Návrh změny zákona o hospodářské komoře a agrární komoře nepostrádá ekonomické zdůvodnění. Podle něho státní kasa o nic nepřijde, protože o co méně jí zaplatí podnikatelé, o to větší budou zdanitelné výnosy komor, a to díky registračnímu poplatku, který každoročně vyberou.
Předpokládá se, že přibližně polovina takto získaných peněz se využije k podpoře zázemí pro podnikatelské a zaměstnavatelské subjekty, hlavně pak nejspíš na vybudování a provoz projektu Informačních míst pro podnikatele. Asi pětina peněz vybraných od podnikatelů za registraci má sloužit na financování programů podpory malého a středního podnikání, které zatím platí většinou státní rozpočet. Zbývajících třicet procent prostředků chtějí komory využít na kvalifikované zastupování zájmů. Jakou částku jsme to tu vlastně rozkrájeli? Těžko odhadovat. V tuzemsku je zhruba 700 tisíc podnikatelských subjektů, na něž by povinná registrace dopadla. Zřejmě zdaleka ne všechny jsou ekonomicky aktivní a podnikatelé by je spíš zrušili, než by za ně zbytečně platili. Komorami požadované poplatky za registraci jsou také odstupňované podle velikosti firmy, jejího obratu či jmění. Vezměme tedy 700 tisíc subjektů a nejnižší sazbu za registraci - tisíc korun. A vyjde nám 700 milionů ročně.
