Šéfka resortu práce, z jehož dílny novela pochází, už avizovala, že očekává bouřlivou diskusi. Aby ne. O zálohovém výživném se mluví už přes deset let, a v jaké podobě nakonec začne platit, vůbec není jasné.
Výše skutečně zaplacených alimentů se započítává do kalkulace třeba přídavku na dítě nebo příspěvku na bydlení. V případě neuhrazení výživného se zmíněné dávky zvyšují a není jasné, co se stane, pokud rodič následně požádá stát o náhradní výživné. Neodmítnou ho úřady s tím, že mu přece zvýšil v důsledku neplacení alimentů jiné dávky? Anebo částku, o kterou byly dávky zvýšeny, bude muset vracet?
Co když dotyčný nebude hradit alimenty ani po dvou letech? A jak velký prostor pro zneužívání a účelové neplacení otevře nová dávka?
Jednou z podmínek je také to, že na neplatiče pošle expartner či expartnerka exekutora, což - jak už před dvěma lety upozorňoval David Hůle z Člověka v tísni - volí jen mizivé procento rodičů, neboť se obávají pomsty na dětech. Každý rok je prý kvůli neplacení alimentů podáno asi osm tisíc trestních oznámení.
Šéfka spolku Klub svobodných matek Dana Pavlousková prohlásila, že je vítána jakákoli iniciativa s cílem dlouhodobý problém neplacení výživného řešit, jakkoli není tato iniciativa dokonalá, nicméně zálohové výživné podle ní není to nejzásadnější. „Od samotného začátku shledáváme jako více potřebné posílení institutu vymahatelnosti práva“ tvrdí Pavlousková. O vymahatelnosti přitom nemá valné mínění ani stát, když předpokládá, že na náhradní výživné půjde přes osm set milionů korun a zpět se podaří dostat jen asi desetina.
Jsou také potřeba pracovní příležitosti na zkrácené a flexibilní úvazky, které by rodičům samoživitelům umožnily lépe sladit jejich péči o děti v souvislosti s docházkou do předškolních a školních zařízení, o místech ve školkách pro děti mladší tří let ani nemluvě.
Téma zkrácených pracovních úvazků včetně třeba sdílených míst však zůstává stále na úrovni teorie, protože v praxi zaměstnavatelé nemají žádnou motivaci.
Vláda se chvályhodně vydala na pomoc samoživitelkám. Hrozí však tradiční scénář: Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky. •
