Státní kasaři

Návrh státní pokladny je hotov, ale k cíli je ještě daleko

Rozhodnutí o vytvoření státní pokladny již nelze déle odkládat. Tak zní jedna z klíčových vět návrhu na zřízení této pokladny, který má týdeník EURO k dispozici. Vláda o něm bude jednat pravděpodobně ještě v lednu. Česká republika se již před lety rozhodla, že vytvoří velkou pokladnu, do které soustředí všechny peníze ze státního rozpočtu. Dlouho se vytvářely nejrůznější analýzy, které měly stanovit nejvhodnější způsob fungování eventuální státní pokladny. V červenci roku 2003 začal česko-francouzský twinningový projekt. Nyní tým náměstka Eduarda Janoty ve spolupráci s francouzskými odborníky vypracoval text, který by měl být podkladem pro zahájení prací na zákoně o státní pokladně. Jaký je důvod náhlého spěchu ministerstva? České republice hrozí nejen ztráta téměř 100 milionů korun, které na tento projekt již věnovala Evropská unie, a dalších více než sta milionů, jež chce unie ještě poskytnout. Kvůli průtahům chtějí podíl na projektu opustit také francouzští experti. Pravděpodobně jsou zvyklí na jinou, poněkud flexibilnější spolupráci. Jde ovšem také o další hrozící finanční ztráty z neuskutečněných projektů financovaných z Evropské unie, která vyžaduje poměrně striktní pravidla pro uvolňování přidělených finančních prostředků a jejich kontrolu. A k tomu má rovněž sloužit státní kasa. „V případě, že nebude systém státní pokladny v nejbližší době realizován, zůstane Česká republika jednou z mála zemí, která jej nevybudovala. Všechny okolní nově přistoupivší státy (Polsko, Slovensko a Maďarsko) již takový systém vytvořily, nebo vytvářejí,“ uvádí ministerstvo financí.

Vše na jednom účtu.

Kvůli vzniku pokladny nechce ministerstvo financí vytvářet novou instituci, jak to udělalo například Slovensko či Maďarsko. Centrální řízení státních financí, kterým v podstatě pokladna má být, bude fungovat pod ministerstvem, které tak posílí své pravomoci, především v kontrole rozpočtových prostředků. Veškeré prostředky státního rozpočtu budou vedeny na jednom účtu u České národní banky. Například peníze, které od státu dostanou státní fondy a příspěvkové organizace jsou uloženy na základě jejich vlastní vůle, což se ministerstvu financí nelíbí. Chce je dostat pod svou kontrolu. „Prostředky v celkové hodnotě přesahující 25 miliard korun jsou vedeny a spravovány v různých komerčních bankách, není zaručena jejich stoprocentní správa a kontrola ze strany správce státního rozpočtu,“ stojí v dokumentu. Centrální řízení příjmů a výdajů rovněž umožní, aby se při špatném vývoji příjmů rozpočtu výdaje okamžitě omezily. „Institut státní pokladny přinese státu možnost aktivně bez časového zpoždění řídit svá aktiva a pasiva. Tato aktivní role existuje v rozpočtových pravidlech převážné většiny vyspělých zemí,“ uvádí ministerstvo financí. Co to znamená? Pokud vznikne neplánovaný deficit státního rozpočtu, nebude k jeho krytí potřeba vydat emisi dluhopisů, či přijmout úvěr. Pro krytí schodku se okamžitě použijí nevyužité prostředky, které v pokladně leží. „Znamená to poměrně radikální odklon od tradičního způsobu hospodaření státu,“ konstatuje se ve zprávě s tím, že budou přesně stanovena pravidla, kdy a za jakých okolností tak bude moci vláda učinit. Na podporu státní pokladny chce ministerstvo zřídit integrovaný informační systém, kterým se bude pokladna obsluhovat. Bude se v něm provádět jak rozpočtové plánování a příjmy i výdaje státu, tak řízení dluhu a hotovosti. V systému by měla být centralizovaná veškerá účetní a finanční data, což umožní snadnější a především rychlejší kontrolu.

Třetí etapy netřeba.

Zavedení státní pokladny chce ministerstvo financí rozdělit do tří etap. Nulová etapa představuje experimentální nasazení systému pouze pro toto ministerstvo. Výběrové řízení na potřebný hardware v současné době končí, systém by měl začít fungovat ve třetím čtvrtletí letošního roku. V první etapě by se měly připojit také ostatní úřady na úrovni rozpočtových kapitol a organizačních složek státu. To by se mělo podařit do roku 2008. Ve druhé fázi, do roku 2010, se k systému připojí také státní fondy a příspěvkové organizace. Poslední etapa by vyžadovala podstatnou změnu v zákonech, ministerstvo financí proto uvažuje o tom, že ji možná neskuteční. Pokud by k ní přistoupilo, zapojily by se ke státnímu účtu všechny subjekty veřejného sektoru a jimi řízené organizace.

Kolik to stojí.

Rakousko ušetřilo prostřednictvím státní pokladny během deseti let více než devět miliard korun. Česká republika by počátečních úspor měla dosáhnout ihned. Ušetří na úrokových nákladech na obsluhu minimálního denního zůstatku na běžném účtu ČNB, který by měl klesnout ze současných 180 milionů na 20 milionů korun. Další úspory úrokových a správních nákladů se očekávají po druhé, případně i třetí etapy, pokud se uskuteční. Náklady na vybudování státní pokladny však nejsou marginální. Současné odhady říkají, že pouze nultá etapa přijde téměř na 600 milionů korun, první na 730 milionů. Připojení státních fondů a příspěvkových organizací bude stát více než miliardu korun. V případě provedení závěrečné fáze se zaplatí ještě o 2,2 miliardy korun navíc. „Část výdajů bude kompenzována zastavením vývoje některých současných informačních systémů, jejichž úkoly státní pokladna převezme, část z prostředků Evropské unie,“ uvádí ministerstvo.

Když pokladna nebude.

Zatímco vláda bude projednávat zavedení státní pokladny, opozice ji odmítá. Předseda poslaneckého klubu ODS a stínový ministr financí Miroslav Tlustý týdeníku EURO řekl, že vytvoření pokladny není nutné. „Jeví se mi to jako nepodstatná, banální a technická změna,“ uvedl Tlustý s tím, že ODS o vytvoření jakéhokoli podobného systému neuvažuje. Co se stane, jestliže vláda sociální demokracie začne tento projekt uskutečňovat a opozice se ve volbách dostane k moci, je ve hvězdách. Ministerstvu financí se jeví její vznik jako nezbytný. „V mnoha směrech má Česká republika značné problémy s plněním své výkazní povinnosti vůči orgánům Evropské unie. To se může nepříznivě odrazit nejen při stanovení povinných odvodů, ale zejména při určení výše čerpání z různých zdrojů Evropské unie,“ uvádí zpráva. Navíc se jednotlivé resorty nyní rozhodují, zda budou investovat značné částky do integrace svých rozpočtových a účetních systémů. „Ty, které tak již učinily, například ministerstvo vnitra, ministerstvo zemědělství či ministerstvo obrany, jsou nyní daleko před ministerstvem financí. To by přitom mělo mít v této oblasti vedoucí postavení. „Pokud budeme odkládat vytvoření státní pokladny, stane se ministerstvo financí za chvíli posledním resortem bez takového systému,“ uvádí ministerstvo.

Kdo to udělá.

V současné době řeší zřízení státní pokladny jednotlivé odbory ministerstva financí, což je, jak uvádí předkladatel návrhu, neudržitelný stav. „Komplexní projekt může řídit jen tým, který bude v každodenním kontaktu. Je nutné zahájit řádné výběrové řízení na externího dodavatele služeb, který zabezpečí veškeré předprojektové řídící činnosti, jež v současné době není ministerstvo schopné pokrýt vlastními silami,“ uvádí se ve zprávě. Výběrové řízení by mělo být vypsáno ihned po schválení materiálu o zřízení státní pokladny vládou. Náklady se odhadují přibližně na deset milionů korun ročně. Pro zaměstnance ministerstva financí - a v další fázi i ostatních resortů - bude mít zřízení pokladny rovněž důsledky. Bude mít vliv jak na organizační struktury, tak na odbornost jednotlivých zaměstnanců. Připravovaný personální audit na ministerstvu financí tak bude muset vyhodnotit organizační strukturu právě v souvislosti se zřízením pokladny. Stanoví také cílový počet pracovníků ministerstva.