hmotné rezervy
Rotační smlouvy, obměny, půjčky, prodeje.
To jsou klíčové operace, které umožňují soukromým subjektům vydělávat desítky i stovky milionů korun na rezervách státu. O tom, že je Správa státních hmotných rezerv (SSHR) zdrojem nezanedbatelných soukromých zisků, se mluví už delší dobu.
Trestní oznámení, směřující k podezřelým kontraktům, podal 17. června na Nejvyšším státním zastupitelství otec ministra spravedlnosti Pavla Blažka - novinář Pavel Blažek. „Dostal jsem se k závažným informacím a dokumentům. Radil jsem se se synem před tím, než se stal ministrem, jestli mám podat trestní oznámení. Obrátil jsem se na něj kvůli bezpečnosti jeho rodiny, protože to je velmi senzitivní záležitost. Shodli jsme se, že jde o natolik závažné informace, že mám trestní oznámení podat,“ sdělil týdeníku Euro Blažek.
Reakce vyšetřujících orgánů jsou vlažné.
„Moc se omlouvám, ale k vašim dotazům nebudeme poskytovat žádné informace,“ odpověděl na otázku, v jakém stadiu vyšetřování je, mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. „Vaši informaci potvrdit nemohu,“ opáčila i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Když ale zjistila, že týdeník Euro má konkrétní informace, potvrdila, že případ byl přidělen její podřízené. „Oficiální vyšetřování zatím ale neběží. Oznámení je standardně prověřováno podle zákona o policii, státní zástupce si samozřejmě vyžádá všechny informace,“ sdělila nakonec Bradáčová.
Pavel Blažek se v trestním oznámení věnuje především kontraktu Státních hmotných rezerv se společností Viktoriagruppe, narazil i na překupování uskladněné bavlny. „Patnáctého května jsem v kuřárně Vrchního soudu v Praze náhodně vyslechl část rozhovoru tří mužů. Hovořili o tom, že jim senátor Jiří Dienstbier měl nabídnout nějakou dohodu ohledně obchodu se Státními hmotnými rezervami s tím, že disponuje závažnými dokumenty, které jak jsem vyrozuměl, se týkaly i těchto mužů. Věci jsem nerozuměl, ale začal jsem se o ni blíže zajímat,“ popsal policii Blažek, proč podal trestní oznámení.
Týdeník Euro už na některé podezřelé kontrakty v minulosti upozorňoval (Euro 26/2010). Stačilo například půjčit si od státu obilí a obratem ruky mu ho zpět prodat. Na tento kšeft přišly firmy Prakov a Koart, které jako obchodní partneři SSHR do té doby u správy vydělávaly na jiných komoditách.
Prakov přitom patří se společnostmi Hramax a Kovmat Trade k zakladatelům privátní komoditní burzy Hraprako, založené v roce 2007, přes kterou si SSHR obstarává nezanedbatelnou část rezervního sortimentu. Se správou vydatně obchodoval i Agrofert Andreje Babiše.
Jak takový byznys funguje? Model půjček už byl popsán. U skladovaných paliv jsou používány také takzvané rotační smlouvy. V jejich rámci může ochranitel rezervy určitou částí komodity volně disponovat: výhodně ji na trhu prodat, následně za výhodnější ceny dokoupit a doplnit zpět. Podobně to funguje i u obměny, kdy se komodita ohrožená expirační dobou se ziskem „vyskladní“ a nová „naskladní“. Na trhu se dá tímto způsobem se sortimentem cenově zajímavě čarovat.
Místopředseda SSHR Tomáš Perutka, který na správě působí necelý rok, se ke zjištěním týdeníku Euro nechtěl konkrétně vyjadřovat. Jak řekl, počínaje 1. říjnem přebírá vedení instituce nový předseda - bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník, takže by to nebylo korektní.
Na dění v SSHR už v minulosti upozorňovala BIS. Nyní jsou závažné informace v rukou policie. Jak s nimi naloží, uvidíme.
