezpečenou komunikaci vlády a nejvyšších úředníků má nahradit starý, ještě analogový, který dosluhuje - naposledy byl modernizován počátkem 90. let. Říkalo se mu „zetka“ a vybudován byl v dobách studené války. Tehdejší stání a stranické špičky potřebovaly přímé a proti odposlechu zajištěné telefonní a telegrafní linky mimo jiné i do Moskvy a všech dalších metropolí tehdejších členských států Varšavské smlouvy. Propojeny tak byly například i některé československé ambasády.
„Analogový systém byl morálně a technicky zastaralý,“ řekl mluvčí ministerstva vnitra Jiří Hájek. Neodpovídal prý normám EU, Europolu ani NATO.
Nyní budou české politické a úřednické špičky potřebovat volat hlavně na západ a za oceán. Počítá se například s tím, že systém bude zabezpečen tak, aby se přes něj mohly pořádat evropské videokonference. Ty totiž mají postupně nahradit některé porady zástupců členských států Evropské unie, kterých bude po rozšíření už pětadvacet.
Důsledky krizového cvičení.
O modernizaci vládního utajovaného spojení jednaly české vlády posledních zhruba deset let. Ministři si nechávali zpracovávat nové a nové analýzy o tom, zda je takový systém vůbec potřebný. Členy vlády prý nakonec přesvědčily i výsledky loňského společného krizového cvičení NATO a Evropské unie „CMX/CME 2003“. Tam se podle ministra obrany Miroslava Kostelky projevila „určitá zastaralost vládních tajných komunikací, především směrem do Bruselu“.
Speciální utajené vládní komunikační sítě používá ve světě celá řada států. Spojené státy americké se například po teroristických útocích z 11. září 2001 rozhodly vybudovat od internetu zcela oddělenou síť pro přenos hlasu a dat pracovně nazvanou Govnet. Měla by být zcela odolná proti útokům hackerů i případných teroristů.
V Česku už v roce 2002 testovalo ministerstvo obrany norské mobilní telefony NSK 200 firmy Kongsberg Defence, které mají jako jediné na světě certifikát vojejského výboru NATO pro bezpečnostní stupěň „NATO Secret“.
Výrobou zařízení pro utajenou komunikaci se zabývá například i britský Marconi, americké firmy Motorola či Raytheon nebo švédský Ericsson.
