Příprava staveb silnic první třídy trvá v Česku průměrně 12 let. V dnes zveřejněné zprávě to konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval modernizaci silnic v letech 2013 až 2018. V termínu se podle něj podařilo dokončit jen pětinu. Kontroloři kritizují, že se komunikace nestavěly podle důležitosti. Ministerstvo dopravy s tím nesouhlasí.
Jaké stavby silnic první třídy jsou prioritní, určily strategické dokumenty z roku 2013, které stanovily i harmonogram staveb a předpokládané náklady. „Jenže z plánovaných 35 staveb se podařilo dokončit v termínu jen sedm. Navíc šest z nich už bylo v nějaké fázi rozpracovanosti, když harmonogram staveb vznikal,“ zjistil NKÚ.
Náklady na stavbu silnic první třídy byly v kontrolovaných letech o 30 procent nižší, než kolik předpokládalo Ředitelství silnic a dálnic v zadávacích řízeních. Podle NKÚ se pozitivně projevil vyšší počet uchazečů o veřejné zakázky.
Silnice se však podle kontrolorů nestavěly podle důležitosti, ale podle toho, jak daleko byla příprava staveb. S tím nesouhlasí ministerstvo dopravy. „Právě ze strany NKÚ citované Dopravní sektorové strategie v sobě obsahovaly mechanismus, který sloužil jako podklad pro sestavení hodnocení projektů a jejich důležitosti,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.
Zpoždění v případě staveb bylo podle ministerstva způsobeno mnoha okolnostmi. „To však v žádném případě nesnižuje význam připravovaných staveb, pouze oddaluje dosažení pozitivních efektů,“ uvedla mluvčí ministerstva Lenka Rezková.
U snědené dálnice. Stavělo by se, ale přestává být za co
To, že se některé stavby silnic první třídy zbrzdily nebo zastavily, bylo podle NKÚ především kvůli nedostatku peněz. Před krizí se jich začalo připravovat mnoho a následně se muselo přikročit k úsporám.
Průměrně příprava stavby silnice první třídy trvala 12 let, zjistili kontroloři. Výjimkou ale nejsou ani stavby s přípravou přes 20 let. Například u přeložky silnice u Nového Města nad Metují trvala v době kontroly NKÚ už 22 let a byla v podstatě na začátku. Přípravu této stavby komplikovaly námitky občanů proti plánované trase silnice i obtížná protihluková ochrana.
Ministerstvo dopravy ale tvrdí, že přeložka u Nového Města je extrémní případ. „Spíše ukazuje na dlouhodobou neschopnost místních samospráv nalézt shodu nad jednou variantou, kterou by stát mohl dále efektivně v přípravě směrem k realizaci vůbec sledovat,“ uvedlo ministerstvo.
Silnic první třídy bylo v roce 2018 v Česku 69. Celkem měřily přes 5800 kilometrů.
Čtěte také:
Arrivederci. Italské stavební firmy opouštějí české dálnice
Kremlíkovi schází v rozpočtu miliardy na dopravní stavby, propouštění zaměstnanců mu nevadí
ŘSD může dostavět úsek D3 u Ševětína. Soud zamítl žalobu proti vyvlastnění
Stát nestíhá stavět váhy na dálnicích, má několikaleté zpoždění