Emisní povolenky díky mnohonásobnému zdražení vynesly loni státu neočekávaných 15 miliard korun. V minulosti se jednalo o násobně nižší částky. Toho si všiml i kabinet premiéra Andreje Babiše a pohotově přišel s plánem, jak v budoucnu sanovat z povolenek díry ve státním rozpočtu. „Je jasné, že státní rozpočet bude mít o nějaké peníze také zájem,“ prohlásil ministr životního prostředí Richard Brabec.
Doposud se o peníze dělí resorty průmyslu a životního prostředí. První z nich využívá prostředky na krytí podpory obnovitelných zdrojů, druhé pro populární program Nová zelená úsporám. Užití peněz je vázané až do stropu 12 miliard korun, což však povolenky až do loňska nikdy nevynesly.
Novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami, která míří do vlády, navrhuje limit snížit na osm miliard. Cokoliv nad tuto částku by mělo směřovat do rozpočtu. Podle důvodové zprávy by tak stát mohl z povolenek získat v následujícím desetiletí 125 miliard korun. Resorty průmyslu a životního prostředí by si rozdělily po 40 miliardách na opatření spojené se snižováním emisí. Zbylých 45 miliard by připadlo ministerstvu financí bez předem daného účely využití.
Česko snižuje emise pomalu. Tempo by mělo být sedmkrát vyšší, burcují ekologové
Další peníze bude moci Česko čerpat prostřednictvím vznikajícího evropského modernizačního fondu, celkově by mohlo jít až o 135 miliard. Na ekologická opatření by tedy nemělo jít výrazně méně peněz, ale ani zdaleka ne tolik, kolik by skokové zdražení povolenek dovolovalo a k čemuž mají být peníze primárně určeny.
Podle Brabce představuje přitom program Nová zelená úsporám vedle sesterských Kotlíkových dotací vzor pro řadu dalších států, které se chtějí v Česku inspirovat. „Mimo jiné má o něj zájem Izrael,“ řekl Brabec. Mezi další zájemce patří například jihoamerické státy v čele s Kolumbií, dále pak Slovensko či Polsko.
Čtěte také:
Kladivo na čoudily: příspěvek na bydlení má motivovat k čistému vytápění
Ekologové: Národní energeticko-klimatický plán nevyužívá dostatečně obnovitelné zdroje
Styrenem zazděné Podkrkonoší. Kocbeře jsou kvůli laminátovně jednou z nejzamořenějších lokalit
Skleníkových plynů je nejvíce v historii. Podle WMO bude ještě hůř
