Ministerská vyhláška mění úřední cenu pozemků, podle které se počítá odvod daně z nemovitosti.
Benešov u Semil, Čečelice ve středních Čechách nebo Hluk na Uhersko-Hradišťku jsou tři z celkem 47 katastrálních území, na kterých úředně poklesne cena půdy. Právě jich se totiž týká novela vyhlášky ministerstva zemědělství, která průměrnou cenu stanovuje.
Změna většinou souvisí s aktualizací takzvaných bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které hodnotí kvalitu půdy. Jinými slovy cena půdy v daných lokalitách klesá, protože klesá i její kvalita.
Úřední cena stanovená státem se samozřejmě může lišit od ceny tržní, která závisí na dohodě prodávajícího s kupujícím. Je však o zásadní údaj pro výpočet daně z nemovitosti - pozemků.
Jak se změní Česko? Teplo jako na Jadranu a pořádné sucho, na citrony ale zapomeňte
Klesá-li tedy cena ve vyhlášce, klesají i příjmy obecních pokladen, do kterých výběr daně z nemovitých věcí směřuje. “Celkově lze očekávat pokles výše vybírané daně z nemovitých věcí ve výši cca 265 tisíc korun ročně,” uvádí důvodová zpráva k návrhu vyhlášky.
U celkem 75 katastrálních území přitom vyhláška zároveň průměrnou cenu zvyšuje. Pokles cen v některých územích však v konečném důsledku převýší nad růstem v jiných.
Po letech prudkého růstu začíná pomalu klesat i tržní cena zemědělských pozemků. Podle odborného serveru Farmy.cz rostly ceny v prvním kvartále letošního roku o pouhé 0,3 procenta, v druhém už dokonce klesaly o 0,4 procenta. Ještě v průběhu prvního čtvrtletí 2017 se přitom ceny zemědělských půd zvýšily o 8,4 procenta.
“Na straně poptávky je patrný pokles zájmu nezemědělských i zemědělských investorů a současně je trh v přiměřeném množství zásoben nabídkou půdy k prodeji. Ve větší míře je nabízena zejména půda ve vlastnictví spekulativních investorů. Po dlouhé době tak dochází k srovnání nabídky s poptávkou. Obdobný vývoj cen půdy lze očekávat i ve druhém pololetí roku 2018,” uvádí Farmy.cz.
Dále čtěte: