Dáša se vrátila do práce, když bylo jejímu synovi půl roku a dceři necelé dva. Jednak jí práce na vyšší pozici ve státní správě chyběla, ale především jí chyběly peníze. S manželem závislým na automatech se rozvedla, z alimentů nikdy neviděla ani korunu. Dáša platila dětem chůvu z rodičovského příspěvku a s odřenýma ušima chod domácnosti sama utáhla.
Zlom nastal, když byly Martinovi tři roky a stát jí přestal posílat příspěvek. Školku v příměstské pražské obci nepřesvědčila ani stohem papírů od sociálky a od soudů, přednost zkrátka dostaly děti starší bez ohledu na to, že Dáša byla jedna z mála pracujících matek. Psychicky se zhroutila a skončila v nemocnici. Tam její příběh zaujal zdravotní sestru.
Její teta byla ředitelkou mateřské školky na druhém konci Prahy a obě Dášiny děti do „své“ školky přijala. Dáša s dětmi vstávala rok v pět ráno a domů je přivezla v půl sedmé večer. Když se letos dozvěděla, že se o místa v základní škole, kam má nastoupit její dcera, bude losovat, už se jen smála. Při představě, jak ráno ještě vozí dceru do základky do Bohnic, zněl ten smích, pravda, trochu hystericky.
Čtěte také: Česká populace stárne, brzy nám budou chybět statisíce ekonomicky aktivních lidí
To není tklivý příběh z Blesku, ale reálná ukázka toho, jak český stát podporuje ženy-matky v chuti a možnosti zapojit se zpět do pracovního procesu. Kdyby Dáša měla manžela, tuhle každodenní Velkou pardubickou by si odpustila, i když je pro ni práce důležitá. Její případ je patrně extrémní, ale žen, které o návratu do práce ani neuvažují jednoduše proto, že nemají kam dát děti, budou minimálně desetitisíce. Stejně jako v předchozích letech, i letos státní školky odmítly kolem padesáti tisíc tříletých a starších dětí.
A alternativa pro ty mladší kromě soukromých školek nebo chůvy, které vyjdou na minimálně deset tisíc měsíčně, prostě neexistuje. Stát sice zavedl tři varianty rodičovské dovolené, kdy se ženy mohou samy rozhodnout, zda vyčerpají 220 tisíc rodičovského příspěvku během dvou, tří nebo čtyř let, na péči o dvouleté děti ale vůbec nemyslel. V porevoluční euforii přitom z fungující sítě jeslí zbylo pouze 1500 míst na celou republiku.
Čtěte také: Situace v Evropské unii není o moc lepší. Chybí zaměstnanci
Miliardy v luftu
Právě ženy na mateřské dovolené představují obrovský nevyužitý potenciál státu. Upozornila na to už před lety studie Kláry Kalíškové a Daniela Münicha z institutu CERGE-EI. Autoři došli k závěru, že české ženy čelí jednoznačně nejvyššímu propadu zaměstnanosti spojenému s mateřstvím a výchovou dětí v Evropě. Jedná se o snížení míry zaměstnanosti o 41 procent. Pracovní výpadek českých žen po narození prvního dítěte je dle jejich názoru do velké míry nedobrovolný a představuje poměrně vysoký nevyužitý produkční potenciál země.
„Propad je dán nedostatečnou nabídkou dostupné a kvalitní předškolní péče o děti a nedostatečnou nabídkou částečných úvazků,“ soudí Münich. Jak výzkumníci vypočetli, kdyby stát dokázal matky mezi 27 a 33 lety zapojit zpět do pracovního procesu, získal by do rozpočtu zhruba 5,2 miliardy korun na dani z příjmů, sociálním a zdravotním pojištění. Další prostředky státu unikají na nejrůznějších dávkách. Z internetových diskusí matek totiž vyplývá, že řada z nich řeší nemožnost dát dítě do školky zaevidováním na úřadu práce.
Jak výzkumníci vypočetli, kdyby stát dokázal matky mezi 27 a 33 lety zapojit zpět do pracovního procesu, získal by do rozpočtu zhruba 5,2 miliardy korun
Tuzemských „mateřských“ specifik si loni všimla i Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Česku jednoznačně doporučila, aby zkrátilo mateřskou na rok a ušetřené peníze využilo na nové jesle a školky. Rozhýbe to ekonomiku i kariéru matek, ušetří peníze rozpočtu, možná dokonce posílí porodnost. Pracující mladé ženy by napomohly růstu hrubého domácího produktu a prospěly výběru daně z přidané hodnoty, vydělávající ženy by si mohly dovolit víc utrácet, upozorňuje OECD.
Česko má nejdelší a z pohledu státního rozpočtu nejdražší mateřskou a rodičovskou dovolenou v Evropě. Na rodičovské dovolené je nyní asi 288 tisíc lidí, z toho 98 procent žen. Na rodičovském příspěvku stát vyplácí přes 24 miliard, na mateřské 7,2 miliardy.
Demografie – věda pro politiky neznámá
Pouze osm a půl procenta Čechů a Češek, kteří pečují o malé dítě, zároveň pracuje. Průměr v Evropské unii je téměř čtyřnásobný. A zatímco u nás se zoufalé ženy o místa ve školkách soudí, například v Německu jsou jesle a školky nárokovou záležitostí. Zároveň jsou tam firmy zvyklé poskytovat ženám zkrácené úvazky. U nás se naopak zaměstnavatelé jejich návratu často děsí.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová na otázky novinářů ohledně zkrácení mateřské dovolené raději neodpovídá. Připustila, že by mohla být zrušena možnost té čtyřleté, jinak je její postoj rezervovaný. Zároveň se stát a samosprávy, které se projevily jako naprostí demografičtí diletanti, budou s kritickým nedostatkem míst v jeslích a ve školkách (a nově se problém přelévá i do základního školství) vyrovnávat roky, takže pro radikálnější řešení nejsou ani podmínky.
Čtěte také:
