Být starostou malé vesnice nebývá zrovna lehký úkol. Na jeho práci vidí každý soused, a peněz přitom nikdy není dost. Ocenění práce starosty ale může přinést do obecní pokladny i čtvrt milionu korun.
Lidé z Oplan si pod vedením své starostky sami opravili i místní kapličku.
Autor: Poštovní spořitelna
Nechat se zvolit do vedení své obce je risk. Může to znamenat slávu, ale i ztrátu popularity a hádky se sousedy. Čím menší obec, tím větší je přitom napojení starosty a jeho radních na místní obyvatele. Zatímco označení primátora jako prvního muže města je odvozeno od jeho funkce, slovo starosta se zřetelně pojí se starostí o blaho obce. Ocenit ty nejstarostlivější už podruhé chce soutěž „Starosta roku“, kterou pořádají Poštovní spořitelna a Nadace VIA.
Od tohoto měsíce až do 6. září mohou obyvatelé malých obcí nominovat svého starostu nebo starostku, kteří se výrazně zasazují o rozvoj místa, kde žijí. Na konci roku pak odborná porota vybere vítěze, který pro svou obec získá prémii čtvrt milionu korun.
„Minulý rok bylo nominováno celkem 220 starostů a starostek. Veřejnost se tak o nich mohla dozvědět a vyslovit jim uznání za mnohdy nedoceněnou práci. Doufáme, že se soutěž stane tradicí, která pomůže obcím v jejich rozvoji,“ říká Petr Jaroš, výkonný ředitel pro obchodní rozvoj a strategii Poštovní spořitelny. Soutěž je určena pro představitele obcí do dvou tisíc obyvatel, nominaci musí podepsat alespoň dvacet lidí, kteří v ní trvale nebo přechodně žijí. Kromě základních údajů je potřeba také popsat, jak se po dobu starostování přihlášeného změnil život v obci a čím konkrétně k tomu nominovaný přispěl.
Nominaci posoudí komise, která vybere pět kandidátů a ty pak navštíví, aby se na místě seznámili s jejich prací a fungováním obce. „Vítěz soutěže by se měl starat o všestranný a trvale udržitelný rozvoj obce, podporovat její kulturní a společenský život a zapojovat občany do rozhodování o věcech veřejných,“ vypočítává vedoucí projektu Kateřina Bláhová.
Kouzlo Oplan: Starostka
Kritéria soutěže v loňském roce splnila Vladislava Moravčíková z obce Oplany ve Středočeském kraji. V rozhodujícím finálovém kole zvítězila nad dalšími čtyřmi starosty z obcí Stonava, Suchá Loz, Kněžice a Svojšín.
A její hlavní plus? Rozhýbala společenský život v obci s pouhými sedmi desítkami obyvatel. Perličkou je, že jedna z nejmladších obyvatelek obce Aneta Kašparová se narodila právě v den, kdy starostka převzala Rychtářské právo jako symbol vítěze soutěže Poštovní spořitelny. Bylo to 8. prosince loňského roku.
Zhruba stejný počet lidí, kteří tu bydlí trvale, sem pravidelně dojíždí na chaty. I ti starostku výrazně podpořili. „Pro mě je nejdůležitější s lidmi mluvit a poslouchat je. Jde o to, aby všichni táhli za jeden provaz. To platí i pro zhruba sedm desítek rekreantů, kteří k nám jezdí na víkendy a dovolené, i o ty mi pochopitelně jde,“ říká Moravčíková. „V malé obci vůbec nejde o moc, ale o každodenní mravenčí práci s lidmi a pro lidi,“ zdůrazňuje.
Její vesnice se sotva milionovým ročním rozpočtem si už vysloužila příměr se soužitím lidí v jednom vchodu obyčejného paneláku velkého města. Tam se ale lidé příliš neznají. Zato v Oplanech chodí občané nejen na veřejná zasedání svých sedmi zastupitelů, ale účastní se i řady jiných akcí. Na jaře místní pořádají Oplanskou maškarádu. Následují Velikonoce s hledáním pokladů na Velkou noc a pomlázka s koledníky bez omezení věku.
Následuje pálení čarodějnic (to byla mimochodem první starostkou organizovaná zábava v roce 2004), v rychlém sledu se uskutečňuje okrsková hasičská soutěž s neodmyslitelným hasičským bálem.
Heslo obce: Nenudit se! S dobrým počasím přichází i dětský den nebo KolOplan lesem tour. To je cyklistický závod za účasti lidí se zdravotním postižením. V obci se dále pořádá letní pouť, orientační běh Oplanská poutnička, podzimní den seniorů a posvícení, vzpomínková akce na občany padlé v první světové válce, vánoční turnaj ve stolním tenise, mikulášská nadílka a Silvestr a také závod v běhu na lyžích. Vesnice ale vůbec nezaostává za moderními trendy. Funguje tu Czech Point i veřejný internet. Lidé navíc nejsou odtrženi od světa, většinou totiž musejí dojíždět za prací. Hlavně do Kostelce nad Černými lesy nebo do hlavního města. Příkladem je i samotná starostka. „Povoláním jsem psycholožka. Pracuji v pedagogicko-psychologické poradně a dále působím jako školní psycholog v Praze,“ říká první žena v zemi, která se může chlubit glejtem nejlepší starostky. Starostka, která v dětství zažila s babičkou i draní peří u sousedů, dává své funkci staronový význam. Patriotismus. „Před čtyřmi lety nám parlament schválil použití vlastního znaku a praporu. Při té příležitosti se o vesnici točilo video a autor potřeboval hudbu,“ vzpomíná starostka. A tak vznikla místní hymna. Chválím tě, země má. Když vloni obec slavila 630 let od svého založení, dostala od Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka souhlas jejich dílo oficiálně používat při obecních akcích jako vlastní hymnu. Ta se teď hraje při všech místních událostech. Podle místních ohlasů lidé vstávají a vzdávají čest jako při národní hymně. O uznání se hlásí i další**
Podobných starostů bude ale v republice jistě víc. Jen minulý rok se klání zúčastnily desítky dalších obcí. Třeba i zástupci Sokolovska. Lidé nominovali starostu Vřesové Miroslava Fialu a starostky Dolního Rychnova Annu Klímovou a Krásna Lenku Sidorjakovou. Těsně pod vrcholem skončila vloni i nominace stonavského starosty a finalisty soutěže ze severní Moravy Ondřeje Febera.
