Neuplyne týden, aby se nekonala konference o tom, jak stát zafačovaný do spletité regulace složitých, místy až nesmyslných předpisů a kodexů trpí stavební paralýzou a jak nám to všem škodí. Soudě dle plánů, které představila náměstkyně pro místní rozvoj Marcela Pavlová, pustil se úřad do příprav změny legislativy opravdu s vervou. „Je neúnosné, aby stavebníci nosili projektovou dokumentaci na úřady v papírové podobě, správa se musí elektronizovat. Na stavebních úřadech je neúměrná fluktuace, musíme je personálně a technicky vybavit. Je třeba zavést registry státní správy s garantovanými informacemi, standardizované dokumenty a dálkový přístup“ uvědomuje si náměstkyně stav, který v digitální době představuje slušné retro. Podle ní bude třeba změnit legislativu komplet, novela nebo nový stavební zákon stačit nebude.
Vyřešit se musí současný přenesený model státní správy, který hrozí další paralýzou stavebnictví, nebo se musí zredukovat strašlivý počet razítek, které musí stavebník získat. Zjednodušit je ovšem potřeba i územní plánování a resort uvažuje o zřízení výzkumné instituce pro architekturu, urbanismus a územní plánovaní. Politici by se potom měli zamyslet, zda by nebylo moudré zredukovat počet obecných stavebních úřadů (dnes jich je 720) a zda je opravdu nutné mít specializované stavební úřady například pro dopravní stavby nebo vodní díla. To všechno zní velmi ambiciózně. Možná až tak, aby to zase neskončilo ruským pořekadlem: Mysleli jsme to dobře, dopadlo to jako obvykle.
