Ministerstvo zemědělství v létě s řešením sucha a nedostatku krmiv zemědělcům nepomohlo, uvedl dnes na tiskové konferenci čestný předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec. Stát podle něj měl povolit vynechání zasazování meziplodin, které stejně pořádně nevzešly, a dovolit širší možnosti pastvy. Místo toho stát slíbil větší zálohu ve výši 70 procent sazby na přímou platbu na plochu, která se ale bude vyplácet až v listopadu.
Ministerstvo podle Němce mělo pro pomoc zemědělcům udělat více operativních opatření. „Nestalo se vůbec nic,“ řekl. Například úprava podmínek pro tzv. ozeleňování, kdy se musí část plochy nechávat nesekaná, podle něj byla potřebná. „Jsou to věci, které jsou jenom otázkou škrtnutí ministerského pera, a ty se prostě nestaly,“ uvedl Němec.
Zemědělci tak podle něj museli sázet meziplodiny, které stojí několik tisíc korun na hektar a které kvůli suchu neměly šanci řádně vzrůst. „Meziplodiny dorostly do centimetru, už to nevyroste a jsou to vyhozené peníze, které musí zemědělci řešit úplně zbytečně,“ řekl.
Ministerstvo uvedlo, že situaci muselo vyhodnotit nejen s ohledem na potřeby zemědělcům, ale také na dodržování pravidel evropské zemědělské politiky. „Zmiňovaná opatření by tato pravidla porušovala a zemědělcům by hrozily následné sankce z nedodržení dlouhodobých závazků,“ uvedl v reakci mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
Přečtěte si komentář Jana Brože:
Brambory zdraží. Ale ne kvůli neúrodě
Letos podle asociace klesla úroda trávy v první seči na 60 až 70 procent běžné velikosti, druhé nebo třetí seče se často neuskutečnily. Stát tak podle Němce měl například povolit zkrmování a zpracovávání jinak nesečených luk, cena krmiv by se nedostala tak vysoko.
Zemědělci letošní výpadek sena nahrazovali ještě na začátku září slámou, ale i té je málo. Cena sena se letos zvýšila až čtyřnásobně. Seno chybělo téměř v celé zemi, výjimkou jsou Pošumaví a severní Morava.
Sucho letos způsobilo škody v českém zemědělství až za 12 miliard korun, uvádí Agrární komora ČR. Zemědělci budou chtít od státu odškodnění dvě až 2,5 miliardy korun, aby pomoc byla ekvivalentní kompenzacím v Německu. Největší škody budou na obilovinách, u cukrové řepy, chmele i na krmných plodinách.
Co nás bude živit? Devět miliard lidí může pomoci nakrmit genetická editace potravin
Dále čtěte:
