Výstavba dopravní infrastruktury v České republice je závislá na příspěvcích ze strukturálních fondů Evropské unie. Jenže kvůli pochybením českých úřadů už odmítla EU proplatit celkem přes jedenáct miliard korun.
Foto: Profimedia.cz
Česká republika má jedny z nejdražších dálnic v Evropě, jejjichž kvalita je značně kolísavá. V některých úsecích by nové dálnice nazval dálnicemi jen málokdo. Například mnohé úseky D1 již dnes lidé nazývají tankodromem. O problémech českých dálnic se můžete dočíst v hlavním tématu letošního druhého čísla časopisu Profit.
 | Stavby, jejichž proplacení Evropská unie odmítla - ztráta 11 miliard korun |
Dálnice Lovosice–Řehlovice
Velikost investice: 15,724 miliardy Kč
Co vadilo EU: České úřady ignorovaly požadavek, podle něhož je nutné u každé stavby hrazené z Bruselu projednat rizika pro životní prostředí. Diskuze nebyla vedena ani o možnosti zvolit jinou trasu, která by se vyhnula cenným lokalitám v chráněné krajinné oblasti.
Obchvat Nymburka
Velikost investice: 1,311 miliardy Kč
Co vadilo EU: Nejasnosti v zadávání zakázky. Původní cena stavby měla být 1,032 miliardy korun. Kvůli vícepracem se zvýšila o 131 milionů korun, aniž by Ředitelství silnic a dálnic na tyto práce vypsalo výběrové řízení.
Zdvihací most v Kolíně
Velikost investice: 1,229 miliardy Kč
Co vadilo EU: Netransparentní zadání veřejné zakázky. Výběrové řízení bylo vypsáno velmi nekvalitně. Navíc sporný je od samého začátku i celý smysl projektu, který odborníci kritizovali jako neúčelné utrácení veřejných peněz.
Vodní cesta Hněvkovice – Týn nad Vltavou
Velikost investice: 734 milionů Kč
Co vadilo EU: Stejně jako u úseku České Budějovice – Hluboká stavba nesplňuje ani minimální normy pro lodní dopravu.
Vodní cesta České Budějovice – Hluboká
Velikost investice: 880 milionů Kč
Co vadilo EU: Česko žádalo o dotaci na vodní dopravní cestu, která je však na úzkém horním toku Vltavy ekonomickým nesmyslem a mohou se po ní plavit maximálně výletní parníky.
Zdroj: Státní fond dopravní infrastruktury
 | Stavby, které Evropská unie finančně podpořila zisk 27 miliard korun |
Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav
Velikost investice: 3,023 miliardy Kč
Přínos projektu: Stavba zvyšuje maximální rychlost na trati až na 130 kilometrů v hodině a sjednotila tuto část železničního koridoru s evropskými parametry a standardy.
Rekonstrukce kolejiště železniční stanice Přerov
Velikost investice: 4,921 miliardy Kč
Přínos projektu: Vybudován dvoukolejný průtah tímto
významným železničním uzlem. Vlaky mohou před nádražím jet rychlostí až 160 kilometrů v hodině a nádražím projíždět rychlostí 80 kilometrů v hodině.
Modernizace západní části Hlavního nádraží v Praze, první až čtvrté nástupiště
Velikost investice: 1,764 miliardy Kč
Přínos projektu: Součástí stavby je dokončení modernizace podchodů pro cestující pro první až čtvrté nástupiště a zavazadlové tunely. Zvýšení nástupišť ulehčilo výstupy a nástupy cestujících do vlakových souprav.
Optimalizace železnice Horní Dvořiště – České Budějovice
Velikost investice: 1,521 miliardy Kč
Přínos projektu: Tento 57 kilometrů dlouhý úsek již prošel v letech 1996 až 2000 částečnou rekonstrukcí a elektrifikací. Nyní byly stavební práce směřovány do zbývajících úseků, které ještě neprošly rekonstrukcí.
Dálnice D1 Kroměříž–Říkovice a rychlostní silnice R55 Skalka–Hulín
Velikost investice: 11,412 miliardy Kč
Přínos projektu: Dostavba úseků dálnice D1 a silnice R55 zlepšila silniční spojení do Zlína. Komunikace výrazným způsobem zkrátila cestovní dobu a odvedla dopravu mimo města a obce. Dálnice D1 byla prodloužena o 11,3 kilometru, R55 o 10,8 kilometru.
Zdroj: Operační program Doprava, Ministerstvo dopravy
