Česko loni podpořilo biopaliva rekordní částkou 2,212 miliardy korun
Co nového v oboru obnovitelných zdrojů? Pěstitelé a zpracovatelé řepky či surovin pro biolíh si mohou oddechnout. Poslanci totiž po dlouhé diskusi podpořili vládní návrh, který umožňuje další daňové zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv. Po dvou letech stát obnoví i podporu fotovoltaických panelů na střechách.
Návrh mimo jiné zachovává podporu vysokoprocentních biopaliv a nově u nich zavádí minimální daň, která dosud nebyla.
V současné době jsou daňová zvýhodnění poskytována na základě programu, který ale skončil už k 30. červnu.
Předloha obsahuje i zpřísnění podmínek pro přimíchávání biosložek do běžných pohonných hmot, v určité míře budou muset být nově v každém litru. Na toto právě kritici návrhu upozorňují a říkají, že to povede k vyšší výrobě biopaliv. Opozice kritizuje mimo jiné to, že se budou nadále podporovat jen biopaliva první generace z řepky olejky, zatímco ostatní evropské státy zkoušejí i výrobu efektivnějších biopaliv druhé a třetí generace.
Poslanci o návrhu další podpory biopaliv jednali od dubna a debatu už šestkrát přerušili, tentokrát se to obešlo bez obstrukcí.
Předchozí projednávání návrhu provázela ostrá kritika pravicové opozice na adresu ministra financí a předsedy hnutí ANO A. Babiše kvůli údajnému střetu zájmů.
Skupina Agrofert, kterou Babiš vlastní, patří mezi největší tuzemské dodavatele biopaliv. Miroslav Kalousek z opoziční TOP 09 již dříve uvedl, že díky podpoře Agrofert ze státního rozpočtu získá pět miliard korun. Babiš se však vůči tomu ohradil, profit jde podle něj za distributorem, ne za výrobcem.
Česká podpora biopaliv prošla i Bruselem
Ještě před schválením další podpory biopaliv ve sněmovně schválila plán na další podporu biopaliv první generace Evropská komise (EK). „Notifikace byla schválena,“ řekl předkladatel zákona, ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho úřad má informace, že komise dala sice k zákonu několik připomínek, všechny jsou ale víceméně technického rázu. Změny oproti původnímu plánu vlády tak budou minimální. Nové daňové úlevy mají do roku 2020 vyjít až na devět miliard korun.
Stát loni podpořil biopaliva rekordní částkou. Proti plánované sumě 1,643 miliardy korun poskytl finanční podporu formou daňového zvýhodnění ve výši 2,212 miliardy korun. Více než 1,9 miliardy směřovalo na podporu čisté a směsné nafty s obsahem třicet procent metylesteru řepkového oleje. Meziročně podpora stoupla o 677 milionů korun. Podle předpokladu ministerstva zemědělství měla dosáhnout loňská podpora 1,6 miliardy korun.
O přečerpání se podle týdeníku zasloužila čistá bionafta a směsná nafta. V případě bioetanolu byla skutečná podpora oproti předpokladům mírně nižší.
Malé solární elektrárny mají opět zelenou
Po dvou letech se stát znovu chystá obnovit podporu fotovoltaiky. Ministerstvo životního prostředí plánuje, že příští rok v rámci programu Nová zelená úsporám bude vyplácet dotace na vybudování malých elektráren na střechách rodinných domů.
Ministerstvo zatím konkrétní podmínky pro získání dotace neuvedlo, tedy ani na kolik peněz bude mít zájemce nárok. Sdělilo pouze, že podpora se bude týkat malých střešních systémů do deseti kilowattů a že nárok na ni by měli mít majitelé rodinných domů. Na dotaci nebudou mít nárok velké solární parky, které se staly symbolem státem nezvládnutého solárního boomu a kvůli nimž se každoročně vyplácejí miliardy korun jako provozní podpora.
„Od našeho nového programu si slibujeme vyšší energetickou soběstačnost domácností a snížení jejich nákladů za energie, zvýšení využívání obnovitelných zdrojů a snížení produkce skleníkového oxidu uhličitého,“ dodala mluvčí resortu Petra Roubíčková.
Plán uvítal Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. „Jde o určitě krok správným směrem, který umožní obnovit zájem o malé střešní solární elektrárny po dvou letech půstu,“ řekl. O důvod víc pro zavedení podpory je podle něho také to, že je od příštího roku připraven nový systém plateb za elektřinu. Nový fixní poplatek bude vycházet z velikosti jističe každé konkrétní domácnosti. Vzhledem k tomu, že to podle Sedláka může vlastní výrobu elektřiny například právě pomocí solárních panelů znevýhodnit, je případné, aby střešní instalace dostaly počáteční investiční podporu.
Sedlák upozornil, že příští rok čeká na solární systémy ještě jedna nepříjemnost - nově se i pro ty nejmenší mikroelektrárny na střechách zavádí daň z elektřiny. „Tato podmínka nejenže představuje zbytečnou zátěž pro zájemce o výrobu elektřiny, ale ani nemá ekonomické opodstatnění. Ročně částka nepřesáhne 300 korun za jednu střešní instalaci o výkonu do deseti kilowatů,“ sdělily ve společném prohlášení Aliance pro energetickou soběstačnost a Česká průmyslová fotovoltaická asociace.
Organizace proto v otevřených dopisech vyzvaly ministerstva průmyslu a financí, aby zákon o podporovaných zdrojích energie změnily alespoň pro malé elektrárny. „Například provozovatelům malých střešních systémů vznikne registrační povinnost k dani z elektřiny, měsíční povinnost podávání daňového přiznání a platby daně ze spotřebované elektřiny.
Uvedené změny pak znamenají zvýšenou administrativní zátěž, a to nejen pro drobné výrobce elektřiny, ale i pro správce daně,“ upozornily organizace. Obě ministerstva reagovala, že toto ustanovení chtějí v zákoně změnit. l
