Dotace oleoprogramu se propadly
Podle jaké logiky prosazuje ministr zemědělství Jan Fencl zemědělské dotace? Vydává „plánovaně miliardy korun na takzvanou stabilizaci trhu s mlékem, jenž nefunguje. Na stabilizaci trhu s hovězím masem, jenž se zhroutil. Na trh s obilím letos už nemá. Rozpustil stamiliony za to, že se před časem rozmnožili na polích hraboši a ujídali z našeho společného krajíce. Pět miliard ve státních dluhopisech věnoval na „sucho . Sami zemědělci hovořili o tom, že tato pomoc je překvapila. „To počasí bylo ještě v normě, některý rok se prostě vydaří, jiný ne. Stát má dávat peníze na perspektivní projekty. Teď prý není na bionaftu, když se všechno předtím vyplácalo… říká farmář Stanislav Němec.
Fenomén. Řepka se letos stává fenoménem našeho zemědělství. Má totiž perspektivu: lze ji používat na nepotravinářské účely, především na výrobu bionafty. Tento trend (farmáři nebudou produkovat přebytky drahých potravin) je rozhodující pro celou budoucnost evropského zemědělství. V České republice je nyní řepka velkým boomem, krajina se jen žlutí. A světe, div se, daří se i export. Skoro čtvrtina produkce MEŘO (zkratka metylesteru řepkového oleje, jenž se přidá k 69 procentům nafty, a vznikne bionafta) nyní putuje do Německa, což je jinak trh pro import agrární produkce velmi vybíravý. Řepka dosud měla v Česku posvícení. Jenže nyní státní moloch vytahuje výstražnou červenou stopku. Vláda pro letošek radikálně omezila dotace takzvaného oleoprogramu, a to z loňských 1,2 miliardy korun na letošních zatím 465 milionů. Pochopitelná námitka, zda také v případě vývozu MEŘO nejde o styl „nechci slevu zadarmo (vláda dá dotace a pak se produkt s chloubou vyveze), u české řepky neplatí. Ve srovnání s dotacemi, které berou pěstitelé řepky v Evropské unii, je ona česká zanedbatelná. A na domácí scéně je zase zanedbatelné to, jak drobně stát podpoří bionaftu, zatímco mocně fedruje producenty obilí či masa. „Má-li se něco podporovat, tak právě věci jako bionafta, míní Karel Machovec, jenž má u Jana Fencla stále ještě kancelář s vizitkou „poradce ministra zemědělství .
Fencl mlčí. Největším zpracovatelem řepky je ústecká Setuza. Loni MEŘO nevyvezla, letos už do Německa prodala přes 6000 tun metylesteru. „To je asi třetina naší produkce, daří se nám proto, že v zahraniční sílí tlak, aby se používala ekologická paliva, vysvětluje mluvčí Setuzy Marie Logrová. Druhý největší hráč na tuzemském řepkovém trhu je Agropodnik Jihlava. Ředitel firmy Václav Saenger uvedl, že i této společnosti se letos vývoz daří. Neexportuje ovšem přímo metylester, nýbrž bionaftu přes její výrobce. Velmi dobré exportní možnosti pro MEŘO nejen do Německa, ale i do Polska si pochvaluje Petr Jevič ze Sdružení pro výrobu bionafty. Velkou podporu pro bionaftu vyjadřuje prezident Agrární komory Václav Hlaváček. Předseda Svazu zemědělských družstev a společností Miroslav Jirovský, jenž v poslední době ne vždy s Hlaváčkovými názory souhlasil, je s ním v případě řepky zajedno. Předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec, jenž s názory šéfa komory nesouhlasí téměř nikdy, podporuje bionaftu stejně jako Jirovský s Hlaváčkem. Ministr Fencl zatím mlčí.
U pumpy. Bionafta potřebuje dotaci, protože jako pohonná hmota u čerpadla by byla dražší než palivo klasické. Je nutné přiznat, že stát také proto snížil spotřební daň na tisíc litrů bionafty z 8150 korun na 5642. Ale srazil i dotace jejím producentům. Například Benzina tvrdí, že jí snížení daně neumožňuje jít s cenou dolů, protože nakupuje bionaftu za stejnou cenu jako dříve. Výrobci řepky si stěžují. „Když daň klesla, může být cena nižší. Dali jsme podnět antimonopolnímu úřadu, prohlašuje prezident Agrární komory Hlaváček. I komora ovšem cítí, že stát pěstitele podrazil.
Je to vize. Hlavní důvod, proč je bionafta tak zajímavá, se dotýká přímo dřeně české – potažmo západoevropské – agrární politiky: nepotravinářského rozměru zemědělství. Je to i alfa a omega agrárních peripetií mezi Evropskou unií a Spojenými státy (USA mají podmínky pro levnější produkci, unie si zase musí udržet život na venkově). „Nepotravinářské využití řepky je klasickým směrem, jímž bychom měli jít, potvrzuje ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. Ke snížení dotací na bionaftu se konkrétně nevyjadřuje. Ústav je placen z peněz Fenclova ministerstva. „Důraz na ekologii, třeba produkce bionafty, to je jasný trend, který je nutné podporovat, říká Tomáš Zídek, jenž má za Českou republiku na starost vyjednávání s Evropskou unií v agrární oblasti. Podrobněji své názory na postup ministerstva v případě bionafty nešíří, je náměstkem Jana Fencla.
