Ministři financí Evropské unie dnes definitivně schválili zavedení pokut za překročení rozpočtových pravidel.
Foto: Profimedia.cz
Sankce ve výši 0,2 procenta HDP budou za porušení unijních rozpočtových pravidel platit země eurozóny, které překročí roční rozpočtový schodek ve výši tří procent HDP. Novináře o tom dnes informovalo maďarské předsednictví EU. Česka se sankce netýkají, protože neplatí eurem.
Členské státy evropské sedmadvacítky nyní budou moci zahájit vyjednávání s Evropským parlamentem, aby celý balík opatření, která mají zpřísnit rozpočtová pravidla v celé unii, mohl být schválen na plenárním zasedání europoslanců v červnu ve Štrasburku.
“Posiluje to fiskální disciplínu. Česká republika tento přístup k posílení fiskální disciplíny vždy podporovala. Myslím si, že je to možné označit za úspěch, jak Ecofinu (ministrů financí EU), tak maďarského předsednictví. Pevně doufáme, že do června úspěšně skončí i dohoda s Evropským parlamentem,“ řekl novinářům český ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj si ale Česká republika uměla představit ještě přísnější rozpočtová pravidla.
Ministři financí nicméně na poslední chvíli jednotlivá opatření nečekaně částečně „přitvrdili“. Pokuty měly podle původního návrhu Evropské komise platit automaticky. Komise by tedy posoudila, zda stát pravidla splnil či nikoliv, a sama by pokutu uvalila. Členské země Evropské unie by podobnému postupu mohly zabránit jen v případě, že by krok komise odmítly kvalifikovanou většinou.
Šéfové státních pokladen v následujících měsících po představení komisního návrhu ovšem systém udělování pokut citelně rozmělnili a značně omezili jeho automatičnost. Lídři členských států eurozóny však na summitu, který se uskutečnil v pátek v Bruselu, vzali své původní rozhodnutí zpět a vrátili se k přísnějšímu komisnímu návrhu.
“Návrh Evropské komise uvalit pokutu bude považován za odsouhlasený, pokud kvalifikovaná většina členských států neurčí jinak,“ uvedli dnes ministři financí EU ve společném prohlášení. Tato úprava přitom zvětšuje šance na přijetí celého návrhu u Evropského parlamentu, který původní rozmělnění návrhu tvrdě kritizoval.
Ostatní části úpravy rozpočtových pravidel zůstávají beze změn. Sankce ve výši 0,2 procenta HDP by tak měla hrozit i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejichž vlády jej vůbec nesnižují a nebo jen velmi pomalu. Dosud bylo kritérium celkového dluhu víceméně jen orientační a trest za jeho porušení nehrozil.
Brusel navíc nově začne monitorovat i makroekonomickou rovnováhu v celé EU. Chce tak zabránit situacím, jako bylo splasknutí realitní „bubliny“ ve Španělsku či Irsku, které značně poznamenalo tamní ekonomiky a ohrozilo i budoucnost evropské jednotné měny. Zemi tak nehrozí postihy jen za porušení rozpočtových pravidel, ale i za vážné hospodářské rovnováhy.
