Stát stojí před obtížným rozhodováním. Musí šetřit kde se dá, a na druhou stranu potřebuje pokračovat ve výstavbě silniční a dálniční sítě. Tento zdánlivý rozpor může mít ale pozitivní důsledek – po letech kritiky si stát snad konečně pořádně posvítí na to, zda peníze na dopravní infrastrukturu vynakládá efektivně.
Autor: Jakub Hněvkovský
Ministerstvo dopravy už zpřísnilo cenové limity pro silniční stavby. Od nynějška bude posuzovat každou zakázku Ředitelství silnic a dálnic všude, kde se předpokládaná cena v tendru zvýší o více než deset procent. Novinkou je také pravomoc stavbu v určité fázi přípravy zastavit kvůli nedostatku peněz. V minulosti se přitom začínalo stavět i v případech, kdy stavba nebyla finančně kryta. Aktuálně se v ČR staví zhruba 200 kilometrů dálnic a rychlostních silnic a 130 kilometrů silnic první třídy. Dohromady za 130 miliard korun.
Anketa Profitu: Mají se úspory v době krize týkat i výstavby dálnic?
| NE |
Zbyněk Gebauer ředitel Mlékárny Kunín
Stát potřebuje kvalitníinfrastrukturu a nelze na ni rezignovat ani v době krize.
| ANO |
Petr Vinš ředitel Moodys ČR
Výstavba dálnic byměla určitě pokračovat –samozřejmě s ohledem na výši finančních možností státu.
| ANO |
Jan Amos Havelka ředitel Bovis Lend Lease
Pokud se nezmění způsob zadávání veřejných prací obecně a odstraní předražování zakázek a s tím bující korupce.
| NE |
Robert Špott ředitel firmy Syner
Úspory by se neměly týkat výstavby dálnic, ale ani žádné další infrastruktury. Naopak v době krize by měl stát do těchto projektů investovat.
| ANO |
Jan Rýdl spolumajitel TOS Varnsdorf
Nevidím důvod, proč by právě stavebnictví mělo být zvýhodňováno na úkor jiných průmyslových odvětví.
