Podnikatel, který zaměstná občany se ZPS, může získat hmotné výhody a příspěvkyZaměstnavateli, který zřídí pracovní místo pro zdravotně postiženého občana, může úřad práce poskytnout příspěvek na jeho zavedení až do výše sto tisíc korun.
Podnikatel, který zaměstná občany se ZPS, může získat hmotné výhody a příspěvky
Zaměstnavateli, který zřídí pracovní místo pro zdravotně postiženého občana, může úřad práce poskytnout příspěvek na jeho zavedení až do výše sto tisíc korun.
Stále se zvyšuje podíl zdravotně postižených uchazečů o práci, i když se jim úřady práce snaží zprostředkovat zaměstnání, které by odpovídalo jejich zdravotnímu stavu. Účelem právních předpisů je vytvářet legislativní podmínky k podpoře vzniku a udržení pracovních míst pro tyto občany a zajistit tak jejich integraci do společnosti. Mnozí zaměstnavatelé vytvářejí osobám se změněnou pracovní schopností (ZPS) vhodné pracovní podmínky a pracovní prostředí, aniž by k tomu byli „nuceni“ právními předpisy. Jde o chráněné dílny a chráněná pracoviště.
Chráněná pracoviště
Chráněnou prací se rozumí pracovní činnost na vhodně zvoleném nebo upraveném výrobním programu, popřípadě vybrané pracovní náplni, vykonávaná zpravidla zaměstnancem s těžším zdravotním postižením za zcela mimořádných pracovních podmínek, upravených podle jeho fyzických a psychických schopností. Soubor více pracovišť, přiměřeně upravených k chráněné práci ve vymezeném prostoru nebo samostatném celku, tvoří chráněnou dílnu. Technické úpravy chráněných pracovišť a dílen jsou zaměřeny jednak na celá zařízení včetně umístění pracovišť a přístupu k němu, prostorového uspořádání s ohledem na používání osobních pomůcek, eventuálně invalidních vozíků a úpravy pracovního prostředí v nejširším slova smyslu, jednak na individuální úpravy jednotlivých pracovních stanovišť, to je stolů, manipulačních desek, sedaček, ovládačů, a prostředků strojního zařízení, vhodné umístění, uchopování, eventuálně tvarování nástrojů a nářadí, a to s přihlédnutím k užívání osobních a pracovních pomůcek (i protetických). Dalším požadavkem pro realizaci chráněné práce je individuální přístup k zaměstnancům při instruktáži, znázorňování pracovních postupů, nácviku činností, odborný dohled zdravotních rehabilitačních zaměstnanců, popřípadě dalších (například sociálního pracovníka) při zdolávání psychických bariér při adaptaci na nové pracovní a společenské podmínky i při odstraňování sociálních problémů.
Vhodné pracoviště
K tomu, aby chráněná dílna (chráněné pracoviště) splnila své poslání a aby úsilí uvedených zaměstnanců bylo také optimálně, ekonomicky využito, je třeba, aby zaměstnavatel provedl řádnou přípravu. Úvaha o zřízení chráněné dílny musí vycházet z analýzy všeobecných podmínek, výrobních a technických možností s přihlédnutím k perspektivnímu rozvoji organizace a po stránce ekonomické z odhadu nákladů na zřízení (provoz) chráněné dílny (chráněného pracoviště) včetně investičních stavebních nákladů, strojních investic, vybavení dílen zařízením, pomůckami, školním materiálem, odměňování zaměstnanců chráněné dílny, nákladů na sociální zařízení, případně ubytování a stravování zaměstnanců a způsob jejich úhrady. Stejně závažná je i úvaha o možnosti získání zaměstnanců, jimž je chráněná práce určena. Zřízení chráněné dílny se vyhlašuje vydáním statutu chráněné dílny, v němž je uvedeno, kterým dnem se dílna zřizuje, za jakým účelem a pro jaký okruh zaměstnanců s případným vyznačením, která místa jsou vyhrazena občanům se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením. Dále se ve statutu uvádějí zpravidla odlišnosti v provozu, pracovních podmínkách, povinnostech zaměstnavatele i zaměstnanců.
Příspěvky pro zaměstnavatele
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 115/1992 Sb. umožňuje poskytnout zaměstnavateli za určitých podmínek hmotné výhody a příspěvky, pokud zaměstnají občany se ZPS. Vztahuje se na zaměstnavatele, který zajistí přípravu k práci občanů se ZPS. O provedení této přípravy uzavře úřad práce písemnou dohodu se zaměstnavatelem, u něhož je občan se ZPS v pracovním poměru. Tato dohoda obsahuje zejména způsob, výši a podmínky úhrady nákladů, včetně nutných školních potřeb, učebnic, pracovních pomůcek a ochranných pracovních prostředků pro občana se ZPS, který se bude připravovat k práci. Tento zdravotně postižený občan rovněž může od úřadu práce dostat úhradu stravného, výdaje za ubytování, jízdní výdaje za cestu do místa přípravy k práci a zpět, případně i jízdné za denní cesty apod. Podobné dohody uzavře úřad práce s uchazečem o zaměstnání, který je občanem se ZPS a se zařízením, ve kterém se příprava k práci provádí.
Chráněné dílny
Zvláštní výhody mají zaměstnavatelé, jejichž pracoviště mají charakter chráněné dílny nebo chráněného pracoviště. Jsou to pracoviště provozovaná právnickými nebo fyzickými osobami (včetně soukromých podnikatelů), pracuje-li u nich alespoň 60 % občanů se ZPS. Chráněným pracovištěm je též pracoviště zřízené v domácnosti občana se ZPS. Na tato pracoviště jsou zařazováni zejména občané se ZPS s těžším zdravotním nebo mentálním postižením, občané se ZPS, kteří mohou podávat jen zmenšený pracovní výkon a nelze je umístit na volných pracovních místech na trhu práce, a občané se ZPS po dobu přípravy k práci.
Příspěvek na nové pracovní místo
Zaměstnavateli (včetně podnikatele), který zřídil jedno pracovní místo pro občana se ZPS v chráněné dílně nebo chráněném pracovišti, může poskytnout příslušný úřad práce příspěvek na jeho zřízení až do výše 100 000 Kč (např. na vybavení pracovními prostředky).
Příspěvek se poskytne, jestliže se zaměstnavatel v písemné dohodě zaváže provozovat pracovní místa v chráněné dílně nebo chráněném pracovišti nejméně po dobu dvou let od poskytnutí příspěvku. Dohoda obsahuje rovněž závazek zaměstnavatele, že vrátí úřadu práce příspěvek nebo jeho poměrnou část odpovídající době, kterou nesplnil. Příspěvek může poskytnout úřad práce zaměstnavatelům i k částečné úhradě provozních nákladů chráněné dílny nebo chráněného pracoviště. Jedná se o částku až do výše 40 000 Kč ročně na jednoho občana se ZPS.
Příspěvek pro začínající podnikatele
Příspěvek může dostat nejen soukromý podnikatel jako zaměstnavatel, ale i samotný občan, který začne podnikat. Musí však být splněny další zákonné podmínky: je evidován u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání (nezaměstnaný) a jedná se o osobu se ZPS, zejména s těžším zdravotním postižením. Úřad práce mu může poskytnout příspěvek na vybavení pracovními prostředky až do výše 100 000 Kč. Pokud by přestal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost do dvou let od poskytnutí příspěvku, může úřad práce požadovat plné nebo částečné vrácení příspěvku s ohledem na trvání této činnosti a důvodům, které vedly k jejímu ukončení. Skončil-li podnikání ze zdravotních důvodů, příspěvek vracet nemusí.
Daňové výhody pro zaměstnavatele
Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají osoby se ZPS, mají další výhody v daňové oblasti. Podle § 35 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu může každý zaměstnavatel (právnická nebo fyzická osoba) snížit daň z příjmu. Za každého zaměstnaného pracovníka se ZPS může zaměstnavatel uplatnit slevu na dani ve výši 18 000 Kč ročně, za pracovníka se ZPS s těžším zdravotním postižením ve výši 60 000 Kč ročně. Z
aměstnavatel zaměstnávající více než 50 % občanů se ZPS je rovněž zvýhodněn při zadávání veřejných zakázek v obchodní veřejné soutěži. Při hodnocení jeho nabídky musí být jím předložená nabídková cena hodnocena jako nejnižší, jestliže nepřekročí nejnižší nabídkovou cenu tuzemské osoby o více než 20 %.
Chráněná dílna Výrobního družstva Horizont pro zdravotně postižené v Jihlavě. Na investici do nového výrobního závodu (19. mil. korun) se více než z poloviny podílel stát.
FOTO: ČTK
