CENOVÁ POLITIKA Soukromí poskytovatelé poštovních služeb se bouří. Říkají, že Česká pošta díky zdražování regulovaných služeb dotuje ostatní poskytované služby, čímž omezuje konkurenci. Státní podnik však podobné výtky odmítá.
CENOVÁ POLITIKA Soukromí poskytovatelé poštovních služeb se bouří. Říkají, že Česká pošta díky zdražování regulovaných služeb dotuje ostatní poskytované služby, čímž omezuje konkurenci. Státní podnik však podobné výtky odmítá. Česká pošta má dominantní postavení na trhu poštovních služeb, protože je vlastníkem licence na státem garantované poštovní služby, tedy na jakousi základní část z celkového množství nabízených produktů (takzvaná poštovní výhrada). Jejich zdražování - naposledy letos v únoru o 14 % - ale rozhořelo spory mezi státním gigantem a konkurenčními firmami. Soukromé společnosti obviňují Českou poštu, že zvyšuje ceny státem regulovaných služeb nad rámec skutečného růstu nákladů. Díky tomu může ceny svých zbývajících, tedy neregulovaných, služeb otevřených konkurenci držet pod úrovní nákladů. Soukromé firmy pak údajně kvůli tomu nemohou České poště konkurovat. PROČ NEZDRAŽUJE VŠECHNO STEJNĚ?
„Zaráží mne, jak je možné, že Česká pošta zdražuje pouze regulované služby,“ říká například ředitel logistické firmy DPD Daniel Mareš. „Logiku by přece mělo, pokud rostou náklady, aby se zdražovaly všechny služby stejnoměrně,“ namítá. Upozorňuje rovněž, že lze těžko zdůvodnit existující rozdíly - někdy až třetinové - mezi cenou srovnatelného produktu u České pošty a u soukromých konkurentů. „Používáme přece stejná auta a jezdíme vytíženi,“ upřesňuje.
Mareš nicméně zároveň dodává, že bez konkrétní znalosti nákladů nelze rozklíčit, zda státní podnik skutečně promítá zvýšené náklady pouze do regulovaných služeb.
MINISTERSTVO JE SPOKOJENÉ
O zvyšování regulovaných cen rozhoduje ministerstvo financí. Podle jeho mluvčího Marka Zemana nelze konkrétní rozvahu nákladů, na jejímž základě úředníci rozhodují o vyšší ceně, zveřejnit s ohledem na obchodní tajemství. „Žádost o nárůst poplatků ale musí být podrobně a kvalifikovaně zdůvodněna,“ upozorňuje Zeman. „Nedovedu si představit, že by se dalo do regulovaných služeb promítnout i zvýšení nákladů z těch ostatních produktů. To by naši úředníci poznali,“ dodává.
Připomíná rovněž, že Česká pošta navrhla zdražení ve třech variantách. Ministerstvo nakonec schválilo tu prostřední, nikoliv nejvyšší.
Přesto se skokové zdražení o 14 % soukromým firmám nezdá. „Na komerčním trhu by si nikdo takové zvýšení nemohl dovolit,“ říká tiskový mluvčí společnosti DHL Jan Veselý. Žádný konkurent však zatím nepodal - a podle dostupných informací se ani nechystá - stížnost kvůli cenové politice dominantního poskytovatele poštovních služeb. „Zvažujeme to, ale zatím hledáme účinný právní podklad,“ říká opatrně ředitel DPD Mareš. Ani Úřad pro kontrolu hospodářské soutěže nechystá po únorovém zdražení zahájit šetření.
VYSOKÁ MARŽE Z ROKU 2001 Jak vysvětluje skokové navýšení tiskový mluvčí České pošty Ladislav Vančura? Zdražování prý přesně nekoresponduje s růstem výše nákladů. „Zatímco náklady rostou lineárně v čase, zdražení je vždy jednorázové,“ konstatuje. Na meziročním vývoji ziskovosti firmy pak mluvčí ukazuje, že zisk sice vzápětí po zdražení stoupne, v následujícím roce ale opět klesne. Vančura rovněž odmítá jakékoli spekulace, že by státní podnik ničil konkurenci dumpingovými cenami cenově neregulovaných produktů. Proč ale pošta spolu s regulovanými nezdražuje i ostatní služby? „Marže u konkurenčních služeb máme nastaveny dostatečně vysoko, takže to není třeba. Na rozdíl od regulovaných služeb, které jsou obvykle vždy před zdražením ztrátové,“ vysvětluje mluvčí. Ceny u konkurenčních produktů naposledy zvyšovala Česká pošta v roce 2001. Tehdy rovněž zrušila tarifní pásma pro transport mezi jednotlivými oblastmi republiky. „Umožnilo nám to zprůměrovat ceny a zjednodušit tarifní systém,“ upřesňuje Vančura. „V žádném případě to ale neznamená, že bychom tím sledovali zavedení křížového financování mezi regulovanými a neregulovanými službami,“ dodává. Podle ředitele DPD Mareše je však nepředstavitelné, jak lze v praxi striktně odlišit náklady na služby, kde má Česká pošta prakticky monopol a na služby otevřené konkurenci. „Například když bude - v modelovém případě - doručovat na stejné místo jeden regulovaný produkt a jeden neregulovaný. Jak bude odlišovat náklady?“ ptá se Mareš. I na to má vedení státního podniku odpověď. „Jsme schopni alokovat náklady na každý jednotlivý produkt, přičemž jde samozřejmě o každoročně auditované údaje,“ tvrdí Vančura. ŘEŠENÍ PŘINESE AŽ DEREGULACE Vyřešení sporu o cenu poštovních služeb vidí ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík v úplné liberalizaci trhu a především v deregulaci cen poštovních služeb. „Státem ovlivňované ceny jsou deformované a vždycky tak bude k podobným sporům docházet,“ domnívá se. Ani úplná liberalizace ale nemusí znamenat adekvátní otevření trhu. Například ve Švédsku, kde byl trh liberalizován před deseti lety, ovládá dodnes devadesát procent oboru Švédská pošta. Výhodu má mimo jiné i v jednoznačně nejpočetnější pobočkové síti - ta po liberalizaci zůstane i České poště. Pro úplnost ale dodejme, že mateřské společnosti soukromých firem, které v tuzemsku kritizují Českou poštu, jsou rovněž státní - například Deutsche Post či francouzská pošta v případě DHL a DPD. DVEŘE SE OTEVÍRAJÍ
Dveře úplné liberalizaci poštovních služeb v Česku se od příštího roku opět pootevřou. Podle sdělení ministerstva informatiky bude snížena hmotnost obyčejného psaní, na něž platí monopol České pošty, ze sta na padesát gramů. Klesne i cena za jednotlivou zásilku - z trojnásobku poplatku za běžné psaní na dvou a půl násobek.
Státní podnik kvůli tomu očekává ztrátu ve výši několika desítek milionů korun. „Ten pokles ale nebude citelný,“ komentuje mluvčí ČP Ladislav Vančura.
V krátké době tak půjde o další liberalizační krok (už vloni sněmovna odmítla zařadit direct mail do oblasti monopolu České pošty). Úplná liberalizace poštovních služeb je plánována na rok 2008. Vláda rovněž opatrně hovoří o odstátnění české pošty, konkrétní záměr se ale zatím neobjevil.
