Bez emise zaručené rakouskou vládou by se banka zřejmě dostala do vážných potíží
Je to naprosto běžné a v minulosti jsme takových emisí dělali několik do roka. Přesně tak obhajovali zástupci jedné z největších rakouských bank rámcovou smlouvu o emisi dluhopisů za šest miliard eur, za niž se zaručí Rakouská republika. Jenže pravda je, že Erste Bank nutně potřebovala kapitál. Banka totiž nedokáže své úvěry, natož další investice, financovat pouze vklady klientů. Objem půjček dle posledních aktuálních dat přesahoval objem vkladů o deset procent, a cesta na dluhopisový dluh pro další kapitál byla proto nevyhnutelná. A jinak než bez státní záruky by v současnosti za přijatelnou cenu další posilu bilance nezískala. Ani tak ale nejde o žádnou láci. Z každé miliardy eur získané emisí stát inkasuje za své ručení devět milionů eur.
Jinak to nešlo
Dohodu podepsala bankovní skupina Erste, do které patří také Česká spořitelna, s rakouskou vládou v polovině ledna. „Na první pohled se to může zdát jako nevýhodné, nicméně je třeba vidět, že v současných podmínkách by banka bez státní záruky velmi pravděpodobně musela zaplatit investorům mnohem více, nebo by mohla mít potíže celý objem plánované emise prodat. Pokud by banka nebyla schopna dluhopisy emitovat, mohla by se dostat do potíží s likviditou,“ konstatoval expert na bankovnictví a analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Vypadá to, že státní záruka opravdu funguje. V první transakci banka upsala 1,5 miliardy eur. „Zájem byl dvakrát vyšší než nabídka,“ řekla za Erste Group Hana Cygonková. Aby ne. Garance rakouského státu zaručuje řádné a přesné platby. Tedy téměř žádné riziko pro investory. Další scénář emise zatím banka nezveřejnila. Získat ale může až šest miliard eur, čímž by si rakouská státní pokladna mohla přijít až na 54 milionů eur. Tedy v přepočtu na téměř 1,5 miliardy korun.
Banka se zavázala použít peníze na poskytování úvěrů hospodářským subjektům. Státní záruka jí prý umožní nabídnout klientům lepší cenové podmínky. V žádném případě ale nesmí rakouský gigant utrácet za agresivní růstovou politiku. V dohodě o ručení s rakouskou vládou banka rovněž slíbila, že systém odměňování nebude motivovat k podstupování nepřiměřeného rizika. Lze tedy předpokládat, že by mohla přijít i změna systému bonusů a benefitů. Milan Lávička, analytik společnosti Atlantik FT, banku hájí a hodnotí celou transakci jako „spíše preventivní opatření než krok nutný pro přežití“. Totéž tvrdí vedení banky. Někteří analytici se domnívají, že část peněz použije banka – ač to nepřizná – na pokrytí některých ztrát. Erste už totiž musela přecenit některé rizikové cenné papíry, čímž jí poklesl čistý zisk za tři čtvrtletí 2008 o šestašedesát milionů eur. Například v islandských bankách „utopila“ 300 milionů eur.
Pomoc nepotřebujeme, ale bereme
Erste už jednou pomoc státu využila, když do ní na konci loňského roku rakouská vláda slíbila napumpovat 2,7 miliardy eur. Ministři totiž přichystali pro rakouské banky záchranný balíček v objemu sto miliard eur. Stejně jako jiné peněžní ústavy Erste ujišťuje, že pomoc vlastně nepotřebuje, ale využije ji pro případ, že by se v budoucnu „situace zhoršila“. Rozhodující výsledky za loňské čtvrté čtvrtletí zatím banka nezveřejnila a analytici se předhánějí ve spekulacích. Zatím se zdá, že posílení kapitálu bance příliš nepomohlo. Její akcie začátkem minulého týdne dál padaly. Mimochodem, právě akcie Erste byly těmi, které v pondělí i úterý stahovaly pražskou burzu dolů. Zatímco na začátku loňska se akcie Erste na pražské burze obchodovaly za zhruba 1300 korun za kus, letošní druhý leden zahajovaly obchodování na 426 korunách. Během roku tak jde téměř o sedmdesátiprocentní propad. Oslovení analytici se shodují, že česká dcera – banka s největším počtem českých klientů – zůstane nedotčena. Jedním slovem ale dodávají: zatím. Nikdo si totiž netroufá předvídat, jak se bude situace vyvíjet a co všechno ještě vypadne z účetních knih některých bank.
GRAF
Vývoj akcií Erste Bank na pražské burze
(1. 9. 2008 až 21. 1. 2009)
Pramen: Magnus ČEKIA
