Čím výš člověk stoupá po rezavějících schůdcích, tím jsou údery do chátrající železné konstrukce zřetelnější. V 900 metrech, kde má žlutý skokanský můstek svůj vrchol, právě dva technici montují antény. Šíření signálu je jediný účel, který monstrózní stavba má. Tedy kromě občasného odpalování ohňostrojů viditelných odtud, z úpatí Čertovy hory, téměř v celém Harrachově.
Jeden pohled do nájezdového koryta stačí, aby bylo jasné, proč už „mamut“ nemůže sloužit lyžařům. Hnijící obložení, rozpraskaná podlážka a ze všech míst čpící pocit, že na opravy bylo už před patnácti lety pozdě.
Aby se „harrachovský div“ dostal na úroveň zbylých čtyř mamutích můstků ve světě a opět se zde létalo, musí projít masivní generálkou za 200 milionů až 250 milionů korun. „Skoky na lyžích nejde provozovat komerčně, proto potřebujeme dotaci od státu,“ tvrdí Vladimír Kopal, ředitel společnosti Klasický areál Harrachov, jíž mamut a další můstky patří.
Jenže tím účet nekončí. Stát by měl v příštích letech do Harrachova nalít téměř dvě miliardy korun. Krkonošské horské středisko se podle vize Českého olympijského výboru a České unie sportu stane jedním ze šesti národních sportovních center. Tedy moderních areálů s bohatým zázemím a infrastrukturou, jež poslouží jako základna pro reprezentanty. Konkrétně v Harrachově mají kromě skokanů najít místo běžci, snowboardisté a alpští i akrobatičtí lyžaři.
„Národní sportovní centra jsou naprosto rozhodující pro další vývoj českého sportu a jeho konkurenceschopnost,“ argumentuje Barbora Žehanová z olympijského výboru. „Všechna centra dohromady by měla poskytnout skvělé zázemí a infrastrukturu pro přípravu mnoha olympijských i neolympijských sportů v mládežnických i profesionálních seniorských kategoriích,“ dodává.
Odložené dotace
Všech šest lokalit celkově spolkne zhruba 5,9 miliardy korun. Zdaleka nejdražší bude spolu s Harrachovem přestavba stávajícího Sportovního centra Nymburk. Za 1,8 miliardy se tu má zrodit areál s několika fotbalovými hřišti, bazény, velodromem, halovou střelnicí či halou zimních sportů se dvěma kluzišti.
A i když už stát loni a předloni na sportovní infrastrukturu uvolnil několik desítek milionů, čímž se některé projekty rozjely, komplexní program s jasně stanoveným harmonogramem stále chybí. I přesto, že o něm politici mluví několik let.
„Myšlenka olympijských center se transformovala do momentálně připravovaného investičního programu pro roky 2017 až 2024,“ sdělila týdeníku Euro před několika týdny Jarmila Balážová, mluvčí ministerstva školství. Podle jejích tehdejších slov chtěl resort detaily představit během několika týdnů.
| Šest továren na sportovce |
|---|
| Harrachov: zdejší sportovní centrum má připravovat lyžaře, snowboardisty či skokany na lyžích Rozpočet: 1,9 miliardy Kč |
| Nymburk: komplexní olympijské centrum má zajistit výchovu fotbalistů, cyklistů, gymnastů nebo plavců Rozpočet: 1,8 miliardy Kč |
| Ostrava-Vítkovice: hala a stadion vytvoří zázemí pro přípravu atletů Rozpočet: 1,237 miliardy Kč (zaplaceno z rozpočtu města a EU) |
| Nové Město na Moravě: v aréně se budou připravovat biatlonisté a závodníci na horských kolech Rozpočet: 450 milionů Kč |
| Račice + Štětí: areály budou základnou pro kanoisty a veslaře, časem se má připojit i pražská Troja Rozpočet: 400 milionů Kč |
| Prostějov: sportoviště poslouží tenistům a volejbalistům Rozpočet: 100 milionů Kč |
Jenže to bylo ještě předtím, než policie ve středu 3. května zadržela náměstkyni Simonu Kratochvílovou. Kvůli údajným čachrům s dotacemi pro český fotbal skončila ve vazbě. Vzhledem k tomu, že se na ministerstvu školství starala i o program pro sportovní centra, není vůbec jasné, kdy a jestli financování začne fungovat.
„Ministerstvo školství i politici označují tuto problematiku dlouhodobě za svou prioritu. Věříme, že tomu tak bude i nadále,“ doufá Žehanová z olympijského výboru.
Solární panely na čerpání
V nejlepší kondici jsou nyní centra v Ostravě, Račicích a Novém Městě na Moravě. Metropole Moravskoslezského kraje, s níž se počítá jako s hlavní atletickou bází, zrekonstruovala svou halu a městský stadion v uplynulých letech.
Do náskoku se dostala, protože nezůstala závislá na pomalu proudících dotacích od státu. Rekonstrukce v celkové hodnotě 1,237 miliardy korun zaplatilo ze svého rozpočtu město Ostrava a příspěvek poslala i Evropská unie.
Vodnímu areálu na Labi zase pomohlo, že letos hostí dvě významné události -květnový přebor Evropy ve veslování a srpnové mistrovství světa v kanoistice.
Jak popisuje Dušan Macháček, předseda Národního olympijského centra vodních sportů, pokud přijdou všechny slíbené dotace, kompletní rekonstrukce račického kanálu může být hotová do tří let. Aktuálně se tam pracuje na dvou projektech za 13 milionů. „Z toho zhruba sedm milionů šlo na nový průplav s mostem na ostrově. Ten je nezbytnou podmínkou pro pořádání mistrovství světa v kanoistice. Zbylých necelých šest milionů padlo na dokončení rekonstrukce cílové věže,“ počítá Macháček. Z plánovaných 400 milionů zatím prostavěli 128 milionů.
| Harrachovský mamut |
|---|
| Nejvyšší harrachovský můstek patří do majetku obecně prospěšné společnosti Klasický areál Harrachov, jehož zakladateli jsou Český olympijský výbor a Svaz lyžařů ČR. Jeho výstavba začala v roce 1978, o dvě léta později už na něm proběhla první soutěž. V roce 1983 se tu konalo mistrovství světa v letech na lyžích, světovým rekordem 181 metrů zvítězil zdejší závodník Pavel Ploc. Před třemi lety se Harrachov stal naposledy dějištěm mistrovství světa. Už mnoho let předtím bylo jasné, že značně zastaralý „mamut“ potřebuje generální opravu. Proběhly ovšem jen menší záchranné zásahy. Dnešním požadavkům zdaleka nevyhovuje. |
„V průběhu výstavby začala platit legislativa, která ukládá mít i v té nejspartánštější ubytovací místnosti umyvadlo. To znamenalo všechno překopat. Jste pod časovým presem, máte dopředu dané finanční prostředky bez možnosti víceprací a k tomu všemu se nesmíte ani o milimetr odchýlit od zákona o veřejných zakázkách,“ vybavuje si Macháček náročné okolnosti rekonstrukce.
Výsledná podoba labského sportoviště je dílem ateliéru m4 architekti. Mimo jiné přišli i s návrhem na vybudování kempu na ostrově uprostřed závodního kanálu či instalaci solárních panelů, které budou vyrábět energii pro čerpání vody.
„Domníváme se, že divákovi více vyhovuje volný pohyb s výhledy na závodiště a množstvím doplňkových aktivit. Tak vznikl koncept spodního groundboxu - obdoba skyboxu, ale v jiné pozici - s pochozí střechou pro diváky a navazující kaskádou multifunkčních ploch volně přecházejících v parkoviště a vstupní prostory,“ přibližuje architekt Milan Jirovec, jak jeho ateliér nahradí stávající pevné tribuny a valy pro čtyři tisíce lidí.
Punk na můstcích
Aby se k podobně detailní debatě propracovali i v Harrachově, zbývá ještě dlouhá cesta. A překáží jeden poměrně zásadní zádrhel. Spory o vlastnictví půdy.
„Rozvoj lyžování tady může nastat, až se dořeší pozemky,“ krčí rameny Jiří Krejčí, ředitel Sportovního areálu Harrachov. Od roku 2015 mají schválený územní plán, jenž umožňuje rozšíření zdejšího střediska a propojení se sjezdovkami v Rokytnici včetně stavby páteřní lanovky z Rýžoviště.
Jak tvrdí Krejčí a další sportovní činovníci, zásadní podmínkou rozvoje areálu a výstavby národního sportovního centra je to, aby od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových získali pozemky, které si dnes pronajímají. Jen pro představu - z celkových 35 hektarů lyžařského areálu státu patří dvaadvacet. Včetně plochy pod skokanskými můstky.
Převod pozemků za 56,5 milionu do majetku Sportovního areálu Harrachov se ovšem v lednu zastavil. Do procesu zasáhl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Chce, aby se půda prodala v otevřené soutěži za nejvyšší obnos. Česká unie sportu a Svaz lyžařů ČR, dva hlavní akcionáři areálu, ovšem namítají, že jako dlouhodobí uživatelé a vlastníci nemovitostí na pozemích mají přednostní právo a zabrání příchodu spekulantů.
Podle dostupných informací není reálné, že by se tahle situace vyřešila do podzimních voleb. Babišem nařízená kontrola odprodeje zatím neskončila.
| Stadion pro Sáblíkovou |
|---|
| Zřejmě nejzajímavějším bodem v projektu všech národních center je rychlobruslařská hala, kde by mohla trénovat česká reprezentace v čele s Martinou Sáblíkovou. Nyní musí oddíl jezdit do Itálie a Německa, což přípravu prodražuje. Jenže bruslařský ovál to nemá jednoduché. Původně měl vzniknout v Nymburce, kam to má Sáblíková se svým trenérem z domu blízko - oba bydlí ve Velkém Oseku. Rozpočet nymburského centra by se tak ale vyšplhal k neúnosným 2,5 miliardy korun. A tak se nyní řeší, jestli halu za půl miliardy nepostavit u Nového Města na Moravě. K definitivnímu schválení ještě nedošlo. V minulosti se Sáblíková stala i objektem politických spekulací - v roce 2015 chtěl Andrej Babiš prosadit stavbu „její“ haly v Brně. Iniciativa však vyšuměla. |
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových má na stole dvě žádosti. Jednu od sportovního areálu, druhou od Klasického areálu Harrachov. Jeho ředitel Vladimír Kopal doufá, že získá alespoň pozemky pod můstky a zvýší se šance na jejich celkovou opravu. „Je to velký punk,“ popisuje Kopal situaci, kdy se v provozu bez zásadní dotace daří držet alespoň střední můstky.
A aby byla situace ještě komplikovanější, vlastní vizi má i harrachovská radnice. „Zatím si neumím představit, jak smysluplně spojit komerční provoz současného Sportovního areálu Harrachov s vrcholovou přípravou sjezdařů a snowboardistů. Pokud by tato myšlenka zvítězila, bude dopad na cestovní ruch v zimním období neblahý,“ bojí se starostka Eva Zbrojová, že by sem přestali jezdit rekreační lyžaři.
Mamutí můstek jen dál hnije a sleduje rozepře v údolí. Šance na jeho záchranu se zatím nerýsuje. Přitom kdyby se Harrachov opět dostal do kolotoče světového poháru v létání na lyžích, profitovali by nejen sportovci, ale z cestovního ruchu i město. Jako rezavějící exponát osázený anténami můstek přiláká přece jen méně lidí, než kdyby fungoval.
Přečtěte si také o dotační kauze, která hýbe českým sportem:
