Ministerstvo vnitra zaplatilo na penále přes sto milionů
Měřítka prosperity neminula ani tradiční státní monopol – výrobu cenin. Ostatně už nejde o monopol. Příslušnou certifikaci má i řada soukromých firem. U nás například Victoria Security Printing, založená začátkem devadesátých let Viktorem Koženým. Státní tiskárna cenin (STC), v povědomí veřejnosti spjatá především s výrobou bankovek, tudíž o státní zakázky usiluje v běžných obchodních soutěžích. Ředitel tiskárny Richard Bulíček připouští, že tuzemská konkurence, tvořená dále Poštovní tiskárnou cenin, není příliš ostrá, protože nedisponuje tak dobrou technologií a technikou. O to mocnější je ale v zahraničí. Tisknout venku například bankovky, natož pak další ceniny, by nebyl problém. V zahraničí se vyráběly první bankovky první československé republiky a mnohé země tak činí dodnes. Ve Státní tiskárně cenin se až do roku 1989 tiskly bankovky pro Kubu a předtím také pro Polsko, Rumunsko, Guineu, Zair, Mali. Úvodní upozornění je důležité proto, aby následující čísla o ekonomice podniku nebyla chápána jako výsledek přímé státní intervence. Vazba mezi státními institucemi a státní firmou má totiž sice stále váhu, ale ne za každou cenu. Ekonomickým a technologickým zdravím Státní tiskárna cenin stejně jako například další státní podnik Budějovický Budvar popírá vžitý názor, že stát je nejhorší vlastník. Co pak? Revoluce zastihla STC jako dobře utajený podnik, který ovšem na exkluzivní závětří, chráněné i od relativně příjemného povětří plánovaného hospodářství, doplatil zastaralým strojním vybavením i systémem práce. V roce 1990 měla tiskárna tržby asi devadesát milionů korun, loni pět set padesát. I když vezmeme v úvahu poměrně strmou inflační křivku v uplynulém desetiletí, je to zvýšení o tři čtvrtiny. Je třeba také vzít v úvahu, že v minulých letech byly kompletně vyměněny bankovky, občanské průkazy a cestovní pasy. Je však třeba také říct, že třetinu tržeb STC vytváří mimo státní zakázky produkcí pro soukromé subjekty. Mimochodem výrobu předchozích občanských průkazů zadalo tehdejší federální ministerstvo vnitra, vedené Koženého přítelem Petrem Čermákem, tiskárně Victoria Security Printing. „Pro stabilitu rozvoje podniku je klíčová diverzifikace sortimentu výroby, protože například výměna bankovek nebo průkazů je zakázka krásná, ale jen dočasná. V prvních letech po listopadu 1989 tvořily osmdesát procent obratu bankovky. Loni na ně připadalo asi dvě stě milionů korun, na doklady přes šedesát milionů, na ostatní ceniny 188 milionů korun. Výpadek, třeba dočasný, jednoho sortimentu je třeba nahradit vzestupem jiného. Proto jsou pro nás důležité ty ostatní ceniny – akcie, dluhopisy, obligace, směnky, šeky, kolky, jízdenky, dálniční známky, technické průkazy vozidel, stravenky a podobně. K tomu ještě v rámci volných kapacit patří běžná komerční výroba. Jednotlivě to nejsou takové objemy jako třeba u bankovek a státních dokladů, ale vcelku je to poměrně značný a hlavně víceméně stálý objem tržeb, říká Bulíček, který je v čele podniku od roku 1991. S jeho působením je spjata zásadní modernizace podniku, do níž bylo v letech 1990 až 2000 investováno osm set dvacet milionů korun. V letech 1991 a 1992 to bylo přes čtyři sta milionů do technologie na přípravu a výrobu bankovek. Ředitel tvrdí, že díky tomu jsou současné bankovky, vyráběné podle výtvarného návrhu Oldřicha Kulhánka, s ryteckými přepisy Miloše Ondráčka a Václava Fajta, chráněny proti padělání na nejvyšší světové úrovni. Přitom technicky by bylo možné – pokud by Česká národní banka s takovým požadavkem přišla – bezpečnostní prvky ještě rozšířit. „Tisk bankovek je specifická záležitost a existuje minimální počet výrobců těchto technologií. Tiskneme na strojích anglického výrobce, na stejných se tisknou německé marky, švýcarské franky, rakouské šilinky. Nadstandard. Víc než výlučnou pozicí na trhu je specifické postavení Státní tiskárny cenin dáno výrobním sortimentem, který tvoří ekvivalenty miliardových hodnot. Vlastní ozbrojená bezpečnostní služba, vzájemně jištěná za neprůstřelnými skly, kamery nepřetržitě monitorující výrobní provozy, ale i okolí budovy. „Stalo se, že naše systémy ochrany objektu pomohly policii zadržet vykradače aut na ulici, říká ne bez uspokojení Bulíček. Přísná evidence návštěvníků, které nespustí z očí prověření pracovníci. Další bezpečnostní systémy, o nichž se nemluví. Pravidelný bezpečnostní audit výroby bankovek dělá v tiskárně auditor centrální banky. K tomu až do očí bijící úzkostlivý pořádek. Do lesku vymydlené podlahy, čisťounké zdi a na nich množství exponátů z produkce tiskárny, ale také o výrobě cenin vůbec. Pastva pro milovníky historie. „Za války a v šedesátých letech část archivu podniku zmizela. Abychom zkompletovali archiv československých bankovek, nakupovali jsme na burzách a v aukcích. Bulíček nezapírá, že je na pořádek pedant. Pro podnik pracuje architektka, která má na starosti vnitřní vybavení i exteriéry. „Všechno musí mít úroveň. I prostředí podniku je naše reference. Kromě strojů a technologie se při investiční výstavbě zaměřujeme na české dodavatele. Jejich výrobky jsou stejně dobré jako ze zahraničí a za méně peněz. Pozornost věnovaná vzhledu a pořádku má však i objektivní příčiny. Při výrobě bankovek a vůbec cenin nesmí zmizet ani odřezek, zdánlivě naprosto nepotřebný. „Může se stát, že při kontrole zakázky něco nehraje. Pak je třeba jít do odřezků a hledat. Odpad lze likvidovat, až je vše prověřeno, zkontrolováno, podepsáno a převzato. Centrální personalizace. Státní tiskárna cenin zažila ve své novodobé tržní historii dvě období prudkého vzestupu. První, na počátku devadesátých let, bylo spojeno s celkovou obměnou bankovek a dokladů. Druhé zažívá dnes, přičemž jeho počátky sahají opět do první poloviny devadesátých let, kdy ve spolupráci Rumlova ministerstva vnitra a Státní tiskárny cenin vznikal projekt poněkud krkolomně nazývaný centrální personalizace dokladů. Státní tiskárna cenin pro něj za 220 milionů korun zřídila nový supermoderní závod v pražských Holešovicích. Tato investice se rozhodně vyplatí, protože pětiletý kontrakt s ministerstvem vnitra má hodnotu půldruhé miliardy. „Speciální projekty mají vyšší ziskovost, konstatuje ředitel Bulíček lakonicky. Jedná se o nový způsob personalizace neboli vyplňování nových občanských průkazů a cestovních pasů. Postup je takový, že na obvodním úřadu vyplníte žádost a přidáte fotografii a podpis. Tyto podklady putují na pracoviště ministerstva vnitra, kde podle centrálního registru obyvatel porovnají údaje uvedené v žádosti a naskenují data, fotografii a podpis. Ty pak v digitální podobě cestou odešlou do příslušného provozu Státní tiskárny cenin. Zde elektronické a výkonné stroje (šest set občanek a 450 pasů za hodinu) digitálně vytisknou údaje do dokladů a opatří je krycí bezpečnostní fólií. Nešťastný padělatel. Občanský průkaz i cestovní pas je zabezpečen řadou ochranných prvků, které jsou implementovány do papíru, tisku, použitých barev, digitalizace dat a do krycích fólií. Dominantním ochranným prvkem jsou speciální hologramy, vyvinuté v součinnosti s STC v zahraničí pro naše potřeby. „Je velmi důležité, že fotografie v těchto dokladech je tištěná, nikoliv vložená a lepená, protože výměna fotografie je nejčastější způsob padělání dokladů, říká Bulíček a – patrně s trochou nadsázky tvrdí, že takovéto doklady neumí padělat ani tajné služby. Česká republika je po USA, Británii a Jihoafrické republice čtvrtou zemí na světě, která laminuje u cestovního pasu na stránku s daty supertenkou holografickou fólii o síle osmi mikronů. Kromě eliminace podvodů s doklady a jejich falšování mají nové dokumenty tu přednost, že jsou kompatibilní s evropskými standardy. V případě pasů to má znamenat i vyšší komfort pro cestující v podobě rychlejšího odbavení. Pasový úředník načte velmi rychle data ze strojově čitelné zóny dokladu a zjistí s pomocí počítače, nejste–li nežádoucí nebo hledaná osoba. Samozřejmě má–li příslušnou čtečku. Zatím je používají na letištích, ale postupně jimi mají být vybaveny všechny hraniční přechody. Volná kapacita. Výměna dokladů nebude plošná, to by ministerstvo vnitra zruinovalo, ale postupná – tak jak budou dobíhat staré doklady. Naostro začala výroba nových občanek a pasů v polovině loňského roku. Původně to mělo být od února, ale ministerstvo vnitra nestihlo termín. Bulíček se k tomu odmítl vyjádřit, ale podle spolehlivých informací týdeníku EURO musel Grossův úřad zaplatit na penále přes sto milionů korun. Minulý týden byla na digitální linku po řadě potíží připojena i Praha, takže nyní běží výroba nových dokladů v normálním režimu. Hala sousedící s provozem centrální personalizace je zatím prázdná, ale Bulíček nevylučuje, že se v ní časem objeví obdobná výrobní linka. Tiskárna zpracovává pro ministerstvo dopravy studie vydávání a výroby nových řidičských průkazů. Jednou z variant je i centralizace na způsob občanských průkazů a cestovních pasů. Otázku, zda se to nemohlo řešit současně, ponechává Bulíček opět bez odpovědi s tím, že to není jeho kompetence. Fakt je, že převod agendy řidičských průkazů z ministerstva vnitra, respektive policie, na ministerstvo dopravy se nepovedl, takže Státní tiskárně cenin byly texty pro výrobu nových řidičských průkazů (nových textem, nikoli technologií výroby) zadány až koncem minulého roku.
