Obce nemohou doplnit výpadky daňových příjmů, které přinesla hospodářská krize. Na jednání s vládou proto Svaz měst a obcí uzavřel memorandum, které by problémy řešilo. Stát slíbil na výpomoc dvě miliardy korun.
Autor: Martin Siebert
Příští rok dostanou obce na výkon státní správy v přenesené působnosti dvě miliardy korun. Další dvě miliardy korun pak má vláda připraveny v rezervě. To je nejjednoznačnější slib, který vyplynul z jednání vlády a zástupců Svazu měst a obcí minulý týden. Obě strany zároveň podepsaly memorandum o spolupráci při řešení hospodářské krize.
„Jde o to, aby obce nedoplácely na služby, které dělají pro stát. Některé dotují až 70 procent, což je pro nás nepřijatelné,“ říká předseda svazu Oldřich Vlasák. Zároveň dodává, že dohody směřují k tomu, aby samosprávy nebyly zatěžovány další byrokracií. „Chceme odložit případné novely zákonů, které by na města přenesly další agendy a poplatky.“
Navýšení prostředků by se mělo týkat hlavně menších obcí prvního a druhého typu. Více peněz by ale mohla dostat i větší města. Podle analýzy, kterou si ministerstvo financí nechalo zpracovat od Vysoké školy ekonomické, obce dotují náklady na státní správu zhruba čtyřmi miliardami korun. Je přitom jasné, že ani tato státní injekce výpadek obecních příjmů nevyřeší. Výkonný místopředseda svazu Jaromír Jech připomíná, že propad hospodářství, odhadovaný v nové makroekonomické prognóze ministerstva financí, připraví letos obce o dvacet miliard korun, daňové příjmy se jim tak sníží ze 140 na 120 miliard korun.
Obce slibují vládě rozumné hospodaření
Svaz naopak slibuje ministrům, že bude tlačit na své členy, aby zachovali obezřetnost ve svém hospodaření tak, aby neohrozili stabilitu celého systému veřejných financí. Svaz by měl rovněž aktivně spolupracovat na přípravě novely zákona o rozpočtovém určení daní.
Právě zde se obce snaží přesvědčit politiky, aby mysleli alespoň na základy financování samospráv. Za nejdůležitější ale svaz považuje, aby byl odstraněn nepříznivý dopad na obce s počtem kolem pěti tisíc obyvatel. Jde ve většině případů o obce II. typu, jejichž daňové příjmy na obyvatele jsou ve srovnání s ostatními velikostními kategoriemi nejnižší, ačkoliv právě tyto obce zaručují servis na udržení životní úrovně obyvatel ve venkovských regionech pro celé spádové území. Podle propočtů svazu by daňový výnos na obyvatele této skupiny obcí měl dosahovat 7800 korun.
„Státní rozpočet na rok 2010 počítá se zvýšením příspěvku na výkon přenesené působnosti ve výši dvou miliard korunu. O další dvě miliardy by měl být navýšen rozpočet na zajištění regionální železniční dopravy, což bude určitě přínosem pro obce,“ ubezpečuje ministr financí Eduard Janota.
Obce navíc připomínají, že stát zatím mlčí ohledně toho, zda se bude dělit i o spotřební a ekologické daně. Jedním z kritérií rozdělování by se měl stát také počet žáků základních škol, neboť současný systém vzájemné kompenzace nákladů spojených s provozem škol je nevyhovující. Potvrdily to přitom vládní i nezávislé analýzy.
Boj s byrokracií pokračuje
Vláda se v memorandu také zavázala, že při posuzování zákonů bude hodnotit, zda nedochází k přesunům nových úkolů ze strany státu na města a obce bez dostatečného finančního krytí.
Samospráva by podle představ svazu měla získat větší přehled o chystaných vládních krocích a mít možnost se k nim vyjádřit. Hledání receptů směřujících k udržení a akceleraci české ekonomiky je přitom úkolem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Premiér Fischer i ostatní členové vlády souhlasili s tím, aby právě svaz měl bezodkladně výstupy z jednání ekonomické rady. „NERV se dnes soustředí na makroekonomickou úvahu, nicméně se dotýká i mikroekonomické sféry,“ přiznává Jan Fischer.
„Zájmem obcí je, aby dotace proudily jednodušeji a včas k příjemcům, protože naše struktura je nejkomplikovanější v Evropě, jedná se nám také o možnost kofinancování a předfinancování projektů, jak to je jinde v Evropě možné,“ připomíná další bolavé místo Vlasák. Situace je podle něj obdobná při čerpání jak státních, tak evropských prostředků.
Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška slíbil, že ministerstvo se bude snažit žadatelům situaci ulehčit a nabízí řídicím orgánům nástroje, jako například ex post proplácení faktur. Ministryně školství Miroslava Kopicová zároveň přislíbila zjednodušené čerpání částky 4,5 miliardy z Evropského sociálního fondu, která je určena školám na takzvané měkké projekty.
Příliš drahá veřejná služba
Zástupci svazu navíc vládu upozornili na problémy, které se začínají objevovat v nově zavedeném právním úkonu „veřejná služba“. V podstatě jde nejméně o 20 hodin veřejných prací měsíčně, které v zájmu obce vykonávají občané v hmotné nouzi. A podle jejich ochoty a snahy potom stát ocení výši příspěvku na živobytí.
I když jsou tyto veřejné práce z hlediska obce neplacené, má s nimi přesto výdaje. Obec musí tyto pracovníky například pojistit (z titulu odpovědnosti za škody a zdraví), musí zajistit pracovní prostředky a oděvy, dopravu a podobně. Další náklady přináší i větší administrativa s vedením evidence. Obce proto navrhují, aby tyto přímé náklady na sebe převzal přímo stát.
