Česká republika je považována za zemi, prolezlou úplatkářstvím Francouzský list Le Figaro obvinil kandidátské země, že po připojení zavlečou do EU záplavu korupce a kšeftování. I střízlivý britský list Financial Times upozorňuje, že na chvostu indexu korupce v Evropě se jako země prolezlé korupcí krčí kandidáti z východu včetně Česka.
Česká republika je považována za zemi, prolezlou úplatkářstvím
Francouzský list Le Figaro obvinil kandidátské země, že po připojení zavlečou do EU záplavu korupce a kšeftování. I střízlivý britský list Financial Times upozorňuje, že na chvostu indexu korupce v Evropě se jako země prolezlé korupcí krčí kandidáti z východu včetně Česka.
Korupce znepokuje českou veřejnost. Zkorumpováni jsou podle mínění občanů jak státní úředníci, tak i politici. A dokonce i policisté. Korupce, nepřehledné zákony, vysoké daně a působení monopolů považuje většina české veřejnosti za nejvýznamnější překážky podnikání. Ani podle T ransparency International, mezinárodní organizace věnující se zjišťování názorů lidí na korupci, není situace v České republice ideální. Letos v její desetibodové škále indexu vnímání korupce dostalo Česko známku 3,7. Loňský index činil 3,9 a předloňský 4,3. Ze zemí, které se ucházejí o vstup do Evropské unie, získalo nejlepší (šestibodové) ohodnocení Slovinsko, Estonsko obdrželo známku 5,6. Index T ransparency International se sestavuje z 15 různých průzkumů veřejného mínění, které provádí několik na sobě nezávislých institucí. Potřebu podporovat úsilí na zlepšení fungování soudnictví a zintenzivnit boj proti korupci zdůrazňuje ve své pravidelné hodnoticí zpráva také Evropská komise. Čeští občané naštěstí nerezignují. Průzkumy veřejného mínění dokládají jejich přesvědčení, že s korupcí má smysl bojovat.
Zprávy úředníků korupci neodstraní
Vládní protikorupční program, i přes novelizaci řady legislativních norem, stále nepřináší očekávané ovoce. Za nedostatečnou lze považovat například úpravu zákona a předpisů v oblasti střetu zájmu a imunity poslanců. „Jedním z hlavních důvodů, proč se protikorupční politika nejeví jako úspěšná, je mimo jiné to, že implementační aktivity státní správy nejsou doprovázeny adekvátní reakcí politického prostředí, jehož určující tvůrci prozatím nevytvořili minimální společný protikorupční program, který by měl integrující charakter“. T oto konstatování, které je obsaženo ve vládních zprávách o korupci již dva roky, nevedlo k žádným viditelným krokům k nápravě stavu. V iditelná změna nastala jen v názvu akce: Program národního boje proti korupci byl přejmenován na Vládní program boje proti korupci.
Doporučení podnikatelského fóra
Také naši ministři, kterým brzy končí období hájení, dostali „doporučení“, a to z kruhů nejpovolanějších. K radikální reformě právně-podnikatelského prostředí a opatřením, jež by vedla k omezení hospodářské kriminality a korupce, vyzvalo vládu Evropsko-české fórum. T o zastupuje obchodní a průmyslové komory pěti zemí Evropské unie. Zlepšení nynějšího neutěšeného stavu lze podle fóra dosáhnout jen radikálním zkvalitněním činnosti justice, veřejné správy i některých nezávislých regulátorů.
Čím se vyzbrojit?
Prvním krokem k zapojení širších společenských vrstev do vládního protikorupčního programu by měla být informační kampaň (zmiňovaný program dosud nebyl dostatečně zveřejněn a většina občanů o něm neví) a kontrola plnění programu by měla být prováděna nezávisle, nejlépe nezávislým subjektem. Dosavadní způsob kontroly plnění vylučuje její objektivnost. Ačkoli si současná vláda stanovila intenzivní boj proti všem formám korupce a závažné hospodářské kriminality za jednu ze svých priorit, svou nekonkrétností toto prohlášení příliš nadějí neskýtá. Zdá se, že jediným konkrétním protikorupčním opatřením je zvýšení platů příslušníků bezpečnostního sboru.
Nejhorší je to ve stavebnictví a zbrojním průmyslu
Společnosti zabývající se korupcí zveřejnily také Index plátců úplatků za rok 2002, vyjadřující ochotu podniků z hlavních vývozních zemí uplácet veřejné činitele v zemích s rozvíjejícím se tržním hospodářstvím. „Velký počet nadnárodních společností z nejbohatších zemí světa používá nelegální praktiky při získávání zakázek v zemích s rozvíjející se tržní ekonomikou,“ říká Peter Eigen, ředitel T ransparency International. Z 21 exportních zemí zahrnutých do letošního výzkumu získalo nejhorší ohodnocení Rusko, následované Čínou. Poměrně vysoký sklon k uplácení zahraničních veřejných činitelů mají společnosti americké (hodnocení 5,3 na stupnici 0 - 10, kde 10 je ideální stav s nulovou ochotou uplácet), francouzské (5,5), japonské (5,3) a italské (4,1). Nejmenší tendenci uplácet při zahraničních transakcích mají podle tohoto výzkumu společnosti z Austrálie, Švédska, Švýcarska, Rakouska a Kanady.
S korupcí se potýká i Putin
Proč je dobré bojovat s korupcí, přestože výsledky této práce se dostavují jen velmi obtížně, si uvědomuje i ruský prezident Vladimír Putin. Ten vydal v polovině srpna dekret, který by mohl být prvním krokem v boji proti korupci a zároveň umožnil přísnější trestní stíhání tohoto zlořádu. Šestnáct hlavních zásad má zajistit lepší chování a jednání veřejně odpovědných osob. V dekretu se uvádí, že pracovníci státní správy musí jednat s občany zdvořile a pozorně, nesmějí dávat přednost žádným profesionálním ani společenským skupinám a musí být nezávislí a neovlivnitelní. Ruští státní úředníci se mají řídit zákony, sloužit veřejnosti efektivně a být politicky neutrální.
Index vnímání korupce u vybraných zemí
Pořadí Země Hodnocení CPI 2002
1 Finsko 9,7
2 - 3 Dánsko 9,5
2 - 3 N. Zéland 9,5
4 Island 9,4
5 Singapur 9,3
6 - 9 Švédsko 9,3
6 - 9 Kanada 9,0
6 - 9 Nizozemí 9,0
10 V. Británie 8,7
11 Austrálie 8,6
12 - 13 Norsko 8,5
12 - 13 Švýcarsko 8,5
14 Hongkong 8,2
15 Rakousko 7,8
16 USA 7,7
17 Chile 7,5
18 - 19 Německo 7,3
18 - 19 Izrael 7,3
20 - 22 Japonsko 7,1
20 - 22 Španělsko 7,1
23 Irsko 6,9
24 Botswana 6,4
25 - 26 Francie 6,3
25 - 26 Portugalsko 6,3
27 Slovinsko 6,0
28 Namibie 5,7
29 - 30 Estonsko 5,6
29 - 30 Tchajwan 5,6
31 Itálie 5,2
32 Uruguay 5,1
33 - 35 Maďarsko 4,9
33 - 35 Malajsie 4,9
33 - 35 Trinidad 4,9
36 - 37 Bělorusko 4,8
36 - 37 Litva 4,8
45 - 49 Bulharsko 4,0
45 - 49 Jamajka 4,0
45 - 49 Peru 4,0
45 - 49 Polsko 4,0
50 Ghana 3,9
51 Chorvatsko 3,8
52 - 56 Česko 3,7
52 - 56 Lotyšsko 3,7
52 - 56 Maroko 3,7
52 - 56 Slovensko 3,7
52 - 56 Srí Lanka 3,7
101 Nigérie 1,6
102 Bangladéš 1,2
Zdroj: Transparency International
