PRACOVNÍ ÚRAZY Vláda projednává návrh zákona o úrazovém pojištění. Ten by měl nově upravit odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Stát by měl hrát v tomto pojištění podstatně větší roli než dosud. Návrh přináší zásadní systémovou změnu.
PRACOVNÍ ÚRAZY
Vláda projednává návrh zákona o úrazovém pojištění. Ten by měl nově upravit odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Stát by měl hrát v tomto pojištění podstatně větší roli než dosud.
Návrh přináší zásadní systémovou změnu. Nepůjde již o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ale o formu sociálního pojištění. „Provádění úrazového pojištění bude svěřeno České správě sociálního zabezpečení. Ta zajistí výběr pojistného a výplatu dávek včetně kontroly plnění povinností zaměstnavatelů a vedení jednotné evidence,“ sdělila Monika Hladíková z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
V novém pojetí by nebyl pojištěn podnik, ale sám zaměstnanec. Systém by měl být podle návrhu rozdělen na dvě části. První jsou základní dávky. Při úrazu by tak zaměstnanec dostal 80 až 90 procent současných sazeb odškodného. O zbytek peněz by musel zažalovat zaměstnavatele a prokázat mu subjektivní odpovědnost za vzniklý úraz.
Podle kritiků by se tak v budoucnu celkové výdaje zvýšily o soudní výlohy. Navíc je otázka, nakolik by se zaměstnanci chtěli soudit.
Podle Hladíkové zákon zachová takzvanou komplementární podobu pojištění. To znamená, že po úrazu se budou tak jako dříve doplňovat zdroje ze zdravotního, nemocenského i důchodového pojištění.
VLOŽÍME STEJNĚ, DOSTANEME MÉNĚ
Návrh zákona o úrazovém pojištění byl kabinetu předložen 31. ledna. V současné době je projednáván v Legislativní radě vlády. Pokud by prošel celým schvalovacím procesem, počítá se s jeho účinností k 1. lednu 2006.
K návrhu má ale kritické připomínky ministerstvo financí. Odmítavě se na zákon dívají také pojišťovny. „My říkáme, že ten návrh je špatný. A říkáme to nahlas,“ uvedl za Českou asociaci pojišťoven Jaroslav Dostal. Soukromým pojišťovnám se samozřejmě nelíbí, že by přišly o lukrativní byznys. Návrh s nimi totiž příliš nepočítá. Zákon ale prý negativně zasáhne i zaměstnance. „Systém nesnižuje sazby pojistného, naopak snižuje vyplacené odškodné,“ tvrdí Dostal. Navržený systém by podle něj vedl také k růstu byrokracie a prodloužení doby, po kterou se bude odškodné vyřizovat.
BISMARCK STÁLE FUNGUJE
Alternativa k vládnímu návrhu je v zásadě dvojí. V Evropě se totiž osvědčily hned dva systémy úrazového pojištění. Takzvaný Bismarckův model byl vytvořen pro poměry na počátku dvacátého století, stále ale v některých státech úspěšně funguje. Typický je pro německy mluvící země. Podstatou modelu je, že se zaměřuje na pracovní úrazy. Mimopracovní zranění ze systému odděluje.
Naopak takzvaný komerční model řeší všechny úrazy v jediném systému a nečiní mezi nimi velký rozdíl. Pojišťovna reaguje podobně, ať už si pracovník zlomí ruku při práci v továrně, nebo při úklidu domácnosti. Tento model se v západní Evropě rychle prosazuje především proto, že během posledních dekád se poměr úrazů otočil. Zatímco dříve převažovaly pracovní nehody, v současnosti dominují úrazy mimo pracoviště. Tento model je přehledný a jsou v něm srovnány tarify. Prosadil se například v Belgii nebo ve Švýcarsku, staví na službách komerčních pojišťoven.
Na potřebě upravit současný systém úrazového pojištění v České republice se každopádně shodují všichni. Jestli zvítězí vládní návrh, nebo třeba Bismarckovy sto let staré myšlenky, to je zatím otevřené. Rozhodně se hraje o pořádný balík peněz. Ročně jdou totiž v Česku na úrazové pojištění víc než čtyři miliardy korun.
