Start reformy veřejných financí sněmovnou zřejmě projde

21. 7. 2003

Tento týden čeká parlament první hlasování o návrzích zákonů souvisejících s reformou veřejných financí. Podle dosavadních informací zřejmě všechny návrhy projdou do druhého čtení. Na bitvu se čeká až při jejich projednávání na příští schůzi.

Poslanecká sněmovna začne tento týden projednávat dvanáct vládních předloh, které mají tvořit páteř reformy veřejných financí. Změny stávajících zákonů se týkají jak daňových záležitostí, tak některých sociálních úprav, ale například i stavebního pojištění. Zákony přitom vnímá koalice jako celek. Jakýkoli výpadek z dohodnutého kompromisu by totiž znamenal konec celého reformního snažení a prakticky pád vlády. To, že by vláda v případě neschválení reformy odstoupila, avizoval již před časem premiér Vladimír Špidla i ministr financí Bohuslav Sobotka. „Pokud by většina z předložených návrhů neprošla, vláda končí, protože bych nebyl schopen sestavit státní rozpočet na příští rok,“ varuje správce státní kasy.

Ustoupit musel každý

Všechny tři politické strany musely ve svých reformních záměrech ustoupit, i když ne každá stejně. Na reformním rukopisu se nejvíce podepsala sociální demokracie. T a prosadila majetková přiznání, kolkování lihovin i registrační pokladny. Ale i v těchto tématech, v nichž koaliční partneři v minulém volebním období hlasovali opakovaně proti, neprosadila ČSSD své záměry docela. Registrační pokladny budou zavedeny pouze na tržištích, majetková přiznání nebudou mít zpětnou platnost a zařízení na kolkování lihovin si budou moci odepsat okamžitě podnikatelé z daní. Málokterý návrh z reformního balíku tak vyhovuje všem třem politickým stranám beze zbytku. Výsledek je však maximum, na němž se byli schopni koaliční partneři domluvit po opakovaných setkáních. Přesto mají jednotliví vládní politici na schválený kompromis různé názory, i když reformu jako takovou nezpochybňuje nikdo.

Vyvážená, nebo radikální?

„Reforma je vyvážená,“ tvrdí premiér Vladimír Špidla, který se dlouho k reformním snahám ministerstva financí vůbec nevyjadřoval. Stejný náhled na vyváženost reformy má i ministr financí Bohuslav Sobotka, z jehož dílny pochází většina z norem. O poznání radikálnější jsou zástupci US-DEU a KDU-ČSL. „Kdybych dělal reformu já, respektive naše strana, určitě by byla daleko radikálnější, především v cílení deficitu,“ říká například předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl. „To, co nakonec bylo přijato, bylo umění možného, jak se v koalici domluvit. Politická shoda napříč třemi stranami je prvním z předpokladů, aby vůbec mohla nějaká reforma projít,“ dodává. Obdobně se na dosažený kompromis dívá předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Kalousek. „Mně by se líbil deficit v roce 2006 tak ve výši 3,6 %. Ale i dohodnutá čtyři procenta je méně, než kdybychom nedělali reformu žádnou, a veřejný dluh se zvyšoval samospádem a stal by se neudržitelným,“ hájí výsledný návrh reformy ekonomický expert KDU-ČSL. „Reformu bychom pak nedělali my, ale udělali by ji za nás finanční trhy,“ doplňuje chmurnou vizi Kühnl.

Opozice bude proti

Proti vládní verzi reformy však stojí obě opoziční strany - ODS a KSČM. Zatímco komunistům se reforma zdá příliš radikální, občanským demokratům pro změnu málo. Ti dokonce slibují, že po představení vládní verze přijdou se svou vlastní verzí, která má konkurovat tomu, co bude sněmovna tento týden projednávat. Zcela jasno zatím není v taktice, kterou obě opoziční strany při projednávání zákonů zvolí. „ODS se nehodlá podílet na schvalování vládních návrhů, které nepovažuje za reformu, ale spíše za jakýsi soubor opatření,“ odůvodňuje postoj strany její mluvčí Petr Husák. „Proto ruku pro návrhy vlády nezvedneme.“ Radikální postoj ale nemusí občanským demokratům vydržet. „Je otázkou, zda například zvednout ruku pro snížení daně z příjmu právnických osob,“ uvažuje poslanec rozpočtového výboru Michal Doktor. Jakou taktiku zvolí, se poslanci ODS rozhodnou až před projednáváním reformy. Obdobně se k schvalovacímu procesu staví i komunisté. „Na rozdíl od ODS jsme ochotni některé normy podpořit, přestože k nim máme určité výhrady,“ prozrazuje taktiku poslaneckého klubu KSČM její místopředseda Jiří Dolejš. O tom, jak se rozhodnou v konkrétních případech, budou poslanci KSČM rokovat rovněž před začátkem schůze.

Koalice je celkem jednotná

Zcela jednoznačně se zatím k návrhům zákonů staví koaliční poslanecké kluby. Na jednání ÚVV ČSSD, které se konalo k otázce vztahu k reformě, se pro schválení vyslovili všichni přítomní poslanci i senátoři. Přesto k ní někteří z nich mají výhrady. Nelíbí se především levicově orientovaným politikům nejsilnější vládní strany, kteří mají blízké vztahy s odbory. Odboráři již také prohlásili, že se budou snažit přes levicové poslance ČSSD, stejně tak jako přes komunisty, reformu pozměnit ve svůj prospěch. O tom, zda reformu podpoří i oba ostatní poslanecké kluby, se bude jednat před zahájením schůze jednak na samosttném jednání jednotlivých klubů, tak dokonce na společném jednání všech koaličních poslanců těsně před zahájením schůze. Miroslav Kalousek předpokládá, že reforma do druhého čtení projde. „Jinak to ani není možné,“ říká. Optimistický je i předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl, přestože se v kuloárech hovoří o tom, že by někteří unionisté mohli dělat potíže. Kuloární zprávy potvrzuje i postoj Hany Marvanové, která na podzim hlasovala proti tzv. povodňovému balíčku. Marvanové se stejně tak jako poslancům ODS nelíbí, že vláda mezi reformní zákony podstrčila i zákon o účetnictví, který nikdy nebyl součástí koaličních jednání, a s reformou nemá vůbec nic společného.

Rozhodne až rozpočet?

I když se mohou ozvat z řad koaličních poslanců výhrady k jednotlivým zákonům, obecně se předpokládá, že přinejmenším všechny stěžejní zákony nutné pro schválení rozpočtu na příští rok projdou do druhého čtení. Až tam se rozpoutá bitva o jednotlivé pozměňovací návrhy. Vláda však nemá příliš velký manévrovací prostor. Každý návrh byl již mnohokrát probrán nejenom z hlediska principu, ale i ve svých parametrech. Ústupek z jedné strany by okamžitě vyvolal reakci, což by znamenalo opět začínat složitá koaliční jednání. „Bylo by pro osud celé reformy nejlepší, kdyby se s ní co nejméně hýbalo,“ říká například mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič. „Navíc je nutné přijmout příslušné zákony tak rychle, aby se stačil ještě včas připravit rozpočet na příští rok,“ vysvětluje mluvčí. A právě schvalování rozpočtu bude tím nejdůležitějším krokem celé reformy. Reformní zákony se totiž do něj musí vejít. Zároveň musí být sestaven tak, aby bylo jasné, že je vláda schopna dosáhnout v roce 2006 kýženého snížení deficitu na slibovaná čtyři procenta. „Pochybuji ale, že se to vládě podaří,“ upozorňuje poslanec za ODS Michal Doktor.