JAN SKALICKÝ, FINANČNÍ ŘEDITEL FIRMY LE CHÉQUE DÉJEUNER: * Pokud by došlo ke změně systému příspěvků na stravování, znamenalo by to pravděpodobně konec stravenek. Jednalo s vámi ministerstvo o svém návrhu? Nebyli jsme nijak osloveni. To, že je návrh ve vnějším připomínkovém řízení, jsme se dozvěděli úplně odjinud.
JAN SKALICKÝ, FINANČNÍ ŘEDITEL FIRMY LE CHÉQUE DÉJEUNER: Pokud by došlo ke změně systému příspěvků na stravování, znamenalo by to pravděpodobně konec stravenek. Jednalo s vámi ministerstvo o svém návrhu? Nebyli jsme nijak osloveni. To, že je návrh ve vnějším připomínkovém řízení, jsme se dozvěděli úplně odjinud. * Jaké jsou vaše hlavní argumenty proti novele? Změna by měla dopad na zaměstnanost v restauracích, závodních jídelnách a samozřejmě i ve stravenkových společnostech. Odhadujeme to tak na 10 tisíc propuštěných. Zajímavé však je, že na ministerstvu nejspíš nikdo nespočítal, o kolik by navrhovaná změna připravila státní rozpočet. * Máte nějaké prognózy? V současné době stravenky využívá téměř 1,1 milionu lidí, závodní jídelny využívá zhruba další milion. Další téměř dva miliony zaměstnanců se stravují za své peníze, nemají tedy žádný benefit. Pokud by u nich zaměstnavatelé využili novou formu příspěvků, třeba i k fiktivnímu navýšení platů pracovníků, došlo by ke značnému zatížení státního rozpočtu. Máme k dispozici výpočet, že dojde ke snížení výběru daně z příjmu zhruba o šest miliard za rok a ke snížení příjmu pojišťoven na zdravotní a sociální pojistné o 14 miliard. Každý rok by tedy po změně stát přišel o 20 miliard. A samozřejmě předpokládám, že zahraniční firmy, které tady do stravování investují a jejich mateřské firmy disponují dohodou o ochraně investic, by k novele také řekly své. * Zatímco stravenkové společnosti by na novém systému tratily, firmy a zaměstnanci by na něm vydělali. Zaměstnanec by sice vydělal, ovšem ten profit by nebyl tak jednoznačný. Pokud máte v peněžence stravenku, tak vás to více láká jít se pořádně najíst do restaurace. Jestliže ale budete matka od rodiny a budete mít v peněžence jenom peníze místo stravenek, do restaurace se asi najíst nepůjdete. * Jakým způsobem to funguje jinde?
Ve velkých evropských zemích jako je Itálie, Španělsko či Francie, ale třeba také ve střední Evropě nebo u Slováků se dosud nic podobného neobjevilo. V ostatních státech jsou stravenky vnímány jako výhoda, která má své opodstatnění.
* Mnozí podnikatelé vítali novelu zákona mimo jiné proto, že vedení agendy stravenek je administrativně náročné.
Tento problém jsme se snažili vyřešit personifikací služeb. Například dodáním stravenek na místo nebo v bločcích v přesném počtu pro každého zaměstnance.
*** Jaká je výše provize, kterou vám konečný příjemce stravenek - tedy například restaurace - platí?
Provize se pohybuje kolem tří až čtyř procent z ceny stravenky.
