Šéf Eurostatu považuje rozpočet ČSÚ za hodně nízký
Yves Franchet (63) je Francouz, v roce 1961 absolvoval École Polytechnique de Paris, o dva roky později získal akademický titul v oboru národohospodářství na pařížské univerzitě. Akademické vzdělání završil v roce 1964 diplomem na École nationale de la stastitique et de l´administration économique de Paris. Po studiích působil v centrále národohospodářství a statistiky Africké celní a ekonomické unie v Brazzavillu a Kongu. V letech 1968 až 1974 byl ekonomem Světové banky. Poté do roku 1977 řídil odborné podpůrné programy francouzského Národního statistického institutu ekonomických studií. Od roku 1980 do roku 1983 byl náměstkem šéfa evropské centrály Světové banky v Paříži. pak zastával funkci viceprezidenta v Rozvojové bance ve Washingtonu. Od července 1987 je generálním ředitelem Statistického úřadu Evropské unie – Eurostatu. Yves Franchet je ženatý a má dvě děti.
EURO: Kolik lidí pracuje v Eurostatu? FRANCHET: Máme 750 zaměstnanců, kteří koordinují práci 70 000 statistiků v jednotlivých členských zemích. Pokud k tomu připočteme kandidátské země, jde už o 90 000 lidí. Takže práci statistiků z celé Evropy koordinuje méně než procento jejich celkového počtu.
EURO: Jsou mezi vašimi zaměstnanci i lidé ze zemí kandidujících na vstup do Evropské unie? FRANCHET: Ještě ne, ale brzy se k nám připojí.
EURO: Kdy? FRANCHET: Odhaduji, že v následujících třech letech budeme potřebovat 60 nových zaměstnanců z kandidátských zemí. Určitý počet z nich přijde i z České republiky. Je ale těžké říci, kolik přesně, protože v každé z těchto zemí budou probíhat konkursy na pracovní místa v Evropské komisi a z každého státu včetně Česka přijde určitý počet úředníků. Kolik z nich ale bude statistiků a kolik začne pracovat v jiných úřadech komise, to nevím. Hlavní slovo bude mít Evropská komise, která rozhodne, kolik lidí zaměstná z Polska, kolik z České republika a kolik odjinud. Vím pouze, že mohu počítat se 60 novými zaměstnanci. Prvních osm by mělo přijít v letošním druhém čtvrtletí.
EURO: Jaká kvalifikace se předpokládá u těchto lidí? FRANCHET: Doktorát ze statistiky, desetiletá praxe v oboru a na základě jednotlivých podoborů pak i praxe, například v oblasti mikroekonomiky, počítačových technologií, komunikací a podobně. Především však musí mít solidní postavení ve své vlastní zemi. Bez něj koordinaci práce na mezinárodní úrovni nezvládnete.
EURO: A jazykové požadavky? FRANCHET: Zpočátku určitě budeme muset vybírat lidi především na základě toho, jak rozumí anglicky. Pokud pak odejdou pracovat do Lucemburku, v němž sídlí náš úřad, nebo do Bruselu, budou muset minimálně pasivně hovořit francouzsky, protože našimi pracovními jazyky jsou jak angličtina, tak francouzština. Angličtina samozřejmě stále více převažuje, ale i tak se množství dokumentů vypracovává ve francouzštině, francouzsky se mluví i na řadě schůzek.
EURO: Znáte v Česku lidi s takovými předpoklady? FRANCHET: Jsem si jistý, že je najdeme. Vezměme například Čechy, které teď máme v Eurostatu na půlroční stáži. Jsou to vynikající odborníci, navíc jsou nesmírně houževnatí, zapálení pro věc, mluví anglicky, francouzsky nebo německy, rusky, i dalšími jazyky. Mají o práci u nás opravdový zájem. Nakonec máte možná více kvalitních kandidátů, než můžeme zaplatit.
EURO: Jak platíte své zaměstnance? FRANCHET: Výše našich platů je veřejně dostupnou informací. Momentálně neznám přesná aktuální čísla, ale řekněme, že v průměru mzdy dosahují výše zhruba tří tisíc eur. Jde o plat pro pracovníky hovořící třemi až čtyřmi jazyky, se solidním odborným zázemím, schopné pracovat na mezinárodní úrovni. Řekl bych, že speciálně pracovníci nejvyššího vedení Eurostatu mají poměrně vysoké platy, ovšem v porovnání s tím, kolik by dostávali na stejných pozicích v mezinárodních bankách nebo organizacích, jsou na tom o něco hůře. Jejich platy jsou sice vyšší než například v OSN, ale naopak nižší než v mezinárodních bankách. Já jsem v jedné dříve pracoval a můj plat je teď o něco nižší.
EURO: Jak je zajištěna nezávislost Eurostatu? FRANCHET: Přímo v Amsterodamské smlouvě najdete článek, v němž jsou statistická data definována jako nezávislá a musí být poskytována naprosto objektivně. Dále existuje nařízení Evropských společenství, kde je znovu specifikována nezávislost Eurostatu. Za třetí v tomto oboru platí, že pokud nejste nezávislí, každý to hned pozná a vaše důvěryhodnost klesne na nulu. Užitečnou roli hrají kritici, kteří jsou neustále ve střehu, připraveni hlasitě reagovat na jakékoli nesrovnalosti.
EURO: Kdo jmenuje generálního ředitele Eurostatu?
FRANCHET: Poslední jmenování bylo před patnácti lety na základě mezinárodního konkursu. Z toho vzejde i nominace ředitele příštího. Poslední slovo má Evropská komise, která si z předložených kandidátů vybere. Funkce generálního ředitele je doživotní, odvolán může být jen tehdy, pokud se dopustí hodně velkého profesního prohřešku. Z politických důvodů odvolán být nemůže
.
EURO: Jaké jsou priority vašeho úřadu?
FRANCHET: V současnosti pracujeme s patnácti zeměmi, zakrátko jich ale bude dvacet pět. Takže naším hlavním úkolem je zajistit, abychom mohli řádně fungovat i v tomto počtu. Druhou prioritou je rozšíření naší schopnosti pokrýt data z nových statistických oborů a stále více zahrnovat data ze sociálního a ekologického sektoru. Další prioritou je zlepšení komunikace s uživateli našich údajů. Lidé musejí lépe porozumět tomu co, proč a jak děláme. Jsme komunikačním centrem a naše komunikační schopnosti nejsou nijak oslnivé.
EURO: S rychlostí zveřejňování dat jste spokojeni? FRANCHET: I nadále se nám nevede v oblasti krátkodobé statistiky, kde si výborně vedou Američané. V průměru jsme krátkodobá statistická data schopni vyprodukovat 75 dní po referenčním období, zatímco v USA to zvládnou za 25 dní. Pro Američany je to ale mnohem jednodušší, prostě jen vezmou svůj americký vzorek a provedou odhad. My nejdříve musíme sesbírat vzorky z Německa, Česka, Francie a dalších evropských zemí. Ale na rychlosti sběru dat musíme rozhodně zapracovat. Každý rok nás hodnotí nejrůznější agentury a na otázku „Jak si vede Eurostat?“ pravidelně odpovídají: „Málo dat, a ještě pozdě.“ Musíme tedy zvolit jinou strategii. O zlepšení se samozřejmě pokoušíme neustále, ale není to jednoduché.
EURO: Co ještě vytýkáte svým podřízeným? FRANCHET: Že si sice dobře vedeme v makroekonomice, ale musíme se zlepšit v sektoru veřejných financí. Musíme být schopni dobrých, srovnatelných a důvěryhodných odhadů veřejného dluhu a deficitu veřejných financí. Také si neumíme stanovovat minusové priority. Chce se po nás, abychom toho zvládali stále více, takže s něčím naopak musíme přestat, a nevíme, jak na to. Nejde to z různých důvodů, například proto, že řada subjektů je zvyklá dostávat data v určité podobě a trvá na ní, i když to už není zcela oprávněné. Uvedu příklad. Jak víte, po padesáti letech byla ukončena činnost společenství uhlí a oceli. Takže jsme se rozhodli, že údaje o uhelném a ocelářském průmyslu zahrneme do podnikatelského sektoru jako řadu dalších průmyslových odvětví. To ale vzbudilo odpor jejich lobby, která se opřela do Evropského parlamentu a tlačila na něj tak silně, že nám parlament sdělil, abychom v tomto případě udělali výjimku. A my jsme ustoupili.
EURO: Vezměme to z druhého konce: za co byste se pochválili? FRANCHET: Dříve se nám nedařilo v něčem, co jsme hodně zlepšili tím, že jsme před sedmi lety změnili způsob práce. Tehdy jsme totiž zavedli Total Quality Management, který se odvíjí od jedné základní myšlenky: Pokud chcete nějakou organizaci zdokonalit, musíte o to usilovat společně se svými zaměstnanci. Zahrnout je do procesu reflexe této organizace. Tímto způsobem jsme před sedmi lety transformovali systém Eurostatu a teď se o podobnou změnu pokoušíme v jednotlivých statistických úřadech členských států.
EURO: Jaký je váš názor na dilema, zda statistici mají údaje jenom vydávat, nebo je i komentovat? FRANCHET: Musíme si nejprve ujasnit, že statistici jsou tu od toho, aby produkovali spolehlivá data. Spolehlivá znamená vědecky podložená, taková, o nichž ti, kdo je používají, vědí, jak vznikla, a rozumí jim. Soudí, že naše práce končí vysvětlením, jak jsme ke konkrétním datům přišli. A pokud bychom se už pustili do jejich komentování, nemůžeme být jedinými komentátory. Rozhodně si nedělám hlavu s tím, že bych nemohl říct, že ke zpomalení došlo z důvodu poklesu spotřeby nebo kvůli špatným politickým krokům. To říct samozřejmě mohu, ale někdo jiný musí mít možnost se mnou nesouhlasit. Hlavu bych si ale určitě začal dělat ve chvíli, kdyby mi někdo řekl: Vašim údajům nevěřím, protože nejsou správné.
EURO: Jak hodnotíte ekonomickou situaci Evropské unie? Anebo jinak: Nepřipadá vám, že se unie rozšiřuje v nepříliš vhodné době? FRANCHET: To jsou ovšem dvě dost kontroverzní otázky. Mohu vám sdělit pouze své osobní stanovisko. Jsme ve spodní části ekonomického cyklu. Světová stejně jako americká ekonomika roste pomalu a důvěra spotřebitelů je nízká. Domnívám se, že právě to způsobuje současné rozpočtové tlaky a obavy z rozšíření Evropské unie. Proto jsem rád, že se politikové dohodli, že v současnosti se o finančních otázkách diskutovat nebude. Pokud se totiž za rok, za dva vrátíme do horní části ekonomického cyklu, sumy, o kterých se dnes jedná, budou naprosto směšné a nebude se kolem nich dělat dusno. Podíváte-li se na to, kolik peněz se vydává na to, abychom vám pomohli, jde doslova o pár šupů. Jenže se o nich diskutuje zrovna v době, kdy i pár šupů přijde vhod, protože rozpočet je napnutý. Z ekonomického hlediska je ovšem skutečnost, že se chystáme spojit, příležitostí, aby výsledný růst prospěl obrovskou měrou oběma stranám. Byli jsme toho svědky v Řecku, Portugalsku, ve Španělsku. Rychlejší růst skutečně přijde. Ač jsem mírným, rozhodně ne výrazným optimistou, přesto vám říkám, že to tak bude.
EURO: Je v silách Českého statistického úřadu plnit požadavky Eurostatu i v situaci, kdy stále musí řešit následky letních povodní? FRANCHET: Ano. Naštěstí přišli „pouze“ o své sídlo a počítače. Myslím, že momentálně je pro váš statistický úřad jednou z největších priorit nová budova. Důležité je ale i financování a technické zázemí. Při mé návštěvě České republiky se mi od českých ministrů dostalo, když ne stoprocentního ujištění, tak minimálně silné podpory a příslibu opatření, na kterých se samozřejmě bude finančně podílet i Evropská unie, a která by měla zajistit, aby v roce 2004 byl Český statistický úřad opět plně funkční.
EURO: Jsou peníze, které Česko vynakládá na činnost statistického úřadu, dostatečné na to, aby byl úřad rovnocenným národním partnerem v rámci Evropské unie? FRANCHET: Víte, dostatečně velký rozpočet nemá statistik nikdy. Žijeme v informační společnosti a v té každý vyžaduje statistické údaje. Také vaše vláda neustále jezdí do Bruselu a tam se diskutuje pořád dokola o statistice, statistice a zase jen statistice. Právě proto po vás vyžadujeme, abyste byli plně profesionální a poskytovali data, která nikdo nebude moci kritizovat a která budou mít skutečně vysokou kvalitu. I rozpočet by se na základě toho měl vyvíjet. Jenže za statistiku nikdo nelobbuje, nikdo nevyrazí do ulic s pokřikem: Chceme větší rozpočet na statistiku! Sedli jsme si jednou s kolegyní Marií Bohatou nad rozpočet Českého statistického úřadu, který řídí, a srovnávali jej s rozpočty srovnatelných evropských zemí, tedy s Belgií, Portugalskem a Řeckem. Skončil na dně tabulky (běžné výdaje na provoz Českého statistického úřadu představovaly v loňském roce něco přes 700 milionů korun – pozn. red.). Vaším statistikům říkám: stejně se musíte zlepšit, protože rozpočet budete mít nízký vždycky.
EURO: Je to tak špatné, že by to mohlo ohrozit přípravu na vstup do Evropské unie? FRANCHET: V žádném případě ne. Pokud jde o acquis communautaire, je Český statistický úřad možná vůbec nejlépe připraveným úřadem v České republice. Jen se zeptejte mých bruselských kolegů, kteří se svými českými protějšky z příslušných úřadů spolupracují teprve rok, rok a půl. To my už spolupracujeme deset let a velmi efektivně. Priorita je jasná: musíme v tom pokračovat a přípravy dokončit. Měla by se také zlepšit koordinace v rámci českého statistického systému. Jde totiž o dost decentralizovaný systém.
EURO: Pro zajímavost: jaký je roční rozpočet Eurostatu? FRANCHET: Kolem sta milionů eur. Velká část - zhruba 30 milionů – jde na pomoc statistickým úřadům jednotlivých členských, respektive kandidátských zemí Evropské unie na přizpůsobení novým standardům.
EURO: Jak hodnotíte činnost Českého statistického úřadu, pokud jde o kvalitu dat? FRANCHET: Myslím, že je dobrá. Úřad ale musí pokračovat v odborném vzdělávání a proškolování, protože řada věcí se mění a je třeba se přizpůsobovat evropským standardům. Vím samozřejmě, že je tu lidský problém - platy statistiků jsou nízké. Někteří pracovníci přicházejí z univerzit, přičemž s jejich typem kvalifikace by měli příležitost získat práci v soukromých firmách nebo v bankách, a to za daleko vyšší plat. To je problém, ale stejný existuje i u nás.
EURO: Co soudíte o aktuálnosti údajů Českého statistického úřadu? FRANCHET: Pracovníci úřadu jsou kvalitní, odvádějí kus dobré práce, ale zveřejňování dat jim trvá příliš dlouho. Například první odhad čtvrtletního HDP zveřejňují 80 dnů po referenčním období. Přitom by jim to mělo trvat 30 dnů. V současnosti nemají v kratší době k dispozici dostatek potřebných údajů, ale zkrátit časový horizont prostě budou muset.
EURO: Sami představitelé Českého statistického úřadu hovoří o špičkové úrovni české statistiky zahraničního obchodu a inflace. Souhlasíte s tím? FRANCHET: Mají pravdu. Jenže pokud jde o zahraniční obchod, dnem, kdy se Česko stane členem Evropské unie, skončí s evidencí celních údajů o zahraničním obchodu s členskými zeměmi unie a data od celníků bude muset úřad nahradit údaji sbíranými od podnikatelů samotných. My už s jistotou víme, že kvalita půjde rázem dolů. Je zcela jisté, že první údaje o zahraničním obchodu, které v roce 2004 zveřejní, budou velkým šokem. I ve všech ostatních zemích tomu tak bylo. Na řešení společně pracujeme, ale přesto to bude problém.
EURO: Zaznamenal jste spor našeho statistického úřadu s Úřadem pro ochranu osobních údajů v souvislosti s ochranou dat při sčítání lidu? FRANCHET: Zaznamenal. Na evropské úrovni zažíváme obdobné spory. Nové instituce vždycky musejí ukázat svou sílu. Existuje evropské nařízení, které se tím přímo zabývá. Jde o nařízení o ochraně soukromé osoby a v jednom z jeho odstavců se uvádí, že statistický úřad má právo přístupu k osobním údajům. Ale musí současně udělat maximum pro jejich ochranu, a to také Český statistický úřad s velkou pečlivostí činí. Osobně si myslím, že šlo o zcela planou hádku.
EURO: Co soudíte o budoucnosti sčítání lidu? Myslíte si, že je optimální a reálné i nadále zjišťovat údaje detailním dotazováním každého občana? Jakou metodiku byste osobně preferoval? FRANCHET: Nejlepší metodu zřejmě používají severské země. Mají špičkové registry obyvatel a z nich mohou získávat řadu cenných údajů o svém obyvatelstvu. Každých deset let navíc provádějí nová šetření a na jejich základě korekce. Náklady jsou velmi nízké. Je to ten nejlepší systém. Vybudovat takový registr stojí spoustu peněz. Pokud tedy registr nemáte, musíte se spolehnout na sčítání obyvatel. Můžete jej ovšem dělat jinak než dosud, tak jako třeba Britové nebo Francouzi. Sčítání provádějí každoročně, nicméně pokaždé sbírají pouze určitý segment dat. V zásadě jde o takové rotační sčítání, o množství drobných šetření - pokaždé jiné. Na statistický úřad i jeho rozpočet je to menší nápor než jedna velká sonda za deset let.
