Poptávka po úvěrech mírně klesá, zájem o půjčky na rekonstrukci a modernizace bytů se ale příliš nemění. Banky letos za prvních šest měsíců rozpůjčovaly zhruba o dvacet miliard méně než loni.
Autor: Martin Siebert
Krize je slovo, které se v souvislosti s bytovým trhem skloňuje nejčastěji. Developerům současnou situaci nikdo nezávidí: od loňského září se prakticky nic moc neprodává a současné oživení spočívá více v návštěvách realitních kanceláří a prohlídkách bytů než ve faktickém nakupování. Důsledek tohoto stavu se promítá i do dalších segmentů ekonomiky, především do finančnictví. Objem hypoték klesl v prvním pololetí tohoto roku přesně o třetinu. Banky letos za prvních šest měsíců rozpůjčovaly domácnostem v celkem 23 602 hypotékách 39,7 miliard korun, tedy zhruba o dvacet miliard méně než loni (celkově i s firmami v 24 346 hypotékách téměř 70 miliard).
Stavební spořitelny ale krize zasáhla podstatně méně. Za první pololetí podle údajů jednotlivých stavebních spořitelen došlo sice k poklesu, ale „jen“ o 14 procent. Celkem si lidé půjčili ze stavebního spoření 32,4 miliardy korun.
Důvodů, proč zájem o půjčky ze stavebního spoření až tak moc neochladl, je několik. Úvěry ze stavebního spoření se na celkovém objemu půjček na bydlení pohybují kolem jedné třetiny, dvě třetiny bytů na úvěr se financují prostřednictvím hypotéky. „Oproti tomu ale 45 procent půjček ze stavebního spoření jde na profinancování oprav a modernizaci bytů a domů,“ říká tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý. A v případě modernizací k utlumení poptávky příliš nedošlo. „Opravy odkládá každý tak dlouho, jak to jde. Ale když například protéká střecha, tak se oprava udělat musí. Poptávka po úvěrech je proto relativně stabilní,“ dodává Šedivý.
Navíc celková částka úvěru je podstatně menší než v případě hypotéky. Zatímco u tohoto produktu si lidé průměrně půjčují 1,7 milionu korun, u stavebního spoření je to kolem 470 tisíc korun na jeden úvěr. I zde ale došlo k poklesu – v případě hypoték se oproti loňskému roku snížila půjčená částka o 70 tisíc, v případě půjčky ze stavebního spoření došlo letos k poklesu o třicet tisíc korun na jeden úvěr.
Dalším důvodem setrvalého zájmu o stavební spoření jsou fixní úrokové sazby, které se pohybují pod úrovní sazeb z hypoték.
A samotné stavební spořitelny se snaží půjčování podpořit řadou způsobů. Novinkou je například bezplatné vyřizování žádostí o úvěry, půjčky na privatizaci bytového fondu či jednorázový „příplatek“ za vyšší vstupní vklad.
Větší rozdíly
Co se ale zvyšuje, jsou rozdíly v objemu půjček mezi jednotlivými stavebními spořitelnami. Například téměř poloviční pokles objemu půjček oznámila Stavební spořitelna České spořitelny, jejíž tržní podíl loni dosáhl zhruba jedné pětiny. Důvodem bylo zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrů. Naopak Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS) v prvním pololetí rozpůjčovala prakticky totéž co loni. Objem půjček zde dosáhl 16,1 miliardy oproti loňským 16,7 miliardy korun. Do značné míry se na celkovém výsledku podílelo přeúvěrování. „Už v loňském roce refinancování hypoték tvořilo asi deset procent celkového úvěrového obchodu ČMSS. A v roce 2009 je podíl přeúvěrování ještě vyšší,“ uvádí místopředseda představenstva spořitelny Manfred Koller.
Dokonce významný růst půjček ohlásila Raiffeisen stavební spořitelna. Ta v porovnání prvního pololetí 2008 a 2009 zaznamenala v počtu úvěrů čtyřprocentní nárůst. Nejsilnějším měsícem byl červen, kdy meziročně stouply půjčky
o 33 procent.
Celkový objem úvěrů ze stavebního spoření by se měl podle Šedivého letos pohybovat zhruba lehce pod úrovní roku 2007. Tehdy spořitelny rozpůjčovaly 72,5 miliardy korun, loni to bylo 73,6 miliard korun. S jistým propadem se tedy počítá. „Jestli to bude kolem osmi či jedenácti procent, je ale v tuto chvíli jen velmi obtížné odhadnout,“ uzavírá Šedivý.
Spoření stále láká
Zájem zůstává i o stavební spoření jako takové. Oficiální čísla statistiky ministerstva financí, které jsou zatím do konce března, hovoří o trvalém nárůstu vkladů. Zatímco ke konci prvního čtvrtletí loňského roku uložili lidé u stavebních spořitelen 380,8 miliardy korun, přesně po roce je to již 390,2 miliardy. „Nárůst vložené částky v celém sektoru dosáhl 2,5 procenta. Přitom se v prognózách nedal vyloučit opačný scénář, neboť vloni skončila pětiletá vázací lhůta více než dvěma milionům smluv, které si lidé založili v roce 2003, kdy byla státní podpora vyšší, než je dnes,“ upozorňuje Jiří Šedivý.
Celkový počet smluv v systému přitom meziročně poklesl o téměř 128 tisíc kusů. Důvodem je právě snížení státní podpory od roku 2004. Lidé si však – kvůli krizi a obavám z nezaměstnanosti – peníze ze svého spoření ve větší míře nevybírají, ale v průměru naopak více spoří. „Chuť spořit neopouští domácnosti ani v době recese. Dalo by se říci, že právě kvůli krizi řada klientů ukládá více než dříve,“ uvedl nedávno na setkání s novináři Miroslav Hiršl, člen představenstva stavební spořitelny Modrá pyramida.
„Podle našeho názoru je k tomu vedou dva důvody: předevší
m důvěřují stavebnímu spoření, protože vědí, že půjčujeme pouze peníze, které jsou u nás uloženy a které máme reálně k dispozici. Nepůjčujeme virtuální peníze, neinvestujeme do různých finančních produktů, nad nimiž nemáme spolehlivou kontrolu. Druhý důvod je předvídavost a opatrnost. Lidé si uvědomují, že v budoucnu budou muset vždy nějakým způsobem investovat do bydlení. Proto si k tomu vytvářejí určitou rezervu, kterou mohou v budoucnu kdykoliv využít,“ vysvětluje Jiří Šedivý.
Stavební ano, studijní ne **
Přes trvalé pokusy politiků stavební spoření změnit, omezit či ještě více snížit státní podporu, se v systému stavebního spoření zatím nic nemění. Senát nedávno zamítl návrh, který měl umožnit hrazení nákladů studia ze stavebního spoření. Studenti tak mohli díky novému systému získat na studia až 36 tisíc korun za rok. Návrh měl díky nové formě financování umožnit studium i dětem ze sociálně slabších rodin, které si v současnosti nemohou dovolit financování studia a souvisejících nákladů. Senátoři však argumentovali tím, že půjčky by naopak sociálně slabší rodiny uvrhly do ještě větší dluhové pasti, než v jaké se řada z nich nachází. Úvěry ze stavebního spoření tak i nadále zůstávají určeny výhradně pro bytovou oblast.
Dosavadní vývoj zatím krizi v sektoru stavebních spořitelen neukázal. Objemy půjček i vkladů se víceméně drží, delikvence je zatím pod jedním procentem celkového objemu. Další měsíce ale mohou přinést zhoršení. Ta pravá ekonomická krize má přijít až napřesrok. S růstem nezaměstnanosti se zřejmě zhorší i platební morálka. „Čím déle lidé spoří, tím lépe potom splácejí úvěr,“ podotýká tajemník asociace stavebních spořitelen Jiří Šedivý.
