Stát už nechce platit krátkodobou nemocenskou. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky se uvažuje o tom, že by až první tři týdny nemoci hradili zaměstnavatelé. Podnikatelé ale podobnou reformu odmítají, a to i přesto, že by se jim snížily povinné odvody na sociální zabezpečení.
Stát už nechce platit krátkodobou nemocenskou. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky se uvažuje o tom, že by až první tři týdny nemoci hradili zaměstnavatelé.
Podnikatelé ale podobnou reformu odmítají, a to i přesto, že by se jim snížily povinné odvody na sociální zabezpečení. Reforma platby nemocenské má být součástí reformy veřejných financí, kterou připravuje Sobotkův tým. Rok od roku totiž roste počet promaroděných hodin, čímž se zvyšují nároky na státní rozpočet. Na platbě nemocenského pojištění se kromě zaměstnance podílí povinnými odvody i zaměstnavatel. Z těchto odvodů pak vyplácí dávky v nemoci Správa sociálního zabezpečení, potažmo tedy státní rozpočet. Správa sociálního zabezpečení provádí kontrolu, zda jsou nemocnými skutečně plněny podmínky nemocenské, a to jak v případě nezaměstnaných a státních zaměstnanců, tak pracovníků v privátním sektoru. Kromě revizních případů, které se týkají pouze dlouhodobé nemocnosti, není stát schopen zjišťovat, zda není neschopenka vystavena ošetřujícím lékařem bezdůvodně. Podle návrhu ministerského týmu by si sami podnikatelé dokázali lépe ohlídat, zda jsou neschopenky vydávány v souladu se zdravotním stavem, a zda nedochází v průběhu nemoci k porušování nemocenského režimu.
Jak kontrolovat?
Zaměstnavatelům se ale návrh nelíbí. Mnozí jsou dokonce rozhořčeni. „Není možné přenášet na podnikatele to, co není schopen zabezpečit stát,“ říká prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Stát není schopen uhlídat, zda zaměstnanci nemarodí bezdůvodně, ale těžko může tuto neschopnost přenášet na podnikatele. Změna nemocenské by podle Drábkova názoru musela znamenat i změnu v kontrolních mechanizmech. Dnes totiž provádějí kontrolu orgány Správy sociálního zabezpečení. V případě, že by výplata nemocenské přešla na podnikatele, měli by mít i oni k dispozici kontrolní mechanizmy. Drábek si však neumí představit, jak by kontrola probíhala v praxi. Znamenalo by to totiž nárůst administrativní náročnosti pro každého zaměstnavatele, který by musel přímo komunikovat s kontrolními orgány. Jasné zatím není ani to, jakým způsobem a o kolik by přenesením povinnosti platit nemocenskou klesly povinné odvody na sociální zabezpeční, které dnes platí zaměstnavatel.
Nejlépe by si poradily zdravotní pojišťovny
Návrh odmítá i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Podle jejího předsedy Milana Veverky není proveditelný z toho důvodu, že existují rozdíly v nemocnosti mezi jednotlivými firmami. Ty by měly mít ale stejné úlevy v placení povinných odvodů. „Racionálním a logickým řešením by naopak bylo převedení nemocenského pojištění do systému zdravotního pojištění,“ míní Veverka. Zdravotní pojišťovny podle něj okamžitě vyvinou tlak na minimalizaci čerpání, a to tlak odborný, jaký těžko může vyvinout běžný zaměstnavatel.
ODS chce změnu, ale bez zaměstnavatelů
S rozpaky se na aktivitu Sobotkova týmu dívá i opoziční ODS. Podle expertky na sociální problematiku Libuše Benešové je dobře, že se někdo nevyhovujícím stavem čerpání nemocenské zabývá, ale vtažení zaměstnavatelů do platby dávek nepokládá Benešová za šťastné. ODS uvažuje pouze o změně v prvních třech dnech nemocnosti. Ty by totiž měly být zadarmo, a nemocenská by měla být vyplácena až od čtvrtého dne nemoci. Požadavek na hrazení nemocenské podnikateli navíc vznikl podle Benešové z nepodložené premisy o údajném zneužívání nemocenské podnikateli, kteří se ocitnou ve finančních nesnázích. Ti pak údajně řeší nedostatek prostředků na mzdy tím, že své zaměstnance pošlou marodit. To jsou ale, jak tvrdí ODS, pouhé výjimky. Daleko horší je zneužívání krátkodobé nemocnosti samotnými zaměstnanci, například tzv. víkendovými chřipkami.
Odbory nesouhlasí
Sobotkův návrh se nelíbí ani odborářům. Ti proti návrhu kontrují tím, že bude snahou zaměstnavatelů tlačit na zaměstnance, aby onemocnění přecházeli. Podle odborového předáka Milana Štěcha je zásadnějším problémem neopodstatněné vypisování nemocenské ze strany lékařů. Osob samostatně výdělečně činných, které si platí nemocenské pojištění, by se reforma nedotkla.
