Kdo neinovuje, zahyne. O komerčních firmách to platí zcela určitě. A platí-li tento citát i o státu, jsme zřejmě na nejlepší cestě do hrobu. Takzvaně levná pracovní síla pracuje u pásů automobilek, počet patentů je mizivý, inovační produkty a služby se objevují zřídka. Spíše navzdory prostředí. Absolventi kamenných škol nevypadají zrovna na to, že by termín „česká hlava“ nahradil „malého českého člověka“. Změna strategie z Made in ČR na Invented in ČR se zkrátka nekoná…
Nedávno jsem moderoval panelovou diskusi na konferenci s názvem Czech Innovation Day. Mimo jiné se diskutovalo o tom, zda a jak má stát podporovat inovace, vědu a výzkum. Názorová shoda panovala v tom, že zvětšování současného zlomku procenta státního rozpočtu věnované této oblasti je na místě. Účastníci se ovšem též shodli, že efektivní využití investice znamená stanovit nějaká kriteria pro její návratnost.
Otázky pokládané při různých příležitostech různým členům vlády nejsou nikdy zodpovězeny. Stát by měl investici také nějak spravovat. Původní záměr změnit CzechInvest ze správce evropských peněz a lákání automobilových investorů na zelené louky v jakousi národní inovační agenturu vzal zřejmě za své. Popel z pohřebiště ještě visí ve vzduchu. Národní programy výzkumu jsou svázány takovou byrokracií, že když se konečně peníze mohou využít, objevujeme objevené. Řevnivost mezi vysokoškolskými institucemi a Akademií věd je podstatně horší a hloupější než v komerční sféře.
V poslední době se objevila zajímavá strategie v Dánsku. Dánský stát podporuje User Centric Labs - instituce, které zajišťují, že výsledků inovací bude využito na základě přání a ku prospěchu uživatelů. Spolupráce akademických institucí je přímo vzorová. Peníze nejsou utráceny na výzkum „per se“, ale okamžitě se jich chopí komerční sféra a začne vyrábět. Což takhle namísto „investičních pobídek“, které jsou za zenitem a často kontraproduktivní, kopírovat něco rozumného?
Česká vláda nejenže nemá inovační strategii, ale v současné době ani „vlastníka“, který by se k ní hlásil. Nejhorší, co by se mohlo stát, je vznik jakési Rady pro inovační politiku. Takhle nějak bylo nahrazeno Ministerstvo informatiky ČR. Radou bez peněz a pravomocí. Goodbye informační společnosti! So long lisabonská strategie! Jen „chytré“ papíry se strategiemi, ty se budou vesele množit. Iluze kvetoucí ekonomiky (založené na výrobě a podílu automobilového průmyslu) skončí. V zrcadle se - podobně jako oné zlé královně na dotaz o tu nejkrásnější - dozajista objeví nějaká jiná Sněhurka. Kde je český Walt Disney?
