Stát alespoň částečně vyslyšel nespokojenost podnikatelů s povinným zveřejňováním citlivých obchodních údajů. Zrušil totiž povinnost publikovat účetní uzávěrku v Obchodním věstníku. Největší problém ale zůstává.
Účetní uzávěrka Stát alespoň částečně vyslyšel nespokojenost podnikatelů s povinným zveřejňováním citlivých obchodních údajů. Zrušil totiž povinnost publikovat účetní uzávěrku v Obchodním věstníku. Největší problém ale zůstává.
Údaje o našem hospodaření může zneužít konkurence nebo i zločinci. To je nejčastější argument podnikatelů, kterým se nelíbí, že musejí zveřejňovat svou kompletní účetní uzávěrku včetně podrobných příloh.
Problém, na který upozornil Profit v čísle 40/2007, ale již stát alespoň částečně řeší. Zrušil totiž povinnost zveřejňovat účetní uzávěrku, výroční zprávu a zprávu o vztazích v Obchodním věstníku. Tato změna byla schválena novelou zákona číslo 563/1991 o účetnictví. „Povinnost naštěstí platila zhruba jen půl roku,“ připomíná Hana Gregásová ze společnosti Deloitte. „Kolik firem ji po tu dobu splnilo, to není zmapováno,“ dodává. Lze ale předpokládat, že mnoho firem o předpisu ani nevědělo.
„Je to přesně ten typ nařízení, o kterém se většina podnikatelů dozví, až když ho stát zruší. A je dobře, že jeho platnost skončila. Nechápu, proč by měl malý podnik zveřejňovat své hospodářské výsledky v Obchodním věstníku,“ kroutí hlavou šéf konzultační firmy Brain Logistics Viliam Grácz, který patří ke kritikům příliš rozsáhlé informační povinnosti.
Sbírka listin vás stejně nemine
Grácz zároveň poukazuje na to, že firmám i přes novou úpravu zůstává i nadále povinnost publikovat zmíněné dokumenty ve Sbírce listin při Obchodním rejstříku. „A to je daleko závažnější problém, který trápí skoro každého podnikatele,“ míní.
Opatření kritizuje i prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. „Ven se dostávají i velmi citlivá obchodní data. Třeba jaké firma koupila stroje a nemovitosti, jaké má pohledávky po lhůtě splatnosti a podobně. Myslím si, že by se neměla publikovat příloha účetní uzávěrky. Když se koncipoval její rozsah, nikdo totiž nepředpokládal, že budou všechny tyto údaje veřejně přístupné,“ říká Drábek.
České úřady ovšem tvrdí, že tuto povinnosti omezit nelze, protože by to bylo v rozporu s unijním právem. „Proč to tedy ale alespoň jednou neotočit. Česká strana by mohla dát sama návrh na změnu této povinnosti do Bruselu. Vždyť i eurokomisař Günter Verheugen nedávno mluvil o tom, že by měla Unie více podporovat menší podniky. Tak by se to mohlo projevit například právě v otázce informační povinnosti,“ uzavírá Grácz.
