Česká pošta asi dostane od státu nejméně 800 milionů korun na úhradu ztrát, které jí vznikly poskytováním zákonných služeb v letech 2013 a 2014. Počítá s tím novela poštovního zákona, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Česká pošta schválení peněz uvítala.
Část peněz měl stát podle vládní předlohy, která byla předložena loni v červnu, uhradit již minulý rok. Sněmovna se ale normou začala zabývat až letos v lednu. Pošta měla podle návrhu loni dostat 200 milionů korun, letos 300 milionů korun. Kvůli zpoždění se schvalováním by podle hospodářského výboru měla celou půlmiliardovou sumu dostat letos. Zbylých 300 milionů má stát podle předlohy vyplatit poště v příštím roce.
Česká pošta podle generálního ředitele Romana Knapa dostane pouze ty peníze, které si zaslouží za služby, které pro stát odvádí. „Nejedná se o podporu komerčních služeb. Dnešní výsledek je skvělou zprávou pro naše zaměstnance i pro fungování podniku. Děkuji všem, kteří se dnešním hlasováním podíleli na nápravě stavu, který byl pro Českou poštu nespravedlivý, a zejména ministru vnitra (Janu) Hamáčkovi, který předložil pozměňovací návrh, který navyšuje maximální limit platby státu směrem k České poště,“ řekl Knap.
Komunistický poslanec Leo Luzar navrhl, aby stát poště vyplatil celou navrhovanou částku letos a navíc doplatil zjištěné náklady ve výši zhruba 610,4 milionu korun, pokud s tím bude dodatečně souhlasit Evropská komise. Ta schválila jen vládou navrhovanou částku s tím, že je to v souladu s pravidly veřejné podpory. Komise již dříve schválila také úhradu nákladů za roky 2015 až 2017, která dohromady představuje 1,8 miliardy korun - tyto peníze už pošta dostala.
Čtěte: Hamáček chce České poště ztrojnásobit příspěvek z rozpočtu. Dostávala by 1,5 miliardy
Ministr Hamáček (ČSSD) jako poslanec navrhl zvýšit zákonný limit kompenzace čistých nákladů České pošty ze současné půlmiliardy korun na trojnásobek. Zdůvodnil to tím, že platná výše limitu neumožňuje plnou kompenzaci nákladů, které jsou v letech 2018 až 2022 odhadovány na tři miliardy korun ročně. Důvodem je podle Hamáčka snižující se počet listovních zásilek, provoz 3200 poboček a denní výběr 21 500 poštovních schránek. Peníze chce použít na růst mezd pošťáků.
Místopředseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) nároky České pošty zpochybnil s poukazem na to, že desítky přepravních společností v Česku jsou ziskové díky zásilkám z e-shopů. Pozastavil se nad tím, že pošta dokáže prodělávat navzdory nejhustší síti poboček a nízkým mzdám řadových zaměstnanců.
Pošta měla původně peníze na úhradu čistých nákladů na poskytování základních služeb, které jí ukládá poštovní licence, získat od jednotlivých doručovatelských firem na trhu podle výše jejích tržeb. Tento kompenzační fond však nikdy nezačal fungovat. Od roku 2015 vláda systém změnila s tím, že pošta bude úhradu získávat ze státního rozpočtu.
Česká pošta je státní podnik. Společnost s tržbami zhruba 20 miliard korun zaměstnává asi 30 tisíc lidí.
Přečtěte si také:
