Tři měsíce po vzniku samostatného Československa v lednu 1919 přijalo Revoluční národní shromáždění zákon o organizaci statistické služby. Byl založen Státní úřad statistický jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními, mezi něž patřilo i sčítání lidu.
Foto: ČTK, Český statistický úřad
Počátek organizované statistiky v českých zemích sahá do roku 1873, kdy vznikla první statistická kancelář jako samostatné pracoviště financované z podpory zemského sněmu. V průběhu 90. let 19. století se pak objevila myšlenka přeměnit tuto kancelář na zemský úřad, která vycházela z potřeby statistických údajů zejména pro orgány zemské samosprávy. Roku 1897 proto vznikl Zemský statistický úřad pro Království české, jehož součástí byla Statistická komise jako poradní orgán a dále Statistická kancelář, která prováděla sběr údajů a vytvářela z nich statistická data.
Obraz o stavu a vývoji
Po vzniku Československé republiky zahájilo v listopadu 1918 činnost Revoluční národní shromáždění, které na své schůzi v lednu 1919 projednávalo i návrh zákona o organizaci statistické služby. Sociálně-politický výbor doporučil uzákonění jednak Statistické rady státní jako sboru poradního a usnášejícího, jednak Státního úřadu statistického jako orgánu výkonného.
„Účelem statistické služby je podávat obraz o stavu a vývoji poměrů v celém státě, jejichž konečným cílem je dosažení hospodářského blahobytu, mravnosti, zdatnosti a zdraví všeho obyvatelstva,“ psalo se v charakteristice státní statistiky. „Tyto snahy ovšem nemohou být řízeny náhodou nebo pouhým instinktem, nýbrž přesně a soustavně, tedy vědecky. To však předpokládá znalost všech skutečností a poměrů ve státě. Zjistit tato fakta, vystihnout, co je na nich typického, jaké vztahy a vzájemné souvislosti vykazují, jakými zákonitostmi se řídí jejich vývoj, to je úkolem statistické služby,“ stálo v definici návrhu. Zákon byl většinou poslanců přijat a 28. ledna 1919 vešel v platnost.
Marná snaha ředitele
Prvním předsedou Státního úřadu statistického se stal Dobroslav Krejčí, který už předtím vedl Zemský statistický úřad. Fungování nové instituce bylo ale podmíněno vydáním vládních nařízení, na kterých se politici zpočátku nemohli shodnout. Šlo především o stanovení statutu Statistické rady i Státního úřadu.
Netrpělivý Krejčí neúnavně předkládal a urgoval své návrhy příslušných vládních nařízení. Protahující se mírová jednání, nepokoje v pohraničí i doutnající sociální napětí ovšem řešení neustále odsouvaly. Krejčí, zklamaný tímto vývojem, proto už v červenci 1919 na svou funkci rezignoval.
Novým předsedou statistického úřadu a zároveň statistické rady se stal František Weyr, profesor ústavního práva na brněnské Masarykově univerzitě, který měl zkušenosti ze Zemské statistické kanceláře v Praze i z vídeňské Ústřední statistické komise. Statut obou institucí byl schválen a úřad mohl koncem roku 1919 začít konečně naplno pracovat. Brzy vzrostl také počet zaměstnanců z původních 34 až na 220.
Děrování začíná
Již při vzniku úřadu bylo zřejmé, že pro velká statistická šetření, například pro sčítání lidu (probíhalo vždy v desetiletých intervalech), bude nutné zajistit potřebné strojní zařízení. V dubnu 1920 proto Státní úřad statistický objednal na zkoušku 13 děrovacích a čtyři třídicí stoje od firmy Powers Accounting Machine. První prací na těchto strojích bylo zpracování materiálů o přirozené obměně obyvatelstva v průběhu válečných let.
Strojový park se pak velmi rychle rozrůstal. Roku 1929 měla strojovna šest automatických děrovacích strojů, jednu ruční děrovačku, 14 třídicích strojů a čtyři snímací stroje, takzvané tabelátory. Roku 1939 bylo strojově zpracováváno už 19 druhů různých statistik. Počet naděrovaných štítků se zvýšil na šest milionů, přičemž tabelačními stroji prošlo 19 milionů a třídicími dokonce 327 milionů štítků.
Jediným problémem úřadu byl nedostatek vhodných prostor. Zpočátku sídlil v provizorní budově v Karlíně, později v zadní části novostavby Úrazové pojišťovny v ulici Dukelských hrdinů.
Dobroslav Krejčí (1869–1936)
Narodil se 10. ledna 1869 v Humpolci. Roku 1898 nastoupil do nově vytvořeného Zemského statistického úřadu a od roku 1905 byl jeho ředitelem. Po vzniku Státního úřadu statistického roku 1919 se stal také jeho prvním předsedou, ve funkci ale vydržel jen pár měsíců. Byl tvůrcem prvního československého zákona o statistice a dalších navazujících dokumentů. Jeho publikační činnost zahrnuje přes 100 významných prací věnovaných vedle statistiky národnímu hospodářství a právu. Zemřel 24. července 1936 v Praze.
Statistici v novém
Počátkem druhé světové války byla statistická činnost v Čechách a na Moravě výrazně omezena. Tehdejší předseda Státního úřadu statistického Jan Auerhan byl dokonce roku 1942 zatčen gestapem a následně zastřelen. Perzekuována pak byla i řada dalších pracovníků. Někteří z nich byli popraveni, jiní zemřeli v koncentračních táborech.
Bezprostředně po skončení války byl zřízen Státní úřad statistický s celostátní působností, s cílem obnovit vysokou předválečnou úroveň československé statistiky. Po roce 1948 se ovšem činnost úřadu zaměřovala hlavně na národohospodářské úkoly a kontrolu plnění plánu.
Teprve po pádu komunismu roku 1989 se znovu otevřel prostor pro jinou práci, například zpracování voleb. Roku 1993 vznikl současný Český statistický úřad, který převzal všechny kompetence národního statistického úřadu. Od roku 2004 sídlí v nové budově v Praze 10 a jeho fungování upravuje zákon o statistické službě z roku 2001.