ULRICH JOBS, ŠÉF RWE TRANSGAS:Dodavatelů plynu je omezený počet a zásoby této suroviny navíc ubývají. „Pro Česko a většinu Evropy jde technicky vlastně jen o Rusko,“ říká dosavadní předseda představenstva RWE Transgas Ulrich Jobs. Důsledkem může být (a už také je) jediné: růst cen a nadvláda oligopolů.
ULRICH JOBS, ŠÉF RWE TRANSGAS:
Dodavatelů plynu je omezený počet a zásoby této suroviny navíc ubývají. „Pro Česko a většinu Evropy jde technicky vlastně jen o Rusko,“ říká dosavadní předseda představenstva RWE Transgas Ulrich Jobs. Důsledkem může být (a už také je) jediné: růst cen a nadvláda oligopolů. To přiznává i sám Jobs, který je představitelem jednoho z nich. Zároveň ukazuje na negativní důsledky, které z toho vyplývají.
REGULACÍ DO ŠROTU Dominantní postavení výrobců, dovozců či zpracovatelů se evropské země (včetně Česka) snažily omezit zaváděním státních regulací. Důvodem byla ochrana zákazníků, především těch koncových. „V předcházejících obdobích byly ceny celkem nízko a kvůli regulaci nebylo možné investovat do průzkumů nalezišť, modernizaci přenosových sítí a podobně,“ kritizuje státní zásahy Jobs. V době konjuktury a vysokých cen totiž podle něj nebylo možné akumulovat zdroje na investice. „Nyní to chybí. Sklízíme, co politici zaseli, když nevěřili fungování trhu,“ říká natvrdo zástupce plynárenského gigantu. „Marže jsou nízké, celý obor může jít časem do šrotu - do velké konkurence se prý dnes už nikdo nehrne,“ postěžoval si Ulrich Jobs na Žofínském fóru o energetice, které se uskutečnilo minulý týden v Praze. Šéf Transgasu se už od dubna stane členem představenstva mateřské RWE AG. Tato společnost se kvůli bezpečnosti dodávek chystá stavět nový plynovod z Německa do Belgie.
Jednou z variant je i napojení na ruský plyn přes české území. Nový plynovod by začínal na německé straně Krušných hor. Na české straně by se napojoval na předávací stanici plynu hora Svaté Kateřiny. Měl mít kapacitu zhruba pět miliard kubíků ročně a jeho výstavba by přišla na zhruba miliardu eur, tedy 28 miliard korun. Fungovat má začít na podzim 2011. Přes Česko nyní teče do západní Evropy asi třetina veškerého plynu z Ruska. Kapacita tuzemského plynovodu přitom není zcela využitá - místo 53,5 miliardy kubíků jím proteče dále na západ 30 miliard, dalších zhruba devět miliard kubíků se spotřebuje v Česku. Volná je tedy cesta pro dalších téměř 15 miliard kubíků.
ČESKO, KŘIŽOVATKA PLYNOVODŮ
Jobs nevyloučil, že nový plynovod budovaný od českých hranic by mohl svou plánovanou kapacitu ještě zvýšit. „Nabídneme ho k využití všem účastníkům trhu, nemusí to být jenom RWE. Budeme zjišťovat zájem a podle toho bude dimenzována kapacita,“ uvedl. Nový plynovod by přepravoval nejen ruský plyn, ale i zkapalněný plyn z Blízkého východu nebo Chorvatska. Díky tomu by se Česko mohlo stát obchodním centrem. Jobs nevylučuje, že by i Rusko mohlo přistoupit na budování nového plynovodu, který by dodával surovinu ze Sibiře. „Ruský partner si ale musí být jistý, že se mu taková velká investice vyplatí,“ upozorňuje budoucí spolu šéf celé RWE.
Připouští, že je také možné dodávat plyn z Afriky. Technicky je ale tato varianta mnohem náročnější. Podle propočtů společnosti by byla asi o tři centy za metr krychlový dražší než dodávky z Ruska. „Může to být ale cena za jistotu dodávek, kdyby jiná páteřní síť vysadila,“ připomíná nutnost zabezpečit energetickou spolehlivost Jobs. *
