Proud pro domácnosti od ledna zdraží v průměru o 9,1 procenta
Topíte doma elektrickým přímotopem? V tom případě jej od 1. ledna buď vypněte, nebo si pořiďte výnosnější zaměstnání. Ceny elektřiny pro domácnosti a další drobné odběratele totiž od počátku roku 2008 vzrostou. „V průměru o 9,1 procenta,“ oznámil minulý týden předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josef Fiřt. V tomto navýšení však není dosud započítána nová ekologická daň, která by měla přidat další procento navíc. Sazba této daně je 28,30 koruny za vyrobenou megawatthodinu. Neplatí se pouze v případě, že proud je vyprodukován z obnovitelných zdrojů, třeba ve větrných elektrárnách.
Regulační brzda.
Cena elektřiny se bude lišit podle toho, od kterého obchodníka domácnosti proud odebírají. U společnosti ČEZ distribuce ze skupiny ČEZ vzroste od ledna příštího roku o osm procent, klientům Pražské energetiky o 10,2 procenta a odběratelům E.ON Distribuce o 11,1 procenta. Nejcitelněji dopadne zdražení na domácnosti, které využívají přímotopy. Energetický regulační úřad ve svých propočtech uvádí, že rodina, která žije v Praze a proudem vytápí rodinný dům, zaplatí za elektřinu v roce 2008 o 17 procent více než letos. Celkem zhruba 35 tisíc korun. Zdražení elektřiny však mohlo být ještě citelnější. Většímu nárůstu zabránil stát, respektive regulátor. Konečnou cenu elektřiny pro domácnosti totiž tvoří z 55 procent silová elektřina, zbytek státem regulované služby, třeba poplatky za její distribuci. ERÚ však oznámil, že poplatky za tyto služby zvýší jen nepatrně, o 1,7 procenta, čímž zjednodušeně řečeno v celkovém součtu utlumil meziroční nárůst velkoobchodní ceny, která není regulovaná. Ta je pro příští rok v porovnání s letoškem o 14,4 procenta vyšší. „Regulovaná složka roste pomaleji než očekávaná inflace,“ zdůraznil Fiřt.
Firmám více.
Ještě více než domácnostem však vzroste cena elektřiny pro velké odběratele, tedy především firmy. Hodnota regulovaných složek totiž velkoobchodní cenu neovlivňuje natolik významně jako v případě domácností. Po započtení všech služeb a dalších poplatků vzrostou velkoodběratelům ceny elektřiny od ledna příštího roku zhruba o 13,5 procenta. Sdružení velkých spotřebitelů předpokládá, že zdražování bude pokračovat i v dalších letech. Organizace na základě průzkumu mezi stovkou firemních respondentů odhaduje, že v roce 2008 dosáhne velkoobchodní cena za megawatthodinu elektřiny 1556 korun proti letošním 1343 korunám. V roce 2009 by se měla velkoobchodní cena megawatthodiny pohybovat na úrovni kolem 1626 korun za megawatthodinu.
Citelný nedostatek.
Elektřina zdražuje v celé Evropě, neboť poptávka po proudu již delší dobu převyšuje nabídku. Výroba elektřiny byla totiž v Evropě několik desetiletí opomíjeným ekonomickým odvětvím. Nové zdroje se takřka nestavěly, příliš se neinvestovalo ani do již existujících výrobních kapacit. S rostoucí evropskou ekonomikou však stoupá i spotřeba proudu. Investoři sice začali ve velkém stavět nové zdroje, ty však budou mnohdy uvedeny do provozu až za několik let a zastaralé elektrárny zvládají jen stěží pokrýt potřeby odběratelů. Do odhadů, o kolik vzrostou ceny elektřiny v následujících letech, se odborníci nechtějí příliš pouštět. Počítají nicméně se zdražením v řádech procent. „Rozhodně se však již nebude jednat o konvergenci cen s okolními státy, především Německem, “ tvrdí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. To byl jeden z hlavních důvodů, proč cena elektřiny rostla v předchozích letech, alespoň tím argumentoval ČEZ. V současné době je rozdíl ceny dlouhodobých kontraktů na dodávky proudu mezi Německem a Českem minimální. V Německu jsou v průměru o deset procent vyšší, v Polsku srovnatelné. Nejvyšší ceny v regionu má nyní Slovensko, zhruba o dvacet procent vyšší než v Česku. Zdražení elektřiny v následujících letech bude zřejmě nejvíce ovlivňovat vývoj ceny zemního plynu a ropy. Když se totiž v Evropě nyní spouští nějaký nový zdroj, většinou vyrábí elektřinu ze zemního plynu. V porovnání s klasickou tepelnou, případně jadernou elektrárnou je jeho produkce mnohem dražší, což ovlivňuje i ceny elektřiny vyráběné v klasických zdrojích. Mírné zlepšení současných cenových trendů lze předpokládat až v okamžiku, kdy energetické firmy zprovozní větší počet nových klasických, případně jaderných elektráren. Na to si ovšem budou muset odběratelé ještě několik let počkat.
