Veřejným zadavatelům přistávají v poslední době na stole nabídky od stavebních firem, které jsou ochotny pracovat za polovinu, někdy i třetinu rozpočtovaných cen. Stavebníci chtějí modernizovat trať za čtyři miliardy, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) přitom kalkulovala s osmi.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) počítalo, že na rekonstrukci pěti úseků D1 bude potřebovat 4,4 miliardy. Ukazuje se, že se firmy spokojí s 2,7 miliardy. Pražský magistrát dostal nabídku ve výši 77 milionů na výstavbu protipovodňových opatření v Karlíně s projektovanou cenou 200 milionů.
Zástupci eráru, ať už se jedná o starosty nebo ředitele největších státních investorských organizací, ovšem slaví jen velmi opatrně. Tuší, že je nečeká nic pěkného. Krvavé nabídky už nemohou být jen důsledkem vyvatovaných cen projektantů, konce podezřelého souznění stavebních kolosů či novely zákona o veřejných zakázkách, která ztížila prosazování „prověřených firem“ zavánějící korupcí.
To, aby za podseknuté peníze dostali kvalitní výsledek – pokud firma uprostřed stavění nezkrachuje nebo nepoloží svoje subdodavatele – si budou muset tvrdě vybojovat. Vyloučit nabídky, kterým sami nevěří, se ale neodváží.
V posledním průzkumu analytické společnosti CEEC Research většina (80 procent) představitelů stavebních firem potvrzuje, že nejnižší nabídnutá cena ve výběrových řízeních bývá pod jejich vypočítanými náklady na samotnou zakázku. U velkých inženýrských staveb to tvrdí všichni.
Šedesát procent ředitelů uvedlo, že staví až na samé hranici „bezpečné ceny“ – takové, která umožňuje postavit dílo tak, aby bylo pro uživatele bez rizika. Sedm procent z nich přiznalo, že tuto laťku už podkročili.
Čtěte také:
Rychlodráha do Kladna se má začít stavět už letos nebo příští rok
Železnice na jihu ožije za 1,6 miliardy korun
ŘSD se má změnit rovnou na akciovku, míní ministerstvo
