Menu Zavřít

Stát a EU dotují nákup nových kotlů, spousta z nich ale dál zamořuje ovzduší

10. 2. 2017
Autor: Tomáš Novák

Přes hustou růžovou mlhu byly znát jen obrysy domů, nebe tu neviděli několik dnů. Na začátek letošního ledna se na Ostravsku nevzpomíná v nejlepším. Oblast zahalil neprostupný smog, který se bez potíží vyrovnal zamoření v Pekingu. Tolik prachu ve vzduchu na severovýchodě republiky už dlouho nezažili.

Zatímco ve velkých městech způsobil katastrofální situaci průmysl, doprava a příval znečištění z Polska, ve vesnicích a na venkově se na kvalitě vzduchu nejvíc podepsaly domácnosti. A nejen kvůli tomu, že by lidé v kamnech pálili odpadky nebo rovnou plasty.

Jak stále hlasitěji upozorňují světové výzkumy a odborníci, spalování pevných paliv a biomasy - tedy především dřeva - stojí za vysokými koncentracemi prachových částeček a rakovinotvorného benzo-a-pyrenu ve vzduchu. Domácí topeniště dokonce představují největšího producenta tohoto rakovinotvorného uhlovodíku. Nic na tom nemění ani devět miliard korun, které v letech 2014 až 2020 stát a Evropská unie poskytne českým občanům na výměnu kotlů.

„Takzvané kotlíkové dotace jsou sice jednou z cest, jak zlepšit ovzduší, ale je pak otázkou, čím se v kotlech topí. Kdyby to byl jen plyn, mělo by to smysl“ vysvětluje Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

Jak například ukazují čerstvá data z Moravskoslezského kraje, jen 340 z nových kotlů pořízených za dotační stami-lion bylo plynových. Patnáct set zařízení, tedy naprostá většina, je určena ke kombinovanému spalování uhlí a biomasy. To znamená, že za peníze z dotací se pořizují především zdroje, které do vzduchu chrlí množství nečistot.

Evropská komise chce kontrolu

Přitom není žádný objev, že se lokální topeniště podílejí na znečištění benzo-a-py-renem. Výzkumy v rámci Evropské unie na to upozorňují už několik let. V dubnu 2015 třeba organizace zastřešené Evropskou agenturou pro životní prostředí vydaly dokument, podle nějž se lokální topeniště podílela na celkových koncentracích benzo-a-pyrenu ve vzduchu z 82,4 procenta. A nejvíc prachových částic PM2,5 (do velikosti dvou a půl mikrometru) vzniká při vytápění.


Přečtěte si o špatné kvalitě ovzduší na Ostravsku:

Horší než v Číně. Ostravsko dusí extrémní množství prachu ve vzduchu

Smog nad Karvinou


Velmi často se citují práce dánského profesora Torbena Sigsgaarda. Ten na základě vlastních výzkumů nastínil, že zatímco v roce 2000 se domácí spalování dřeva podílelo na znečištění částicemi PM2,5 z 25 procent, v roce 2020 už to bude z 38 procent.

„Topení biomasou může vést k vyšším emisím zhoubných nečistot včetně prachových částic a benzo-a-pyrenu“ varuje čerstvá zpráva Evropské agentury pro životní prostředí shrnující loňský rok. Jako důvod relativně vysokých emisí z komínů rodinných domů agentura uvádí špatné ovládání kotlů či pálení nevhodného dřeva včetně mokrých špalků či natřených prken.

Podle informací týdeníku Euro se také proto o smysluplnosti kotlíkových dotací jednalo i ve vládním výboru pro udržitelnou energetiku. Evropská komise zase poslala do Prahy žádost, aby proběhla kontrola ovzduší ve vybraných lokalitách. Na základě těchto výsledků by do budoucna mělo být zřejmé, jaký efekt mají nová topeniště.

Potíže s kamny

Ministerstvo životního prostředí si zatím vypočítalo, že díky pořízení nových kotlů by se měl český vzduch zbavit 169 tisíc tun oxidu uhličitého či 700 kilogramů benzo-a-pyrenu. „Vytápění domácností je dominantním zdrojem emisí benzo-a-pyrenu, zdaleka nejvýznamnějším zdrojem emisí je spalování uhlí v zastaralých kotlích“ říká Dominika Pospíšilová z ministerstva. Zároveň brání kotlíkové dotace: „Jakákoliv modernizace zdroje významně sníží emise benzo-a-pyrenu, a to bez ohledu na palivo použité v novém zdroji“

Oslovení experti s takovou logikou částečně souhlasí - každá modernizace má efekt -, ale ve srovnání s plynem spalování biomasy neobstojí.

„Kdyby sociálně slabší skupiny obyvatel dostaly místo toho dávku na topení plynem, bylo by to pravděpodobně efektivnější“ myslí si Radim Šrám. Nad takovým návrhem ministerstvo životního prostředí kroutí hlavou. Dotovat spotřebu zemního plynu je prý téměř nepřijatelné.


Přečtěte si o tak trochu přehlíženém karcinogenu:

Vrah má zkratku PAU. Českem se šíří přehlížený rakovinotvorný benzo(a)pyren

Smog nad Ostravou


Že však kotlíkové dotace nemusejí být tou nejčistší cestou, si samo ministerstvo ověřilo už loni. Zjistilo se totiž, že některá dotovaná zařízení neplní požadované certifikace a do vzduchu uvolňují nebezpečně mnoho emisí.

Řešilo se především zařízení slovenského výrobce Attack. Zatímco zkušebnou v Piešťanech prošlo bez potíží, při testech v brněnském Strojírenském zkušebním ústavu stanovené limity neplnilo. „Například naměřené hodnoty prachu byly při spalování černého uhlí více než třikrát vyšší, u oxidů uhlíku dokonce šestkrát vyšší“ říká poslanec Ladislav Šincl (ČSSD), jenž na nesrovnalosti v průběhu kotlíkových dotací dlouhodobě upozorňuje.

Státní fond životního prostředí ČR proto žádal další testy. Nově dodané výsledky z laboratoře v polské Lodži ukázaly, že zařízení požadavky na emise při topení hnědým uhlím a dřevenými peletami plní. Čeká se ještě na zkoušky s černým uhlím. Podle Šincla ale není jasné, jakým způsobem Poláci technologii testovali a zda pouze nezkontrolovali původní certifikáty z Piešťan.

Nemusí jít o malicherný zádrhel. Petra Špornová, mluvčí Moravskoslezského kraje, uvádí, že právě výrobky společnosti Attack patří mezi nejčastěji nakupované kotle na pevná paliva.

Tento případ ukazuje, že ač jde v kotlíkových dotacích o miliardy korun, provázejí je velké nejasnosti a pochyby. Především pokud jde o jejich účelnost a faktické zlepšení životního prostředí. „Je nepravděpodobné, že by situaci v naší aglomeraci zcela vyřešilo jakékoliv samotné dílčí opatření na jednom typu zdroje“ říká Blanka Krejčí z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Zázraky prostě nesvedou ani evropské dotace.

Spousta domácností navzdory státním dotacím ovzduší stále zamořuje.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí


Také si přečtěte:

bitcoin_skoleni

Ekologové: V Česku zbývá prostor pro spalovny odpadu

Úřady budou moci kontrolovat domácí kotle, Zeman podepsal novelu


  • Našli jste v článku chybu?