Veřejná správa je ve své podstatě typickou byrokratickou organizací, která nemaximalizuje žádný produkt, ale své přežití a zvětšování a která funguje s měkkým rozpočtovým omezením. S tímto citátem Václava Klause by souhlasili asi i někteří státní úředníci. Pokusů něco zlepšit je řada. Ten nejméně povedený je eGovernment. Strategii digitalizace zbytečných byrokratických procesů, ať už přichází z Prahy nebo Bruselu, může opravdu vítat jen informační průmysl. Snahy silových ministerstev uhájit svoje verze registrů, své procesy, své peníze a své lidi jsou těžko překonatelné. Zajímavým pokusem může být eStat – úsilí odbyrokratizovat a zrušit některé procesy ve státní a veřejné správě včetně ministerských úřadů. Oceňuji spoustu práce na analýze klíčových procesů a snahu zjednodušit úřednický aparát. Pominu-li, že tato iniciativa je marketingovým nástrojem ODS, jde podle mého názoru o velice efektivní krok, bohužel ovšem stranou. Nedávno jsem si přečetl definici obecně prospěšné společnosti (o.p.s.), která:
poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených podmínek a její hospodářský výsledek nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla založena.
Tohle mi připadá jako dost dobrá definice funkce státu. Co začít tím, že rozdělím funkce státu do tří kategorií. Nutné – kam patří třeba policie, soudy, kontrolní úřad, sociální síť a podobně. Dále dočasné, například regulace, a k tomu potřebné, za předpokladu, že si na ně vydělám - třeba podpora školství, kultury a vědy. A konečně zbytečné – zásahy do trhu, udržování státních podniků, dotace komerční sféry a tak dále. Po určení funkcí by nastal nezbytný proces drastických škrtů v zákonech. Tady by počítačové algoritmy vykonaly lepší práci na odstranění vzájemných vazeb a propojení, než parlament. Výsledek by se asi nevešel na korespondenční lístek, ale jistě do útlé knížky. „Provoz“ takovéto jednoduché o.p.s. by se hladce financoval ze zjednodušených daní. Je zřejmé, že při dani pod 20 procent se nevyplatí „optimalizovat“, je levnější zaplatit.
Vypadá to jako utopie? Proč? Stačí, když se najde odvážný politický subjekt, který přijde s tímto programem a udělá podařenou marketingovou volební kampaň. Skupina odborníků, ve které by ze současných úředníků byli jen ti osvícení, pak definuje obecně prospěšné služby a model jejich plateb z daní. Počítačové programy „pročistí“ zákony. Zbývá pak rekvalifikovat desetitisíce uvolněných státních úředníků a zbylé dobře zaplatit. Kritériem výše platu a prémií by pak měla být návratnost našich daňových investic.
