Kdybychom měli vyjmenovat všechna vážná podezření na Andreje Babiše z protiprávních činů, kterých se dopustil během pěti let v politice, nestačil by nám na to ani celý tento text. S žádným jiným českým politikem v porevoluční historii není spojeno tolik skandálů, a teď dokonce i s mezinárodním rozměrem. A žádnému jinému českému politikovi toho tolik ještě nikdy neprošlo. A nezměnilo to ani 120 tisíc lidí na zaplněném Václavském náměstí.
Babiš má za sebou v jednom šiku seřazené politické hnutí, které vlastní, a nad vodou ho drží také výsledky všech voleb za poslední roky, v nichž ANO přesvědčivě válcuje politickou konkurenci. Přesto je Babiš podle právníků Evropské komise ve střetu zájmů na základě českého i evropského práva a premiérem by být neměl. Je to jasně popsáno v návrzích dvou zpráv bruselských auditorů, které v uplynulých dnech dorazily do Česka. Tyto předběžné zprávy ve zkratce říkají, že Babiš je vlastně bývalým a zároveň i budoucím vlastníkem Agrofertu, takže má stále zájem na prospěchu svého holdingu.
Na základě informací v těchto zprávách připravuje Nejvyšší státní zastupitelství vedené Pavlem Zemanem možné trestněprávní kroky vůči firmám Agrofertu, ale pravděpodobně i vůči některým úředníkům. Právě chaos, který v Česku panuje v rozdělování evropských dotací, bruselští auditoři v návrzích svých zpráv výslovně kritizují a žádají konkrétní nápravu. Z konkrétních pochybení, která auditoři v rozdělování evropských dotací objevili, vyplývá, že české úřady vůbec nezkoumaly, jestli Babiš jako takzvaný beneflcient svých svěřenských fondů není v konfliktu zájmů, a Agrofertu dál automaticky schvalovaly projekty a posílaly platby.
Patrné je to například u žádosti pardubické společnosti Synthesia, která byla odeslána v polovině roku 2016, tedy ještě před účinností novely zákona o střetu zájmů, jež Babišovo působení na několika židlích zároveň zásadně ztížila. Dotace ale byla udělena až o rok později, tedy už po účinnosti novely. „Komisi je nejasné, jakou kontrolu aplikovaly (české) řídící orgány, aby ověřily soulad žádosti se změněným zákonem, a na základě jakých kritérií rozhodly, že může být dotace udělena,“ uvádějí auditoři v návrhu své zprávy.
Šibalové z ministerstva
Na jiném případu lovosické Lovochemie z programového období 2007-2013, která žádala evropské peníze na inovace v oblasti produkce sloučenin dusíku, se auditoři podivují nad způsobem, jakým s nimi čeští úředníci při kontrole spolupracovali. Nejprve poskytli do Bruselu k nahlédnutí dva hodnoticí listy, které doporučily projekt k financování. Během auditu však bruselské orgány zjistily, že celkem existují až čtyři hodnoticí listy, z nichž jeden, který nebyl českou stranou poskytnut, financování projektu Lovochemie nedoporučil. „Nebyla nám poskytnuta žádná informace o tom, proč byly k doporučení tohoto projektu k financování vybrány právě předložené dva hodnoticí listy,“ stěžují si auditoři v návrhu zprávy.
Premiér hledá díru. Babiš hraje o čas a objektivně ho má dost nejméně do konce letošního roku.
Ale ani tito dva hodnotitelé, jejichž závěry české úřady do Bruselu poslaly, nepracovali podle auditorů Evropské komise dobře. Udělili Lovochemii při hodnocení projektu například body za „transfery technologií“, tedy za využití patentů či nákupy licencí, ačkoli podnik z holdingu Agrofert žádné technologické transfery týkající se projektu nedoložil. Další body získala Lovochemie za „dlouhodobou spolupráci na výzkumu s univerzitami“. Jenže auditoři žádný takový kontrakt nenašli. Lovochemie v žádosti uvedla spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT), ale podle dostupných informací z této vysoké školy před rokem 2007 mezi oběma subjekty žádná dlouhodobá smlouva neexistovala. „Máme tu jen smlouvu z roku 2003 a 2004, pak nějaké jednorázové objednávky a kurzy,“ dodává vedoucí oddělení komunikace VŠCHT Michal Janovský.
Podobně Lovochemie uvedla do žádosti, že za vlastní oddělení výzkumu a vývoje požadované po žadatelích o dotaci lze považovat i běžné oddělení kvality. Takovou kreativitu ale auditoři odmítli. Navíc Lovochemie žádala peníze na „inovovaný produkt“, který už Agrofert podle auditorů používal ve svém jiném závodě Duslo na Slovensku. Lovochemie se však hájí tím, že v projektu nakonec k inovaci skutečně došlo.
„Jediný produkt, který byl v projektu Inovace vyvinut a je srovnatelný s produktem z Dusla, je LVGG (Greenhouse Grade). Je ale vyrobený z významně jiné přírodní suroviny a na částečně jiném technologickém zařízení, tedy inovativní. Ostatní produkty, které byly v projektu Inovace vyvinuty, respektive inovovány, jsou LVFG (Ferti Grade), LV AGG (Agri Grade Gray), LVAGW (Agri Grade White). Tyto produkty Duslo nevyrábělo, nevyrábí a ani nemá vhodnou technologii pro jejich výrobu, ani vhodnou základní surovinu,“ namítá Karel Hanzelka, tiskový mluvčí Agrofertu, do něhož Lovochemie patří. Za zmínku stojí, že ve zmíněném období byl šéfem dozorčí rady Lovochemie nynější ministr životního prostředí za hnutí ANO Richard Brabec.i však veškerá podezření Evropské komise odmítl.
Žadatel vše prokázal, tečka
Další žádosti lovosické Lovochemie z nového programovacího období po roce 2014 opět čeští úředníci dali plný počet bodů za „technologické transfery“, aniž by si ověřili, zda je Lovochemie skutečně splnila. Hodnotitel projektu odůvodnil udělení dotace pouze větou, že „žadatel prokázal technologické transfery poskytnutím nezbytných dokumentů“, ale už nespecifikoval, jaké konkrétní dokumenty Lovochemie předložila. Jiný hodnotitel zase Lovochemii pochválil za nákup patentu od společnosti VUCHT. Jenže tato společnost je také součástí holdingu Agrofert, takže se ve skutečnosti o žádný „transfer technologií“ nejednalo. „Technologie Lovochemie bude naprosto unikátní v reaktorové části, která je prototypem vyvinutým ve spolupráci s VUCHT. Technologii je udělen český patent a je podána žádost na udělení evropského patentu,“ uvádí tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Další body Lovochemie v žádosti získala za smlouvu se soukromou společností ÚJV Řež. Jenže žadatel měl podle auditorů prokázat výhradně smlouvy s univerzitami nebo jinými veřejnými výzkumnými institucemi. Přesto Lovochemie evropské peníze díky selhání českých hodnotitelů získala. „Lovochemie v podnikatelském záměru uvádí i veřejné instituce či univerzity, které naplňují zadání daného bodu hodnocení. Neuvedli jsme tedy žádnou nepravdivou či zavádějící informaci. Lovochemie poskytla seznam se kterými spolupracuje, a bylo na hodnotitelích, zda to vyhodnotí jako relevantní,“ odkazuje na práci hodnotitelů Karel Hanzelka z Agrofertu.
Otroci dotací. O závislosti Agrofertu na veřejné podpoře
Navzdory mnoha podezřením z nekvalitní práce hodnotitelů ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček své úředníky brání. „Pokud bychom to měli posuzovat tímto výkladem, je to útok nejen na naše úředníky, ale i na naše podnikatele. Přišli bychom v rámci našeho hospodářství o desítky miliard korun,“ uvedl vicepremiér Havlíček. Jisté však je, že Evropská komise v návrhu auditní zprávy žádá vratku ve výši téměř půl miliardy korun. Tyto peníze by posléze měl stát vymáhat po Agrofertu. Jenže jak bude premiér Andrej Babiš vymáhat peníze na své bývalé a budoucí společnosti? Střet zájmů českého premiéra už snad nejde demonstrovat lépe.
Nejvyšší státní zastupitelství by mělo do dvou týdnů rozhodnout, zda na základě nedostatků v čerpání evropských dotací firmami Agrofertu zahájí trestní řízení. Důležité bude, jakým způsobem se budou české úřady vůči výtkám bruselských auditorů bránit. Zhruba do jednoho měsíce by měly dorazit i konečné zprávy v českém jazyce. Pak budou mít české úřady dva měsíce na to, aby podezření vyvrátily. Přestože ministři za hnutí ANO v uplynulých dnech opakovali, že úředníci budou při odpovědi na zprávu zcela nezávislí, premiér Andrej Babiš už několikrát zopakoval, že „se nic vracet nebude“. Tím však fatálně předvídá rozhodnutí úřadů a celou věc politizuje.
Uzavřený Šaroch
Kromě potíží se střetem zájmů a možným vracením evropských dotací z peněz českých daňových poplatníků se blíží rozuzlení také v kauze Čapí hnízdo. Ta je zatím údajným dotačním podvodem Andreje Babiše, který má šanci dostat se až před soud. Městský státní zástupce Jaroslav Šaroch už skoro dva měsíce zkoumá spis a zvažuje podání obžaloby na premiéra a další obviněné osoby v kauze včetně Babišovy manželky Moniky a jeho dětí.
„Spis byl předán státnímu zástupci, který ho zkoumá. Zatím nelze sdělit, kdy rozhodne,“ uvedl tiskový mluvčí Městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Státní zástupce Šaroch se podle informací týdeníku Euro uzavřel i před kolegy a snaží se eliminovat od jakýchkoli vlivů. To je nicméně velmi těžké. Lidé z městského státního zastupitelství i z dozorujícího vrchního státního zastupitelství vedeného Lenkou Bradáčovou, kteří si přejí zůstat v anonymitě, přiznávají, že takový tlak na rozhodnutí jednoho konkrétního státního zástupce v určité kauze v posledních letech nezaznamenali. V soustavě státního zastupitelství navíc panuje všeobecná nervozita spojená s nástupem nové ministryně spravedlnosti Marie Benešové.
Andrej Babiš sice za všech okolností odmítá, že by se vzdal funkce premiéra, ale už si podle informací týdeníku Euro z vlády vybral svého nového potenciálního nástupce. Namísto ministra životního prostředí Richarda Brabce, jehož jméno se v uplynulých měsících skloňovalo nejvíce, by Babiše případně měla nahradit ministryně financí Alena Schillerová. Právě ona mimochodem před měsícem Brabce formálně vystřídala v pozici vicepremiéra, ale i neformálně začala plnit roli nejvěrnější pobočnice premiéra ve vládě. Jako o dalším adeptovi na premiérskou funkci se často hovoří také o vicepremiérovi a ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi, kterého si Babiš zejména v posledních měsících mimořádně oblíbil.
Dále čtěte:
Benešová chce zavést funkční období pro žalobce. Nejvyšší státní zástupce Zeman souhlasí
Komentář: Přichází drsná Mařenka
Babiš je ve střetu zájmů, tvrdí Evropská komise. Česko má vrátit část dotací pro Agrofert
Zemědělský fond stopne vyplácení dotací Agrofertu a Tomanovým podnikům
Senát vytvořil komisi k vyhodnocení auditů ohledně Babiše a Tomana
