Jeden z největších letošních stavebních projektů ve střední Evropě si připíší Slováci. Do fáze realizace přichází takzvaný nultý obchvat Bratislavy. Ten má výrazně zkrátit spojení metropole a okolních měst. Kritici však varují, že projekt za téměř 50 miliard korun může dopadnout fiaskem.
Uzavřením smluv o financování takzvaného nultého obchvatu Bratislavy se koncem června završila příprava největší stavební události poslední doby v regionu střední Evropy. Znamená rovněž zahájení stavby projektu D4-R7 kolem Bratislavy, který zahrnuje celkově téměř 60 km nových komunikací.
Projekt, který kromě prodloužení dálnice počítá také s novým tunelem a mostem přes Dunaj, koncem května získalo konsorcium „Obchvat Nula”, skládající se ze společností Cintra, Macquarie Capital a PORR AG.
Projekt, který kromě prodloužení dálnice počítá také s novým tunelem a mostem přes Dunaj.
„Tato zakázka dokazuje, že jsme ceněným partnerem na mezinárodní scéně. Zároveň je to výsledek naší strategie rozumného růstu, jejímž cílem je expandovat na vybrané trhy,“ vyjádřil spokojenost předseda představenstva PORR AG Karl-Heinz Strauss.
Stavba bude financovaná formou PPP. Španělsko-australsko-rakouské konsorcium na čele s firmou Cintra investuje kolem miliardy eur, ale celkové náklady se podle odhadů vyšplhají až do výše 1,76 miliardy eur. Projektu půjčí 426 milionů eur Evropská investiční banka, pro niž jde o první aktivitu na Slovensku. Zbylých 375 milionů eur zaplatí stát z vlastních zdrojů. Státní finance budou sloužit na nákup pozemků pod stavbu. Po dobu 30 let bude také za správu postavených úseků odvádět konsorciu soukromníku roční splátku ve výši 52,8 milionu eur.
Právě ve formě financování PPP vidí kritici problém. „PPP kontrakty se těší přízni části politiků ve více zemích. Umožňují totiž stavět a přitom odložit bolestivé hledání zdrojů na později, zpravidla za horizont jejich funkčního období. Vytvářejí iluzi, že do financování veřejných potřeb přinášejí nové, soukromé peníze. Ty však většinou počítají s vysokým zhodnocením, a to právě z garantovaných plateb veřejného sektoru po uvedení projektu do provozu,“ varuje v analýze Institut pro ekonomické a sociální reformy (INEKO).
Zakázky bez soutěží
Jak dále kritizuje, PPP projekty negenerují dostatečné příjmy na pokrytí splátek koncesionáři. Vytvářejí tak skrytý dluh. Takzvaný nultý obchvat může podle INEKO vytvořit skrytý dluh až 3 procenta hrubého domácího produktu Slovenské republiky.
Kritikům se nelíbí ani další okolnosti přípravy klíčového projektu. Třeba fakt, že zhotovitel nemá ve smlouvě jasně stanovené termíny pro odevzdání jednotlivých úseků, nebo to, že neexistuje studie, která by pozitivní účinky obchvatu prokázala. „Rozhodnutí bylo přijato bez klíčových dat o dopravě. Ministerstvo dopravy nezajistilo takzvaný směrový dopravní průzkum nezbytný pro zjištění přepravních vztahů. Neověřilo tak potenciál dálnice D4 před zahájením veřejných zakázek,“ kritizuje INEKO.
Zakázky na poradenské služby získaly podle analytiků firmy, které nemají dostatečné zkušenosti, navíc bez reálných soutěží. „Stát se brání veřejné kontrole. Transparentnost je vyšší než v minulých PPP projektech, ale v podstatných otázkách chybí. Ministerstvo odmítá zveřejnit informace o intenzitě dopravy a vysvětlit, na základě čeho stanovilo klíčové předpoklady výrazně ve prospěch varianty PPP,“ uzavírá analýza INEKO.
Čtěte také:
Luxusní byty a daňová kouzla. Sestřelí ministra Kaliňáka „jeho člověk“?
