Úřady práce by měly přestat platit mzdy lidem ze zkrachovalých podniků
Státu došla trpělivost s podniky, které zkrachují a nezaplatí svým pracovníkům mzdy. Stále více firem, jež zamířily do konkurzu, se totiž vůbec nenamáhá řešit výplatu mezd pro své zaměstnance a přenechává tuto povinnost státu. Zákon to umožňuje, nicméně od příštího roku by s tím měl být konec.
Letos padne rekord
Mzdy po zkrachovalých firmách platí úřady práce, a to maximálně za tři měsíce. Nařizuje to zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Jenom loni tím státní kasa přišla o 183,6 milionu korun, přičemž ve srovnání s rokem 2004 se jedná o nárůst téměř čtyřiceti procet. Nejvíce se zaměstnanci neúspěšných podniků prodražili státu v roce 2003. Letos by měl však padnout nový rekord. Existují odhady, podle nichž si úřady práce budou muset připravit více než dvě stě milionů korun. Není to tím, že by krachovalo více firem. Podniky se prostě spoléhají na to, že za ně stát mzdové závazky uhradí. Od příštího roku by proto úřady práce mohly hradit mzdu pouze za jeden měsíc, a to maximálně do výše jedenapůlnásobku průměrné hrubé mzdy v České republice. Počítá s tím novela zmíněného zákona, kterou hodlá ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas prosadit ještě letos, aby od ledna mohla začít platit. „Když současná úprava plateb za takzvanou insolvenci zůstane v zákoně, není jiná možnost, než že úřady práce budou muset každoročně navyšovat rozpočty o desítky milionů korun,“ soudí Nečas.
Opozice řekla ne.
Opozice ale proti omezení výplat za insolvenci protestuje. Nečasův předchůdce Zdeněk Škromach tvrdí, že jde o nesmyslný trest pro zaměstnance. „Zásadně s tím nesouhlasíme. Není důvod omezovat výplaty dlužných mezd po firmách v konkurzu. Zaměstnanec přeci nemůže za to, že jeho firma zkrachuje. Pan ministr by spíš měl hledat způsob, jak tyto firmy donutit, aby dlužné mzdy doplatily,“ prohlásil sociální demokrat Škromach.
Praha platí nejvíc.
Největší frmol mají v Praze. Ta se na celkových nákladech na mzdy pro pracovníky zkrachovalých firem podílí více než jednou třetinou. Například loni to bylo 43,9 milionu korun. Byť z informací pražského úřadu práce vyplývá, že tyto prostředky by letos mohly mírně klesnout, Praha si své prvenství udrží. Hlavní město je totiž zatížené tím, že je v něm registrován velký počet firem, které působí v jiných částech republiky. „Když podepisujeme všechna správní rozhodnutí, ty peníze posíláme lidem po celé České republice. To je charakteristika zaměstnavatelů registrovaných v Praze. Mají zde sídlo, ale působí mimo metropoli,“ potvrzuje Ivan Chomát, ředitel Úřadu práce hlavního města Prahy.
Krach větší firmy? Výjimka.
Pracovník podniku, který zkrachuje a nevyplatí mzdu, může požádat o náhradu svého výdělku kterýkoli úřad práce po celé České republice. Platbu ale provede úřad, který je v místě sídla zaměstnavatele. Dlužná mzda se vyplácí hlavně bývalým pracovníkům malých a středních firem, které tvoří drtivou většinu zaměstnavatelů, jež krachují. Letos během prvních šesti měsíců spadlo do konkurzu 593 podniků, za celý loňský rok to bylo 1278 firem. Ekonomové potvrzují, že letos by se počet krachujících firem mohl snížit. „A to především díky výbornému ekonomickému růstu,“ vysvětluje analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Jak ale dodává, politici by se místo zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele měli zaměřit na nový zákon o bankrotech a jeho uvedení do praxe. „Nový zákon o bankrotech totiž motivuje firmy k reorganizaci, ozdravění hospodaření a pokračování v činnosti. Stát tím na náhradách za mzdy ušetří přirozeněji než v případě, že je úřadník šmahem od stolu redukuje. Navíc to bude win-win-win jak pro firmu, stát i zaměstnance. V případě redukce lhůty je to win pro stát, loss pro zaměstnance a zero pro firmu,“ zhodnotil návrh ekonom Michl.
Tabulka I:
Pokles pouze dočasný
Platy státu zaměstnancům po zkrachovalých firmách (v milionech korun)
2001 168,7
2002 186,1
2003 194,4
2004 133,5
2005 147,5
2006 183,5
Pramen: ministerstvo práce a sociálních věcí
Tabulka II:
Stabilní Polsko
Počet krachujících firem ve střední Evropě
Stát 2006 2007* 2008*
Polsko 648 560 520
Maďarsko 9447 11300 12600
Česko 1278 1250 1250
Slovensko 1723 800 700
Pramen: Euler Hermes
*odhady Euler Hermes
