Stínový ministr zdravotnictví za ODS, senátor Tomáš Julínek dokončuje se svým týmem projekt reformy systému zdravotního zabezpečení. Nejde podle jeho slov o alternativu koncepci ČSSD, ale o plán změn, které je objektivně nutné učinit za současné krize institucí v českém systému zdravotní péče a celosvětové krize systémů zdravotní péče. Ty údajně vylučují občana z rozhodování o spotřebě zdravotní péče a vedou k neřešitelnému rozporu mezi požadavky a zdroji. Tomáš Julínek tvrdí, že reforma, kterou projektuje, představuje jinou úroveň než všechny dosavadní pokusy.
EURO: V čem je ta úroveň jiná?
JULÍNEK: V tom, že změny systému zdravotní péče jsou projekt a je třeba k nim projektově přistupovat. S modely, propočty, vyhodnocením rizik ve smyslu pojistné matematiky a tak dále. Tak se pracuje na expertní a poté i politické úrovni ve vyspělých evropských státech, o USA ani nemluvě.
EURO: Kolik lidí u vás na projektu dělá?
JULÍNEK: Je to druhá fáze prací poté, co jsme v Modré šanci představili teze reformy. Druhá fáze trvala rok a půl, nyní spěje k závěru. Účastnilo se jí s různou intenzitou na pětadvacet mladých, progresivních lidí v sedmi týmech. Nejužší autorský tým tvoří doktor Pavel Hroboň, doktor Tomáš Macháček a já. Hlavními mozky, co se týče modelu financování pojišťoven, jsou oni dva.
EURO: Jak se projevuje krize institucí v českém systému zdravotní péče?
JULÍNEK: Zmatením rolí institucí, které vede k jejich neefektivnímu a neodpovědnému chování. Důsledkem je trvalé a rostoucí finanční napětí. Systém je dlouhodobě deficitní, brání inovacím v poskytování zdravotních služeb, je nepřátelský vůči občanům i zdravotníkům, navzdory proklamacím nevede k rovnosti v přístupu ke zdravotní péči. Zdravotnictví se bude muset v blízké době vyrovnat s přívalem nových drahých technologií, rostoucími nároky pacientů a také se stárnutím populace. To bude mít na zdravotní systém ještě horší dopad než na důchody a nikdo to neřeší.
EURO: Vy máte řešení?
JULÍNEK: K finanční stabilizaci by krátkodobě vedlo určování úhrad léků transparentním a racionálním způsobem, omezení financování sociálních pobytů v nemocnicích z prostředků zdravotního pojištění, zavedení minimálních regulačních poplatků při návštěvě lékaře a vyzvednutí receptu. Bezprostředně ale musí následovat další opatření, jinak se systém opět dostane do dluhů.
EURO: Další opatření jsou osobní účty?
JULÍNEK: Jsou to i osobní účty, ale nejen ony. Nepracovali jsme půldruhého roku intenzivně jen kvůli tomu, abychom se vypořádali se složitými otázkami českého zdravotnictví jednou větou, že je třeba zavést osobní účty. Je zřejmé, že finanční nároky systému zdravotnictví se budou zvyšovat, přičemž ovšem další zvyšování daňové zátěže občanů je neúnosné. Navrhujeme proto rozdělit rozsah dnešního veřejného zdravotního pojištění na dvě složky – základní a doplňkovou. Základní pojištění bude povinné a bude se týkat zhruba sedmdesáti procent rozsahu současné péče. To je ta péče, která je pro běžného občana finančně nedostupná. Doplňkové pojištění bude volitelné a bude subvencováno státem. Zároveň si občané budou platit část odvodů na veřejné zdravotní pojištění přímo na osobní účet. Zatím nám vychází, že by to bylo asi dva tisíce korun ročně. U ekonomicky neaktivních skupin lidí by to mohl kompenzovat stát. Jedná se o systém založený na třech zdrojích - veřejně přerozdělovaných prostředcích, povinném ukládání soukromých prostředků a dobrovolném ukládání soukromých prostředků.
EURO: Myslíte, že tím oslovíte dostatečnou část voličů?
JULÍNEK: Vidíte to zúženě. Prioritní nejsou hlasy ve volbách, ale snaha posunout dál český systém zdravotní péče, který v dnešní podobě není dlouho únosný. Když už jste se zmínil o osobních účtech, jedním z jejich cílů je motivace občanů k hospodárnému čerpání péče. Umožňují i volbu vyhovující jejich individuálním potřebám, takže se péče o zdraví stává komfortnější. Především však nikoho z hlediska zdravotní péče nediskvalifikují. Základní, životně důležitá péče bude hrazena ze základního pojištění, protože je tak drahá, že by si ji drtivá většina občanů nemohla dovolit zaplatit. Náš návrh je v souladu s moderním trendem využívání regulovaného trhu a opírá se o autonomii občana jako spotřebitele péče. Jde o relativně jednoduché řešení, přehlednější a přátelštější než přístupy založené na institucionálním a legislativním oddělení veřejného a soukromého prostředí.
EURO: Zjevně jste se inspirovali na Slovensku.
JULÍNEK: Částečně. Nejvíc nás oslovilo Nizozemsko, kde si nutnost modernizace systému zdravotní péče uvědomili první a cílevědomě na ní pracují už řadu let.
EURO: Kdy svůj projekt zveřejníte?
JULÍNEK: Plánujeme to na 25. října.
