PODPORA EXPORTUStát se rozhodl podpořit malé a střední exportéry: V ekonomické diplomacii zavede manažerský systém řízení. Podnikatelé také budou moci ovlivnit jmenování obchodních radů.Stát musí pomáhat malým a středním podnikům. Jak ale tuto už obehranou větu chtějí uvést úředníci státu a politici do praxe?
PODPORA EXPORTU Stát se rozhodl podpořit malé a střední exportéry: V ekonomické diplomacii zavede manažerský systém řízení. Podnikatelé také budou moci ovlivnit jmenování obchodních radů.
Stát musí pomáhat malým a středním podnikům. Jak ale tuto už obehranou větu chtějí uvést úředníci státu a politici do praxe? „Musíme za prvé podpořit vývoz služeb. Ten je u nás na jednoho obyvatele pět až šestkrát menší než například v Rakousku,“ uvádí jeden z konkrétních cílů náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Jako druhou prioritu jmenuje rozšíření vývozu i do dalších zemí, tedy nejen na trhy západní Evropy a především Německa. Český export totiž z 91 procent míří do Evropské unie a z toho 89 procent českého zboží končí na německém trhu.
„Máme stejné nástroje jako ostatní členské státy, jen je použít,“ říká Tlapa k možnostem, jak podpořit aktivitu menších firem. Například je možné snížit transakční náklady při průniku na nové trhy.
Nástrojů, jak to provést, je dostatek. Ať už jde o poradenskou službu, získávání informací nebo „politické“ zastřešení podniků v zemích, kde je to zvykem. Třeba portál pro podnikání a export BusinessInfo je příkladem, jak informace shromáždit (a tedy i získat) na jednom místě. Také většina strukturálních fondů a tedy evropských dotací je zaměřena právě na menší firmy - stát by jim měl jejich získání proto co nejvíc ulehčit.
Další možností je lobbing státu na mezinárodním poli při odbourávání překážek zahraničního obchodu. Česko je přitom členem patnáctičlenného Liberálního klubu zemí Unie, který si právě toto klade za svůj cíl. „Snažíme se například vynulovat cla na hliník,“ konkretizuje činnost náměstek Tlapa. Ta do roku 2004 nulová byla, poté ale přišlo skokové navýšení na šest procent. „Přitom zejména malí výrobci jsou na tomto materiálu závislí a citelně jim toto clo zvedlo náklady,“ vysvětluje Tlapa.
Menším podnikatelům doporučuje sdružit se do vývozních aliancí. Ty, které již existují, mají menší náklady. A velké zakázky v zahraničí, které by jako jednotlivé firmy nikdy nezískaly, si například mohou rozdělit návazně mezi sebe, aniž by si přitom konkurovaly.
POROZUMÍ SI UŽ REZORTY?
K lehčímu průniku na zahraniční trhy je už léta potřebná i další věc -lepší komunikace mezi rezorty i agenturami. Především mezi ministerstvem zahraničních věcí a rezortem průmyslu a obchodu. „Je třeba změnit myšlení našich diplomatických zástupců v zahraničí, aby pracovali v zájmu českých firem,“ myslí si Tlapa. „Ekonomická diplomacie by měla být na prvním místě,“ tvrdí i prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.
S touto myšlenkou je zajedno i nový náměstek ministra zahraničí pro vnější ekonomické vztahy David Gladiš. Sám ale přiznává, že očekává tuhou nechuť svých podřízených k podobným změnám. Přesto přijdou a nebudou kosmetické. Základ bude ve třech oblastech: lidé, teritoria, náplň práce.
DOBRÝ OBCHODNÍK JE I DOBRÝ DIPLOMAT Základem ekonomické diplomacie musejí být zkušení lidé z byznysu. „Kdo to na vlastní kůži nezažil, nedokáže se vžít do situace obchodníka,“ říká Gladiš, který se sám ještě před pár týdny živil exportem do Číny. Hodlá proto zpřísnit kritéria výběru pracovníků obchodně-ekonomických úseků ambasád. Ke konkrétním zájemcům by se nemělo vyjadřovat jen ministerstvo průmyslu a obchodu, ale i zástupci podnikatelských svazů. Má se klást důraz na znalost teritoria a jazykové vybavení, přičemž místa se otevřou i pro odborníky z praxe. Tato kritéria mají od příštího roku hrát při obsazování zahraničních postů větší roli než počet let, které si úředníci „odsedí“ v kancelářích Černínského paláce. JE ZAPOTŘEBÍ OPUSTIT EVROPU
Ministerstvo zahraničních věcí je navíc přesvědčeno, že už dávno nastal čas odsunout obchodní rady pryč z Evropy. Je jich tu nejvíce a podnikatelé je přitom k proniknutí na unijní trhy nepotřebují.
Zato chybějí v zemích jako je Čína, Vietnam, Indie, Mongolsko, Rusko a mnoha dalších.
„Diplomat může pomoci tam, kde se podnikatelům bez záštity státu obchod uzavírá velmi těžko,“ vysvětluje Gladiš.
Ministerstvo hodlá už v příštím roce na tyto nové trhy přesunout v první vlně 25 obchodních oddělení.
Ale také bude ihned analyzovat, jestli se jejich činnost vyplácí.
Stejnou cestu hodlá vyzkoušet také Hospodářská komora. Ta už v září otevřela svou první zahraniční pobočku v Jižní Koreji. „Po příchodu Hyundai do Česka jsme zaznamenali zájem korejských firem o spolupráci s našimi podniky a chtěli jsme ho co nejdřív využít,“ vysvětluje výběr Jaromír Drábek. Jestli bude kancelář v Soulu úspěšná, rozšíří se možná česká podnikatelská lobby i do dalších zemí.
Stejně na nové trhy proniká i CzechTrade. Oficiálně otevírá 1. prosince kancelář v Dubaji ve Spojených arabských emirátech.
BEZ PRÁCE NEBUDOU KOLÁČE
Poslední hlavní změnou, kterou Gladiš hodlá zavést v obchodní diplomacii, je manažerské hledisko posuzování pracovníků. „Je to zásadní nedostatek ze strany jejich vedení - ti lidé nikdy nedostali konkrétní zadání a není proto možné ani hodnotit, zda pracují dobře, nebo ne,“ kritizuje dosavadní systém. Od příštího roku se tak obchodní radové mohou „těšit“ na stanovení plánů činnosti, konkrétní úkoly a hlavně kontrolu jejich plnění.
Nutnost zavést manažerský systém dokazují jednoduchá čísla a také anketně zjišťovaná důvěra podnikatelů k zástupcům státu v zahraničí. Na obchodně-ekonomických úsecích ve světě pracuje zhruba 1200 lidí. CzechTrade jich má jen 35 a k tomu jednoho, dva místní asistenty.
Podle průzkumu firem DHL a GfK Praha přitom polovina exportérů oceňuje právě marketingové informace agentury o konkurenci, cenách, monitoring veletrhů a výstav a doporučení pro vstup na trh. Téměř třetina navíc využívá některý z podpůrných programů CzechTrade. Zkušenosti podnikatelů s ekonomickými diplomaty jsou horší. „Před lety jsme se potřebovali dostat na čínský trh. K tomu je tam potřeba alespoň minimální státní záštita. Jako menší podnik jsme se ale do žádné oficiální delegace nedostali, a také obchodní rada si nikdy nenašel čas přijít alespoň na pracovní večeři,“ vzpomíná předseda představenstva TOS Varnsdorf Jan Rýdl. Společnost se nakonec uchytila na trhu díky podpoře ministra průmyslu a obchodu.
FIRMY SE UŽ BRZY DOSTANOU KE SLOVU
Koordinaci zahraničněobchodní činnosti státu a soukromé sféry by měla mít od prosince konkrétně na starosti Česká rada pro obchod a investice. Vytvoří ji zástupci podnikatelských svazů, obou ministerstev a agentur jako CzechTrade či CzechInvest. Mimo jiné by tak mohly odpadnout duplicity, kdy v cizině například stejné informace sbírá několik českých zástupců. „Tato opatření by mohla v příštím roce přinést úsporu až 50 milionů korun,“ uvádí jasný důvod ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.
