V šesti krajích bude vrtulníky pro záchranáře zajišťovat společnost DSA a ve dvou Air Transport Europe (ATE). DSA nyní létá v Hradci Králové, Liberci a Ústí nad Labem, nově jí přibudou základny v Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně. ATE k současné základně v Olomouci přibude Ostrava. V Plzni a v jihočeské Bechyni leteckou záchrannou službu v současné době provozuje armáda, v Praze a v Brně policie. Od roku 2021 zůstane armádě jen Plzeň a policii Praha, která obsluhuje i Střední Čechy.
Z pěti na šest by se měl od příštího roku zvýšit počet stanovišť, kde je posádka v pohotovosti nepřetržitě. Ostatní v Jihlavě, Liberci, Ústí nad Labem a Olomouci budou fungovat jen mezi 07:00 a 20:00.
Kraje požadovaly vznik základen v regionech, kde zatím nejsou. Nové základny ve Zlínském a Karlovarském kraji ale do roku 2028 nevzniknou. Neuspěl ani Liberecký kraj s požadavkem, aby na jeho základně sloužila jako dosud posádka pro speciální záchranné akce, například ve skalách. V případě potřeby přiletí z Prahy, Ústí nad Labem nebo Hradce Králové.
Kontroverzní byznys s věkem: stát chce skoncovat s „mučírnami seniorů“
Tendr ministerstvo vypsalo loni v říjnu, hodnotu zakázky ministerstvo zdravotnictví podle posudku odhadovalo na 3,8 miliardy korun. Současné roční náklady na osm základen provozovaných soukromníky odhaduje ministerstvo na 363 milionů korun, zhruba 45 milionů na jedno stanoviště. Armáda podle dřívějších informací provozuje své základny za 60 milionů korun na rok, policie za 58 milionů korun. Od roku 2021 budou náklady stanovišť obsluhovaných soukromníky v průměru na jedno stanoviště 43 milionů.
Původní záměr, který prosazoval i premiér Andrej Babiš (ANO), byl zajištění letecké záchranné služby státním podnikem. Podle analýz by to ale nejspíš bylo nejen dražší kvůli nutnosti jednorázové investice do flotily vrtulníků, ale problém by byl také sehnat piloty, kteří se cvičí několik let.
Podle ministerstva zdravotnictví připadá v Česku na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,055 milionu obyvatel, v Rakousku 343 tisíc obyvatel a v Polsku 2,226 milionu lidí. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi.
Mělo by v Česku být více stanovišť letecké záchranné služby?
Čtěte také:
Do zdravotnictví půjde dalších šest miliard korun nad rámec vyhlášky
Ministerstvo zdravotnictví uzavřelo úhradovou vyhlášku pro rok 2020, požadavky odborů odmítlo
Odpor k očkování ohrožuje lidstvo. Milionům úmrtí se dá předejít, uvádí WHO
