Těžba uranu
Kdyby se soukromý akcionář choval tak jako ministr Grégr v elektrárenské společnosti ČEZ, zřejmě skončí u soudu coby tunelář. Pokud totiž někdo z pozice majoritního vlastníka firmě nařídí, aby nákupem předražené suroviny krátila své zisky, není to z pohledu ostatních vlastníků nic jiného než ukázkový příklad tunelu.
Nevýhodné nákupy se týkají uranu ze státního podniku Diamo. Dosavadní smlouvu, která měla skončit v roce 2001, nyní ČEZ prodloužil až do roku 2005, a to dokonce s možností odběru předražené suroviny až do roku 2007. Přestože generální ředit el elektrárenské společnosti Milan Černý, kterému do tohoto křesla pomohl právě ministr Grégr, nyní popírá, že by on či další představitelé firmy smlouvu podepsali na pokyn státu, podle informací týdeníku EURO se zpočátku proti tomuto kroku ostře ohradili. Úskalí podpisu a možnost trestního postihu si zjevně uvědomili i oni a na valné hromadě společnosti proto nechali 22. června o smlouvě hlasovat a akcionáře ještě upozornili, že je nová smlouva (podobně jako ta dos avadní), pro ČEZ opět nevýhodná.
To, že valná hromada smlouvu posvětí, přitom bylo jasné už předem. Zástupce státu (v tomto případě úředník Grégrova ministerstva) totiž disponuje při hlasování sedmašedesátiprocentní většinou. „Nikde na světě nemá minoritní akcionář žádnou šanci, poznamenal po valné hromadě i generální ředitel Milan Černý.
ČEZ nyní za tuto surovinu platí Diamu zhruba dva tisíce korun za kilogram. Pokud by už nyní mohl cenu stanovit podle nové smlouvy, bylo by to 1800 korun. Na světových trzích by přitom nyní uran nakupoval v případě střednědobých kontraktů za tisícikorunu a okamžitá spotová cena se dokonce pohybuje kolem 750 korun za kilogram.
Někteří drobní akcionáři se nechtějí s diktátem státního vlastníka smířit. Žalobu zvažuje například Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy, byť disponuje nepatrným počtem zhruba deseti akcií. „Smlouva se nám nelíbí, a proto hledáme cesty, jak nevýhodným nákupům zabránit, uvedl vedoucí právního oddělení Ivan Kašpar.
Nová smlouva o nákupu uranu nicméně bude platit jen tehdy, pokud vláda schválí Grégrovu žádost o prodloužení těžby uranu. Materiál s názvem „Prodloužení útlumu těžby uranu o čtyři roky s možností dotěžení zásob na současných utl umovaných dolech už koluje v připomínkovém řízení a na program jednání kabinetu se dostane v příštích týdnech.
Ministr Grégr v něm uvádí následující argumenty. Půjde o těžbu snadno dostupných zásob, na kterou nebude státní rozpočet potřebovat ani korunu. Státní rozpočet na ní naopak vydělá, podle ministrova poradce Jaromíra Hanzlíčka lze hovořit o ;přínosech ve výši 1,6 miliardy korun. A nakonec: prodloužením těžby se v regionu s vysokou nezaměstnaností zachovají více než čtyři tisíce pracovních míst.
Proti návrhu se nicméně mohou postavit jak zástupci ekologů, tak i ministerstvo zahraničí. Podle dosavadní dohody o ochraně českého uranu se totiž republika v Evropské energetické chartě zavázala, že povinnost odběru bude mít ČEZ jen do r oku 2001, kdy se monopol Diama zruší. Krok, který ho zakonzervuje na další roky, tak může unie, která směřuje k liberalizaci a odmítá jakékoli dotace, vnímat velmi negativně. Diamo se nyní navíc uchází o finanční pomoc z prostředků evropských fondů Phare, která má přispět k odstranění následků ekologických škod dosavadní těžby. „Nevím, jak chtějí daňové poplatníky EU přesvědčit, že by měli přispívat na odstranění těchto následků, když se stát na druhé straně chystá tuto těžbu podporovat miliardovými subvencemi, upozorňuje Radko Pavlovec, pověřenec země Horní Rakousko.
Prodloužení těžby uranu, kterou se Klausova vláda rozhodla utlumit právě do roku 2001, ministr Miroslav Grégr slíbil ve svém volebním okrsku (severních Čechách) už před volbami. ČEZ má nyní zaplatit miliardami jeho volební kampaň.
„Pokud vláda Grégrův návrh schválí, vyhodili jsme z okna dalších 7,5 miliardy korun, upozorňuje člen Hospodářského výboru Parlamentu a poslanec za ODS Tomáš Teplík. K podobnému propočtu došel i bývalý náměstek ředitele státního podniku Diamo Vladimír Janečka (EURO 23/1999). Ten navíc upozorňuje na účelovou manipulaci s čísly, i pokud jde o udávanou záchranu pracovních míst. V podzemí, tedy na těžbě, jež se má prodloužit, pracuje 525 lidí.
Teplík i další lidé, kteří mají poslední verzi Grégrova materiálu k dispozici, potvrdili, že se udávané ceny vytěženého uranu už několikrát změnily a že čím dál víc odpovídají objednávce na prosazení tohoto záměru. „N evím, zda lže Diamo Grégrovi, nebo Grégr vládě, uvedl dobře informovaný zdroj, který si nepřál být jmenován. Informace o ukončení dotací jsou podle něj naprosto zcestné, kromě nepřímých dotací přes ČEZ totiž projekt dotěžení podzemních zásob uranu počítá i s penězi z dosavadního útlumového programu. Ten už odebral ze státní pokladny 1,2 mili ardy korun, přičemž zhruba půl miliardy šlo na provoz utlumovaných dolů. Nepřímé dotace z elektrárenské společnosti ČEZ ovšem byly ještě vyšší a například vloni krátily její zisk o 470 milionů korun.
