Evropské země se shodují, že efektivní vyzbrojování souvisí se vzděláváním
Ve stínu příprav na summit Evropské unie v Bruselu, který fakticky ukončil české předsednictví EU, se odehrál expertní seminář, jenž připravilo ministerstvo obrany společně s Evropskou obrannou agenturou. Výsledkem setkání úředníků, zástupců podnikatelské sféry a akademické obce bylo doporučení vytvořit jednotný systém pro školení projektových manažerů, kteří mají na starost zbrojní zakázky. Vyplývá to z dvacetibodového závěrečného dokumentu, který má týdeník EURO k dispozici. Text bude sloužit jako podklad pro rozhodování ministrů obrany během švédského předsednictví v Radě EU v listopadu letošního roku.
Jedině prostřednictvím sdílených zkušeností se lze vyvarovat přehmatů při zadávání a následné realizaci veřejných zakázek v oblasti obrany za desítky miliard.
Již dnes existuje několik institucí, jež se systematickému vzdělávání v problematice vyzbrojování věnují. Představitelé evropských zemí proto neuvažují o vzniku zcela nové školicí instituce, chtějí využít stávajících kurzů a výukových modulů na národní úrovni a propojit je v evropské platformě. Členské země EU jsou v tomto úsilí podporovány evropským byznysem včetně Aerospace and Defence Industry Association, která sdružuje evropské firmy s více jak pěti sty tisíci zaměstnanci a ročním obratem 132 miliard eur. Obranný průmysl si od koordinované vzdělávací struktury slibuje vyšší kvalifikaci zaměstnanců pro své mezinárodní zbrojní programy.
Hlad po mozcích
Země EU ročně utratí desítky miliard eur na vyzbrojovací programy. Chtějí se prostřednictvím vývoje a nákupu nejmodernějších technologií připravit na bojové podmínky v 21. století. To však již nějakou dobu nelze zajistit pouze prostřednictvím investičních projektů omezených na teritorium jednoho státu. Prakticky žádná země včetně světových mocností si nemůže vzhledem k technologické a finanční náročnosti podobných projektů udržet náskok ve všech oblastech zbrojní výroby od radarové techniky, ponorek až po vývoj nejmodernějších vrtulníků. To má za následek sdružování zemí v mezinárodních vyzbrojovacích programech. Právě s nimi má bohaté zkušenosti Patrick Bellouard, ředitel konsorcia OCCAR, v němž se šest evropských zemí podílí na zbrojních programech, jakými jsou strategický přepravní letoun A400 nebo vojenské softwarové rádio. Organizace spravuje zhruba desetinu evropských akvizičních výdajů. Na dotaz týdeníku EURO, proč osobně podporuje společné vzdělávání v oblasti vyzbrojování, Bellouard odpověděl: „Chci si udržet ve firmě centrum excelence a přitáhnout ty nejlepší v oboru.“
Dovednosti manažera-zbrojaře
Jaké dovednosti by měl ovládat manažer mezinárodních zbrojních zakázek ať již na straně zadavatele (obvykle ministerstvo obrany), tak na straně výrobce (soukromý či státní subjekt)? O definici kompetencí ideálního manažera panuje vesměs shoda. Takový člověk by měl být silný v osmi oblastech. Měl by znát politické a ekonomické prostředí, mezikulturní rozdíly, rozhodovací procesy a instituce, „dobré příklady“ z praxe, společné nástroje, mezinárodní právo, měkké dovednosti a mezinárodní networking. Pouze tak může být způsobilý pro zadávání a vedení mezinárodních zbrojních projektů. Potřebu specifických kurzů si všichni zúčastnění hráči uvědomují. Doposud se ji snažili uspokojit na národní úrovni. V Německu byla vytvořena Spolková akademie obranné administrativy a technologií v Mannheimu, v Paříži pak školí odborníky ve zbrojní problematice Centre des hautes études de l’armement. Inspirace leží i za oceánem, kde se o vzdělávání civilních a vojenských odborníků stará National Defense University se sídlem ve Washingtonu. Na celoevropské úrovni sice existuje pod hlavičkou EU takzvaná Evropská bezpečnostní a obranná akademie, jde však o virtuální univerzitu. V praxi se jedná o síť patnácti národních pracovišť, jež připravují několikadenní výukové moduly související s evropskou bezpečnostní a obrannou politikou. V Bruselu sice sídlí sekretariát, čítá však devět osob. Řídicí výbor akademie složený ze zástupců členských států EU nechce do vzdělávání investovat. Podle Carla Magrassiho, zástupce šéfa Evropské obranné agentury (EDA), jsme teprve na začátku. „Evropská bezpečnostní a obranná akademie toho nesmí žádat moc, aby se celý proces nezastavil,“ dodává se znalostí věci.
Armáda ve školních lavicích
Nabízí se otázka, proč by se mělo v oblasti evropského vyzbrojování začít právě se vzděláním. Vždyť nemáme společnou evropskou vojenskou doktrínu, armádu ani plán vyzbrojování! Hlavním důvodem, na němž se všichni shodnou, je špatné vedení mezinárodních zbrojních programů. To způsobuje oddalování dodacích lhůt a zvyšování nákladů projektů. K vojákům se tak nedostane požadované zboží včas a za smluvenou cenu. Mají-li země spolupracovat v tak citlivé oblasti, jakou je bezpečnost země, musí mezi nimi panovat důvěra a porozumění. Právě k tomu slouží společné tréninky a školení. Druhý důvod souvisí s politickým rozhodováním a osvědčenou „salámovou“ technikou evropské integrace. Pokud se nedaří najít podporu pro zásadní politické cíle jako například ambiciózní vojenskou spolupráci, pak přichází na řadu technicistní debata expertů, která začne na omezeném prostoru a postupně na sebe nabalí řadu dalších aktivit. „Jde tedy o proces vzešlý zespodu,“ upozorňuje Daniel Keohane z Institutu bezpečnostních studií EU v Paříži. Pro úspěch je nezbytná také předsednická země. Češi udělali smělý výkop v samém závěru svého vedení EU. Nyní přebírají pomyslné žezlo Švédové. „Ti na iniciativu až doteď ,házeli vidle‘,“ upozorňuje český úředník ministerstva obrany, který si nepřál být jmenován. Situace se však mění. Stockholm tlačí jako předsednickou prioritu revizi takzvané Lisabonské strategie, jež měla EU zajistit ekonomickou konkurenceschopnost. Nejvíce ho přitom zajímá věda a výzkum. Ten přitom od vývoje zbrojních programů nelze oddělit.
*
BOX
Oblasti, jež má zvládat manažer-zbrojař**
- Politické a ekonomické prostředí
- Mezikulturní rozdíly
- Rozhodovací procesy a instituce
- „Dobré příklady“ z praxe
- Společné nástroje
- Mezinárodní právo
- Měkké dovednosti
- Mezinárodní networking
