Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie se dnes shodli, že při výběru budoucího šéfa Evropské komise nebudou automaticky přijímat takzvané „vedoucí kandidáty“, které jim předloží evropské politické strany. S jejich názorem, který dali najevo na zatím stále pokračujícím neformálním summitu EU v Bruselu, seznámili novináře dobře informovaní unijní činitelé i diplomaté členských zemí.
Summit, na kterém kvůli brexitu chybí britská zástupkyně, se shodl, že neexistuje automatický vztah mezi vítězstvím určité evropské politické strany v eurovolbách a nástupem jejího volebního lídra do čela Evropské komise.
Postup, který v roce 2014 vynesl do čela komise jejího nynějšího šéfa Jeana-Claudea Junckera, dnes odpoledne na summitu hájil předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani.
Po schůzce s premiéry a prezidenty bloku řekl, že postup by pomohl demokracii v EU. „Parlament by chtěl tuto praxi ještě posílit… Podle nás je to způsob, jak přiblížit evropské instituce občanům, a systém, který posiluje demokracii v EU,“ prohlásil.
Připomněl, že lidé se na práci evropských politiků často dívají skepticky, a tento trend je podle něj třeba změnit. Systém „vedoucích kandidátů“, pro které se vžilo německé označení „spitzenkandidaten“, je podle něj pro občany nepřímou cestou výběru budoucího šéfa Evropské komise. Tajani odmítl, že by europarlament usiloval kvůli této věci o „válku“ s členskými zeměmi.
Šéf největší frakce v europarlamentu, tedy Evropské lidové strany (EPP), Manfred Weber se ale krátce před začátkem summitu na twitteru vyjádřil jednoznačně, že EPP nikoho jiného než některého z „vedoucích kandidátů“ nepodpoří. „Už mě unavuje žádat něco, co je naprosto přirozené při výběru libovolného premiéra,“ doplnil.
We will not accept a Commission President who has not run in the elections as a top candidate. I'm tired of demanding what goes without saying at every premiership election. #OneElectionOneProgrammeOneCandidate #EUCO #Spitzenkandidaten pic.twitter.com/S0ZVbpnbNb
— Manfred Weber (@ManfredWeber) 22. února 2018
Mnozí z prezidentů a premiérů zemí EU jsou ale ke konceptu velmi skeptičtí. Český předseda vlády v demisi Andrej Babiš už ráno před odletem z Prahy označil výběr Junckera v roce 2014 za „podivný systém“.
Podle unijních smluv nominuje budoucího předsedu komise Evropská rada, tedy prezidenti a premiéři bloku, „s přihlédnutím k výsledkům voleb“ do EP. Europoslanci následně výběr musejí potvrdit v hlasování. Právě to jim dává páku, neboť šéfům států a vlád mohou předem oznámit, že určitou osobu do funkce schválí a jinou nikoli.
Vedlejší efekt brexitu: bílý europarlament ještě více zbělá
„Myslím si, že se už asi nebude opakovat to, co se událo při volbě Jeana-Clauda Junckera, protože premiéři a prezidenti zemí EU budou chtít podstatně více vlivu při výběru šéfa Evropské komise,“ řekl dnes slovenský premiér Robert Fico.
„Automatismus, kdy někdo jen proto, že je vybraný nejsilnější stranou, se stane šéfem Evropské komise, nemůžeme akceptovat, protože se očekává, že bude splňovat velmi specifická kritéria na něco takového, jako je tato práce,“ dodal.
Pozitivně se na koncept „vedoucího kandidáta“ dívá rakouský kancléř Sebastian Kurz. Ale i on novinářům řekl, že státy nehodlají jen automaticky přejímat rozhodnutí evropských politických stran.
Opatrný postoj dnes zaujali například slovinský premiér Miro Cerar či nizozemský premiér Mark Rutte. Oba upozornili, že věc nyní nemá žádný základ v unijních smlouvách, které by proto bylo nejspíš třeba nejdříve příslušným způsobem změnit.
Pokračující trend. Ekonomická úroveň Česka se má dál přibližovat zemím eurozóny
Dále čtěte:
