Deficit soustavy veřejných rozpočtů je alarmující
Návrh státního rozpočtu na rok 2001 počítá s meziročním růstem hrubého domácího produktu o tři procenta, průměrnou nezaměstnaností 9,4 procenta a inflací 4,4 procenta. Výdaje státu plánované ve výši 605,5 miliardy korun znamenají, že téměř polovina resortů bude v příštím roce hospodařit s menším množstvím finančních prostředků, než měly k dispozici letos. Příjmy státního rozpočtu by měly dosáhnout 627,5 miliardy korun. Příjmy státu však hodlá resort financí těsně před odesláním vládního návrhu do Poslanecké sněmovny podrobit revizi na základě nových makroekonomických odhadů po zveřejnění výsledků růstu hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí. Ministr financí zároveň počítá s tím, že v definitivním návrhu bude deficit financí státu činit dvacet miliard korun, k čemuž sociálnědemokratický kabinet zavazují dodatky k opoziční smlouvě mezi ČSSD a ODS. Ve hře jsou i daně. Předpoklady ministerstva financí by částečně mohla zhatit tradiční podzimní úprava zákona o daních z příjmů. Strany čtyřkoalice budou požadovat snížení sazby korporační daně na pětadvacet procent. Jen prosazení tohoto návrhu by znamenalo ochuzení státní kasy až o dvacet miliard korun. Pokles daňového zatížení podniků ovšem blokují politické dohody mezi ČSSD a ODS, a je málo pravděpodobné, že by ODS chtěla smlouvy porušit. Opozice rovněž navrhuje, aby se výrazně zvýšily fixní částky, které si mohou od základu daně odečítat občané. O těchto návrzích se bude tvrdě vyjednávat a opět bude záležet především na tom, jak se zachová smluvně opoziční partner vládní sociální demokracie. Klausova formace se zatím kloní k názoru, že nejprve by měly klesnout výdaje státu, a teprve potom je možné radikálnější snížení daní. Jisté kompromisy však nevylučuje. Kouzla jsou dovolena. Proti první vládou navrhované verzi se nyní příjmy státu zvyšují o 24,6 miliardy korun. V navýšení se odráží budoucí zisk dvaceti miliard korun z prodeje licencí na mobily třetí generace UMTS. O dvě miliardy se zvýšil odhad výběru sociálního pojištění, zbytek celkové sumy tvoří výnosy resortů z pronájmu majetku. Návrh státního rozpočtu ovšem není věrnou bilancí hospodaření státu. Značná část výdajů půjde mimo něj, prostřednictvím fondů bydlení a dopravy. Jejich vyvedením si vláda vytvořila prostor pro snížení výdajů státního rozpočtu ve výši zhruba deseti až patnácti miliard korun. Do rozpočtu nebude započítána ani letošní ztráta Konsolidační banky (rozpočtová pravidla to vládě neukládají). Ta se po prvním pololetí odhaduje na dvacet miliard korun, ovšem zatím bez nevyčíslené sanace Investiční a Poštovní banky. Skutečný deficit se tak bude pohybovat okolo částky 51 miliard korun. „Kdybychom věděli, jaká bude skutečná ztráta Konsolidační banky, tak bychom ji do rozpočtu zahrnuli. Bráníme se tomu právě proto, že je to položka, která se velmi obtížně predikuje. Pro letošní rok jsme řekli, že bude do padesáti miliard, v současné době to vypadá, že číslo bude výrazně nižší. Vzhledem k volativitě této položky je rozumné, aby byla vedena zvlášť. Nicméně pro příští kalendářní rok je to naposledy. Nová rozpočtová pravidla přikazují, že v rozpočtu na rok 2002 už ztráta Konsolidační banky musí být vedena, konstatuje ministr financí. Pomůže privatizace. Ačkoliv jednání Parlamentu (vláda mu návrh musí doručit do konce září) se soustředí především na státní rozpočet pro příští rok, ekonomy více znepokojuje soustava veřejných financí. Rozvaha rozpočtů obcí, státních fondů, všeobecné zdravotní pojišťovny a dalších státních institucí vykáže roční schodek ve výši 140 miliard korun. Za alarmující označil tuto částku guvernér centrální banky Josef Tošovský. Zvýšené výdaje pokládá za příznak blížících se voleb. Znepokojen je ovšem i ministr financí Pavel Mertlík. „Problém růstu fiskálního deficitu je vážný problém. A postupně dostát maastrichtskému kritériu bude nesrovnatelně těžší než srovnat deficit státního rozpočtu. Politické dohody mezi ČSSD a ODS na stav veřejných rozpočtů myslely a ministerstvo financí bude postupovat tak, aby Česká republika v roce 2003 maastrichtským kritériím dostála. To znamená, abychom byli připraveni na vstup do Evropské unie, i co se týče stavu veřejných financí, říká Mertlík. Vláda také doufá, že stav financí vylepší v příštím roce prodejem lukrativních podílů v polostátních firmách. K mání budou například Český Telecom, České radiokomunikace a Komerční banka. Ministerstvo financí očekává, že tato privatizace by mohla vynést až devětadvacet miliard korun.
